6. Kristus nebo Satan?

Navazujeme na předchozí část textu tohoto seriálu a vracíme se k popisu vize pana Petra v okamžiku, kdy to začíná být skutečně zajímavé. Podívejte se tedy na další část textu popisujícího jeho prožitky na cestě směrem vzhůru.

Zde je:

…po nějaké chvíli vnímám, že proudy a tlaky v okolí mírně polevují – už to není rozbouřený Dunaj při povodních, ale klidnější řeka, která se, jak neustále postupuji proti jejímu proudu, zmenšuje a zmenšuje – najednou z ní je jen potůček – vnitřní hlas mi najednou říká : jdi k pramenu a pokračuj dál stůj co stůj – po chvilce opravdu jsem u pramenu, odkud „vyvěrám“-

vidím kolem hlínu, bahno, močál, všechno najednou potemnělo – slyším z dálky přicházející křik, pláč, sténání -  zoufalé výkřiky o pomoc -  zaměřuji pozornost ve směru těchto zvuků a už vidím tu hrůzu… lidé všude kolem v bahně, špinaví, někdo po kolena, někdo po pás, ale támhle dokonce jen pusa a nos kouká z močálu – cítím, jak mezi tou opravdovou hrůzou jen tak lehce se prolétávám, je cítit všude bahno, pach rozkladu a hniloby -

- toto přece není možné, říkám si – napadá mě otázka, kdo jim pomůže, těm lidem ? – přichází mi odpověď : je to nevyhnutelnost a odpovídá to jejich vlastní volbě – letím dále a v dálce vidím něco jako pevninu, bláto a močál pomalu ustupuje – vidím některé z lidí, kteří totálně vyčerpaní se plazí po špinavé pláži blíž a blíž k pevnině – někteří už na pevnině sedí, objímají se, utírají si navzájem bláto a špínu –

Bytosti, které pan Petr vnímá ve své vizi jako lidi, jsou oněmi entitami spodních vibračních světů, které se z nicoty, temna a hniloby močálů nejnižších vibrací po eony věků propracovávají směrem na souš a poté ke stále světlejším oblastem bytí.

Jsou těmi, kteří postupně prosvětlují své temné vědomí za situace, které je možno z našeho pohledu nazvat utrpením a postupně se pozvedají z minerálních světů přes rostlinnou říši a říši zvířecí až do stavu vibrací, který jim v budoucnu umožní zrození se jako „živočišnému“ či chcete-li, „zvířecímu“ člověku na vibračním rozmezí mezi světy temna a světla.

Věta o vlastní volbě těchto bytostí odpovídá stavu, kdy je možno říci, že jejich totální duchovní omráčení bylo před věky způsobeno jejich netransparentním přístupem k zákonitým božským vibracím a tedy dobrovolným odvrácením se od Boha.

Čtěte dále prosím o tom, jak to probíhá dále :

…vnitřní hlas mi říká : láska, pomoc a jednota tě dovede k cíli – najednou se mi mění pohled a cítím, jako bych se díval z ohně – vidím kolem sebe lidičky, jak se tulí k sobě a celí vymáčení a studení se nahřívají u hořících větví různě rozesetých po pevnině – všude je sice ponuro, ale díky ohni temno slábne a cítím, jak paprsky světla ohně se rozpínají a ukrajují víc a více z té ponuré atmosféry – tu a tam vidím i náznaky úsměvů ve tvářích těch zbídačených bytostí -

vidím zevnitř konečků světla vycházejících z ohně, jak osvětlují nějaké obrovské spletence něčeho – je to jako bludiště z nějakých trubek nebo hadic – netuším proč, ale někteří z lidiček po tom začínají chaoticky lézt, jakoby to chtěli přelézt – sem tam padají, ale někteří si začínají i různě navzájem pomáhat, protože jeden tu nic moc sám nezmůže –

podávají si kameny a po nich popolézají směrem vzhůru -  někteří jsou už i výš – je úžasné pozorovat, jak se snaží jeden druhému, čím jsou výš, pomoci – tři tlačí jednoho, aby vylezl výš  a on jim potom podává ruku a oni za ním lezou – jako mravenci v mraveništi -

Tato část vize pana Petra zachycuje fázi, kdy absolutní sobectví a absolutní oddělenost těchto bytostí při vyprošťování se z onoho močálu pomalu mizí s tím, jak se rozšiřuje světlo a teplo, tentokráte stále ještě z náhradních zdrojů, které ještě není Světlem.

