60. Anna, Anička a víla Zuzana — další vhled do jejich niterné spolupráce na životě ženy. Navazuje na příběh uveřejněný zde pod číslem 55

Životní zkušenosti Aničky na Cestě za nalezením sebe-sama… aneb Anička v říši divů, díl 3.

Podívejme se dnes spolu, jak pokračuje příběh spolupráce Anny, Aničky a živlové bytosti Zuzany. Ze stejného zdroje jste si mohli přečíst už dvě zprávy, zde na webu pod číslem 52 » a 55 » Tentokráte je to sonda do hlubokého uvědomění si vlastního ženství v konfliktu s běžnými postoji dnešní společnosti.


Dobrý večer, pane Karpeto,

srdečně Vás zdravím. Napadlo mě, že bych Vám poslala drobné info o průběhu spolupráce s živlovou bytostí — Zuzanou, kterou jste na počátku tohoto roku povolal (do 31. 5. 2017), aby provázela mého manžela a doplňovala mu chybějící energie, což by mohlo dopomoci ke zlepšení stavu našeho manželství. A po rozkliknutí Vašich webových stránek, na mě vyskočil titulek popisující můj příběh…

free heart Tak tedy píšu. Řeknu Vám, Zuzana je úžasná. Chodíme si (Já i já) s ní povídat. Poprvé se Aničce moc nechtělo, držela se mě křečovitě za ruku. Ale na první návštěvě se přesvědčila, že není čeho se bát a že bych nedovolila, aby se jí dělo jakékoli příkoří. Zase nás to o kousek přiblížilo. Dotkly jsme se tam různých témat, třeba žárlivosti. Ale o tom třeba někdy příště.

Co bych chtěla zmínit je fakt, že i díky těmto prožitkům si s Aničkou daleko víc dokážeme naslouchat a také rozumět tomu, co druhá říká. Já jsem dlouhou dobu nechápala, proč mi to s manželem po fyzické stránce nefunguje a to moji mysl nenechávalo v klidu. Ptala jsem se Aničky tolikrát, věděla jsem, že zná odpověď a ona se mi vysmívala do obličeje. Přestože jsme si byly tak blízké a v mnoha oblastech jednaly společně, tady mi to dávala „sežrat“ a užívala si pocit, že Já, tak znalá a nad věcí, nevím něco, co ona ví.

Hodně jste mi naznačil Vy, hodně Zuzana. Pomocí těch obrazů z minulého příspěvku se mi moje představa o tom, proč nám to s manželem přes všechnu snahu neklape, dost vyjasnila. I doma se výrazně snížilo napětí. Dokonce se manžel před pár dny po jednom společném rozhovoru rozhodl, že si poslechne Vaši teorii o dualitě lidského bytí a ostatních skutečnostech uvedených na Vašem webu.

I to přispělo k tomu, že se Anička obměkčila a konečně to na mě vysypala. Zase jsem totiž dlouhý čas zaměstnávala svoji mysl otázkou, proč přes všechno snažení Anička nemůže toho Vojtu (manžela) vystát? A nemůže vystát Vojtěcha (ducha) nebo Vojtu (jeho ego)? Atd.atd. Otravovala jsem ji po stopadesáté otázkou, jestli by mi už, prosím prosím, nemohla odpovědět, že mě to fakt mučí.

A tak jsem z pozice duše mohla sledovat dialog těch dvou já, tyhle jejich hovory miluju…

Vyskočila, jak čertík z krabičky a spustila:

