K čemu slouží tzv. „vědomé dýchání“? Ke spojení se Zdrojem a k poznání sama-sebe? Jakou roli v tom má ego? A co na to říká Paul Brunton? Víte, kdo řídí vaše tělo? Poznejte už konečně sami-sebe! D

Dech je síla a život. Dech je mocný, svědčí o tom východní mudrci, zmiňuje to mj. Paul Brunton ve svém hledání „Nadjá“.

Co je to „vědomé dýchání“?

Podívejme se na terapii, která se nabízí např. na vedomedychani.cz, co nám tam o metodě prozradí. Citujme si:

CESTA K SEBEPOZNÁNÍ A SEBEUZDRAVENÍ POMOCÍ DECHU

»Dech je v přítomnosti. Nádech – pauza – výdech – pauza… Stále plynoucí dech. Aniž bychom si to uvědomovali, dýchá TO něco stále samo. Uvnitř našeho těla. Už jste se někdy zeptali sami sebe: Jsem si vědom/a svého dechu? Co se stane, pokud si opravdu dovolíme vnímat svůj dech se vším, co přináší?

Dech nám otevírá naše vnitřní prostory. Vede nás do kontaktu s našimi potlačenými emocemi, jako bolest, vztek, smutek, naštvání, ale i radost a smích. Pokud jsme jako děti zažívali bolestivé situace a potlačili je, …, naše životní energie se zmenšila a zůstala zadržena v našich dechových a tělesných obranných vzorech. … My se můžeme cítit až jakoby uvězněni v určitých vzorcích – myšlení, emocí nebo chování. Cesta ven z toho je cestou dovnitř, k našemu dechu.«

Pozn.: Všimněte si vážení a milí, že se zde zdánlivě správně mluví o „cestě dovnitř mysli“, o cestě „pomocí dechu“ ke kontaktu s našimi potlačenými emocemi… ovšem autorka nám na konci předchozího odstavce dává najevo, že neví o čem mluví, když používá frázi o „cestě dovnitř, k našemu dechu.“ Ona totiž PROSTŘEDEK (dech) ZAMĚŇUJE ZA CÍL (nalezení sebe-sama)… Povšimněte si také, že daný odstavec se nápadně shoduje s cíli jiné metody „práce na sobě“ — metody práce s tzv. „vnitřním dítětem“ » Není to samozřejmě náhoda! Naši čtenáři již dobře vědí, kdo je ono „vnitřní dítě“, vědí dobře, že je to jistým způsobem skutečně samostatná bytost, oddělená část naší psychiky.

Pokračování textu