Bytosti si začínají vzájemně pomáhat a překonávají tu první fázi absolutního sobectví a oddělenosti k fázi počínající vzájemné spolupráce směřující v daleké budoucnosti k šanci ke vstupu do oblasti bytí, kde spolupráce na základě bezpodmínečné lásky se stává skutečností.  Čeká je ovšem ještě dlouhá, velmi dlouhá cesta a musí samy vyvinout ještě nesmírné úsilí.

Pokud se opravdu tyto bytosti touží vymanit ze sféry zla s jejím sobectvím a odděleností od Boha a vynaloží obrovské úsilí k tomu, aby se vyhrabaly z močálu a povylezly po celé délce temné strany stromu života, přichází příležitost v této periodě vývoje naší části vesmíru k vtělení do lidských těl páté rasy.

Pojďme dále k zachycenému textu vize:

…pohled mi najednou začíná se jakoby vzdalovat víc a víc – už vidím opravdu ty lidičky z té dálky malinké jako mravenečky – ovšem to, co přichází jako pohled z té velké dálky, je pro mne naprosto šokující – to nejsou žádné hadice nebo trubky, jak to vypadalo zblízka, ale kořeny obrovského stromu – ale to je tedy něco nadpozemského – je to úžasně velikánský strom – mohutný kmen, ze kterého vybíhají obrovské větve a menší a menší větve tvořící korunu, které není možno dohlédnout konec –

jak ale můj pohled míří výš a výš, je víc a víc světla – je to nepopsatelně úžasné, protože tak v půli se celý ten strom mění do prozářeného nebo spíše světelného stromu, který čím výš tím víc nabírá na intenzitě své záře – až úplně nahoře se doslova rozpouští ve zlatobílém světle –

co mě ale udivuje ještě víc, je to, že tak jak po tom stromě lezou lidičky zespodu a snaží se jít výš a výš, tak i opačně, světelné bytosti různých hustot sestupují po větvích shora a shazují těm lezoucím zespodu něco jako zářící lana různých délek – a ti, co dolezou k tomu lanu, ovazují si jej kolem pasu a ono je to jakoby potom nadnáší a stoupají výš a výš – nejvyšší hustota toho dění je právě na přechodu z temné do světelné části stromu života –

Zde apeluji na vaši pozornost, vážení čtenáři: právě na rozhraní temných světů / temná část stromu života / a světlých světů / světlem prozářena část stromu života / dochází k jevu popisovanému jako / znovu cituji / :

…jak po tom stromě lezou lidičky zespodu a snaží se jít výš a výš, tak i opačně, světelné bytosti různých hustot sestupují po větvích shora a shazují těm lezoucím zespodu něco jako zářící lana různých délek – a ti co dolezou k tomu lanu, ovazují si jej kolem pasu a ono je to jakoby potom nadnáší a stoupají výš a výš –

V těchto větách jste svědky symbolického vyjádření toho, co se v praxi projevuje právě budováním oněch mostů mezi bytostmi shora a zdola v bytosti žijící na této planetě jako člověk.

Bytost zvedající se zdola tedy konečně dosáhne stavu svého vývoje, kdy je jí dáno vstoupit do vědomí těla „živočišného“ člověka, tedy bytosti stojící již těsně na popisovaném rozhraní oné temné a světlé části stromu stvoření.

A když nastane čas, objeví se rasa lidí, kde je těmto bytostem zdola dáno spojit se v jediném těle s duchovní bytostí shora. To právě ve vás je ona bytost snažící se ze všech sil dostat se vzhůru / se svým vědomím ega / spojena s bytost jí pomáhající se svým vědomím ducha.