  • „Panebože, ty si prostě nedáš pokoj, budeš otravovat, dokud toho zakopaného pudla nevyhrabeš!
  • Proč nezačneš tam, kde to vzniklo?
  • Nenapadá tě třeba něco o trnu v oku, který vidíš u ostatních, ale trámu ve svém nevěnuješ pozornost?
  • Copak? Tvoje archivy jsou v tomhle případě nepřístupné? Co v nich schováváš?
  • Kdybys chvíli přestala myslet kebulí a nechala se vést srdcem, měla bys jasno.
  • Ty se tady pořád oháníš slovy jako: my jsme si ho přece vybrali jako životního partnera, my jsme tohle, my jsme tamto.
  • Ale to jsou kecy. Já si nikoho nevybrala, mě se totiž nikdo neptal!
  • Ty sis seděla na svém posedu v myslivně vysoko nade mnou a moje připomínky jsi nevnímala.
  • Ani kopanec v podobě ledvinové koliky, kterým jsem nás po prvních 14 dnech vztahu dohnala do nemocnice, nestačil. Dokonce jsi tam sebou měla plyšového medvěda, měl dvě záplaty — na hlavě a na srdci! A ty jsi na ně koukala, věděla jsi, že poukazují na nerovnováhu mysl x srdce, ale jela sis dál po svém.
  • Bylo ti jedno, že já už lásku mám, rozhodla ses podle toho, co bylo dobré pro tebe.
  • Byla jsi fascinovaná tím nadutým duchem pana učitele (manžela), který se vznášel na obláčku své vlastní dokonalosti a v tu dobu kašlal na svoje tělo stejně tak jako ty. Ba co víc, on ho nenáviděl a ubližoval mu a ty jsi svou posedlostí splnit mu jakékoliv přání tuhle nenávist jen prohloubila a dovolila mu, aby totéž dělal mě!
  • Naštěstí ne na dlouho, dva roky, pak ses mu vzepřela. Vím, změnila ses. A to je taky důvod, proč o tom s tebou vůbec mluvím.
  • Věřím, že mě máš už ráda a je ti upřímně líto, jak ses ke mě po ta předchozí léta chovala.
  • Ale připravila jsi mě o člověka, kterého jsem milovala já (mluvila o bývalém příteli, byli jsme spolu 7 let). Jo, byl to obyčejný kluk, jo, byl to alkoholik a záletník, jo, jeho duch měl půlnoc a z tvého pohledu ti neměl co nabídnout, ale já v jeho náruči cítila živočišné spojení, které mi teď tolik chybí. Věřila jsem, že on je pro mě ten pravý. Když jsem se ho poprvé náhodně dotkla, cítila jsem elektrický výboj,který mi rukou sjel až do srdce.
  • Já potřebuji všechno fyzicky prožívat a když k někomu cítím odpor, nesvolím, aby se mě dotýkal, natož s ním lézt do postele, jenom proto, že ty to chceš.
  • Sama jsi to četla na webu Jeshua — pocity v těle nezměníš.
  • A nemysli, nedělám ti to na truc. Dřív možná ano, ale teď jsme parťáci, byla bych sama proti sobě.
  • Je šlechetné, jak se to manželství snažíš zachránit, dostát slibu, který jsi mu při sňatku dala. Jen si nejsem jistá, že pan učitel sestoupí z výšin, začne se mít rád a dovolí pak i mě, abych ho začala mít ráda.
  • Ještě vyčkávám, ale upozorňuji tě, že nehodlám žít v celibátu po zbytek života.
  • A teď jsem zvědavá, co s touhle patovou situací hodláš dělat, Chytrolíne…“

A Chytrolín tam stál jak opařený, věděl, že je to všechno pravda.

Poděkovala jsem jí za to. Uvědomila jsem si, jak snadno může duch svou pýchou přes vlastní programové nastavení lásky a sjednocení způsobit bolest a oddělení. Už se to v mém případě nikdy nestane…

Ráda bych řekla, že rozhovor s Vámi otevřel manželovy oči. Bohužel se tak zatím nestalo nebo to velmi dobře skrývá. Vím, nejde to hned, musím být trpělivá. Sice jsem na něm hned po zavěšení telefonu viděla, jak září, ale vůbec nevím, kam se to světlo podělo. Dál si nahlas nadává do debilů, když se mu něco nepovede, dál se cpe zbytečnými léky, přepíná své síly, neodpočívá, nedělá nic pro sebe. Jen dře, aby ho všichni kolem chválili a obdivovali a dali mu tak lásku, po které touží. Dál mi vyčítá všechno možné i nemožné, přesto cítím, že je náš vztah vřelejší a vše je na dobré cestě. Jestli to má být ale cesta k sobě nebo od sebe zatím nevím, nebráním se ani jednomu.

Navíc se nás (Mě a mě) jeho výčitky už většinou nedotýkají. Nebolí to, nechávají nás v klidu. Občas náš emoční bazén zatouží po okamžité údržbě a to pak třeba šúrujeme i nahozenou zeď , ale pane Karpeto, je nám spolu s Aničkou skvěle!

Tohle prozírání je jako cibule. Odloupnete-li vrstvu, pocítíte úžasnou úlevu. Jako když shodíte kožich, abyste nastavili tělo prvnímu paprsku jarního slunce. Ale ona se záhy objeví vrstva další, kterou jste pro kožich neviděli. Zároveň však postoupíte blíž k „jádru“ (poznání). A čím víc se k jádru blížíte, tím je vám jasnější, že není tak důležité dojít až k němu, ale absolvovat a prožívat všechno to loupání…

Před 31. 5. se Vám ozvu, abychom se dohodli na odvolání živlové bytosti. Zaslouží si dovolenou! A co bude dál nechávám zatím koňovi, však si nějak poradíme, když se spolu poradíme. Později Vám napíšu svůj náhled na působení živlové bytosti — jak a v čem nám v manželství pomohla. Je toho mnoho…

Krásné, jarní dny přeje
Anna s Aničkou

1 komentář u „60. Anna, Anička a víla Zuzana — další vhled do jejich niterné spolupráce na životě ženy. Navazuje na příběh uveřejněný zde pod číslem 55“

  1. Moc děkujeme Aničkám za sdílení úžasného životního příběhu z Cesty ❤︎

    Ačkoliv ve vnitřní dualitě žijeme všichni, není samozřejmost že všichni dokážeme i vnitřně komunikovat…

    Velmi působivé a věřím, že tato zkušenost leckomu pomůže na Cestě… díky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>