Společný pobyt v lidském těle je oním hozeným světelným lanem vámi shora tomu, kdo usiluje dostat se vzhůru. Je to akt vaší vysoké duchovní lásky, bezpodmínečné duchovní lásky, ku pomoci bližnímu svému, tomu druhému ve vás.

Jste tedy duchové vykonávající tady a teď ze své vlastní / a s boží vůlí souhlasně vibrující / vůle tuto spasitelskou misi při pomoci bytostem, které touží překonat poslední fáze své cesty v rámci programu sobectví a oddělenosti a touží vplout do světla lásky a sjednocení. To vy jste těmi, kteří se rozhodli vedeni bezpodmínečnou láskou k nim jako svým bližním jim toto umožnit.

 A tady jsme opět u Kristových slov o široké cestě, kterou jdou mnozí a která nikam nevede. Tou širokou cestou do pekel je cesta přijetí učení našich církevních rádoby specialistů na lásku, kteří vám zdůrazňují, že je nutno milovat jiné, aby zakryli fakt, že máte především milovat tu bytost v sobě, které jste přišli shora pomoci a která je taky právě teď vámi.

Oni prostě nechtějí, abyste svoji misi zde zvládli.

Z mnoha důvodů, kterým jsem se ve svých dřívějších textech věnoval dostatečně a kdo má zájem se s nimi seznámit, jistě si je vyhledá.

Když však škrtali soudruzi kardinálové a církevní scholastici v bibli, zapomněli kdysi vyškrtnout či upravit Kristův výrok o tom, že máte milovat bližního svého jako sebe sama.

Protože tento výrok míří na tu úzkou cestu, kterou zatím z vás pravděpodobně nejde naplno ještě nikdo, ale která jediná vede k cíli.

Ne poprvé ve svých textech konstatuji, že kdo nemá rád sám sebe, kdo nemá rád své hmotné „já“, nemůže mít a nemá rád ani ona „já“ lidí kolem. Nepochybujte prosím o tom, protože tohle je pravda o vás a o lidech kolem vás.

Pokud i vy ji alespoň na okamžik připustíte, pochopíte, proč svět vypadá tak, jak vypadá. Sledujte se mnou tuhle myšlenku : nemáte-li rádi sami sebe, nemáte v sobě lásku a nemáte ji tedy, tu Kristovu bezpodmínečnou lásku, ani k bližním svým.

A je-li každý jeden z vás kolem na tom stejně a současně skutečně platí známá esoterická pravda o tom, že svět vám lidem nastavuje zrcadlo toho, co máte uvnitř, divíte se, že vám jako nemilujícím lidem a nemilujícímu lidstvu přináší zvenčí stále jen nelásku a zármutek ? Dobře to víte, protože tu hrůzu mezilidských vztahů denně prožíváte či kolem sebe vidíte.

Vy jako člověk jste tedy tou duší, která má obě bytosti v sobě. A je vám v rámci této duality dána svobodná vůle se rozhodnout, zda chcete myslet, cítit se a jednat v tomto světě jako ona bytost zdola nebo se rozhodnete myslet, cítit se a jednat v tomto světě jako ona bytost shora.

Je jen na vás, zda se chcete potácet po celý život mezi dvěma extrémy a chcete žít ve své součtové duši neustálými kotrmelci změn z trvalé vlády vědomí ega s jeho strachy, úzkostmi a depresemi a občasnými stavy vlády vědomí ducha s jeho klidem, láskou, štěstím.

Je jen na vás, zda se dále chcete v době svých životních krizí na týdny, měsíce a léta propadat svou součtovou duší výhradně do pocitů té ubohé vlastním duchem nemilované bytosti zdola. Do pocitů, které pak prožíváte naplno a pořád a které činí váš život člověka této Země nesnesitelným.

Pokud tuto verzi sebe sama jako duální bytosti přijmete se vším všudy a dáte svou vlastní vůlí v sobě způsobem, který vám pomohu realizovat, prostor ve svém vědomí duše výhradně prožívání energií bezpodmínečné lásky vůči té bytosti v sobě, ať je jakákoliv, zažijete neuvěřitelnou vnitřní změnu pohledu na sebe a svět a pochopíte, o čem jsou výpovědi mých klientů na mém webu.

Jinak řečeno, vy sami se rozhodujete, čím chcete ve svém nitru být. Zda tou nešťastnou bytostí shora nebo tou bytostí, která svou láskou té bytosti zdola ve vás pomůže zdolat její problémy.

  • Pokud to nepřijmete, jste jako slepá koťata: víte, že máte mít rádi sebe sama, ale nevíte-li, že jste v tom těle dva, netušíte, kdo ve vás je ten sebe, který má mít rád, ani kdo je to ten sama, kterého máte milovat.
  • Pokud to nepřimete, jste jako slepí králíčci: víte, že máte přijmout sebe sama, ale nevíte-li, že jste v tom těle dva, netušíte, kdo ve vás je ten sebe, který má přijímat toho druhého, ani kdo je to ten sama, který má být přijímán.
  • Pokud to nepřimete, jste jako slepá štěňata: víte, že máte být pro sebe sama nejdůležitějším člověkem, ale nevíte-li, že jste v tom těle dva, netušíte, kdo ve vás je ten sebe, pro kterého je ten druhý nejdůležitějším, ani kdo je ten sama, který je pro vás nejdůležitějším.

I SLEPÁ KOŤATA, KRÁLÍČCI I ŠTĚŇÁTKA
JEDNOU DOSPĚJÍ K TOMU, ŽE NAKONEC PROZŘOU A ZAČÍNAJÍ VIDĚT!

OČ JSTE VY HORŠÍ NEŽ KOŤATA,
KRÁLÍČCI A ŠTĚŇÁTKA?

OTEVŘETE KONEČNĚ OČI!

Tím, že vám předávám tyto informace, vám nepřináším nic nového. Tohle vše bylo a je již obsahem Kristova učení. Tím, kdo toto poučení k nepoznání zdeformoval a podstatnou část pro vás životně důležitou vám utajil, byla právě římsko-katolická církev osobně.

V zatajení skutečnosti existence dvou samostatných vědomí v člověku a ve snaze římsko-katolické církve učinit člověka závislým na přijetí role onoho kdysi „provinilého“ vědomí přicházejícího zdola je nutno doslova vidět ruku satanovu, kterému tato církev dávno již slouží.

Je to právě satanské působení křesťanských církví, které vám odebírá správný obraz o dění ve vás a vaší pozici v tomto světě. Je to právě satanské působení křesťanských církví, které vám zakazuje jakoukoli vlastní snahu o pochopení a vývoj poukazem na to, že se starat už nemusíte, protože jste spaseni zástupnou smrtí Ježíše Krista.

Je to ona a její duchovní vedení pronikající po staletí společností západní civilizace, která vám, ať již dnes ateistům či věřícím, lže o tom, kým v tomto těle jste.

Je to římsko-katolická církev, která naprosto vědomě a cílevědomě pohřbila ve vatikánských archivech vědění, které jsem vám právě předložil.

A vy takto vedeni touto společností od prvních chvil svého života na této planetě zapomínáte na to, kým vlastně jste a zapomínáte ne to, co jste sem přišli udělat.

Pod vlivem církevní satanské informační masáže dnes promítnuté i do životních priorit moderní společnosti směrem ke konzumnímu způsobu života zapomínáte, kdo jste a kdo je ve vás.

To díky církvi splýváte sami v sobě v jednu nerozlišitelnou, přirozeně vnitřně rozervanou masu nijak nediferencovaných navzájem soupeřících vědomí, kdy jedna vaše část doufá a zoufá v pomoc svého vyššího „já“ a kdy vaše vyšší „Já“ se toho prvního štítí, nechápe a nemiluje ho nebo ho i nenávidí, protože je k tomu výchovou a tradicí vedena.

Více si o totálních a úmyslných pochybeních římsko-katolickou  církví a jejich dopadech na váš život řekneme příště.

Pozn.: prosím, ale mějte je rádi, ty na těch kazatelnách v kostelech i na balkónech Svatopetrského paláce. Zdá se, že oni dnes už skutečně vůbec nevědí, co činí a kdo jich zneužívá pro dosažení svých cílů.

-konec-