Archiv pro rubriku: Zkušenosti klientů

Jak to vidí s odstupem Jaroslav a Jaroušek? Zmizela díky uplatnění Kristovy bezpodmínečné lásky na jeho vlastní nitro hora jeho potíží? Ano, říká a přeje to i vám, kteří trpíte a netušíte, že pomoc je tak blízko!

Dobrý den všem lidem.

Jmenuji se Jaroslav, je mi 52 let. Dnes píšu poslední část mého příběhu, proto nebudu již popisovat problémy, které mne trápily celý žívot. O tom jak jsem se snažil zbavit trápení, kde všude jsem hledal řešení a jak mi nic z toho pomoci nedokázalo, jsem již zde v této rubrice psal /viz rubrika Zkušenosti klientů » článek č.48 a č.49/.

Pokračování textu

49. Ještě jednou Jaroslav – funguje to, hlásí radostně. Díky!

Dobrý den všem lidem.

Jmenuji se Jaroslav, je mi 52 let. Píši znovu na tyto stránky s jediným přáním a sice, ať jsou mé zážitky inspirací pro všechny lidi, kteří mají problémy a jsou již zoufalí. Z vlastní zkušenosti vím, jaký je /ne/život. Sice se teď budu již opakovat, ale ač to vypadá neuvěřitelně, vidím sám na sobě, že metody pana Karpety opravdu fungují.

Tento člověk dokáže „nám zoufalcúm“ /kteří již neví co se sebou mají dělat, a již se jim nechce ani žít, či mají rúzné jiné potíže/ velice jednoduchými metodami pomoci v krátkém čase a natrvalo.

Pokračování textu

48. Ježíš řekl: Když dva spolu uzavřou mír v jednom domě, pak mohou říct hoře „Pohni se“ a ona se pohne! A přátelství s mým menším „já“ skutečně pohlo s horou problémů, které mne trápily!

Dobrý den čtenářům tohoto webu! Tento příběh píši jako inspiraci pro ty, kteří hledají jak se zbavit svých potíží či trápení, aby také mohli konečně začít svůj život žít a ne jen ho přežívat.

Jmenuji se Jaroslav, je mi 52 let. Od dětství jsem míval úzkosti (projevovaly se v oblasti břicha). Tohle se postupně zhoršovalo, přidávala se únava. Ve věku 29 let jsem byl na vyšetření v nemocnici, nic mi nenašli.

Dále se vše zhoršovalo a doktoři si se mnou nevěděli rady. Tak nastoupil psycholog, později psychiatr. Léky jsem užíval asi 18 let,  zlepšení žádné. Od roku 2004 jsem začal hledat příčinu mých potíží sám. Hledal jsem v těchto „oborech“: tarot, kyvadlo, numerologie, archetypy zvěrokruhu, runy, reiki, psychosomatika, minulé životy, atd…

Pokračování textu

48. Mentální návrat do prenatálu a prožití si veliké radosti z bezvýhradné lásky mých rodičů ke mně, ještě nenarozenému dítěti, mi po letech dalo jistotu, s jakou se rozdíl od dřívějška nově pohybujeme s Dáduškou tímhle světem. Nechcete to zkusit taky?

Tak jsme si s Dáduškou daly dobrou kávičku a při ní jsme pro vás připravily již potřetí pár odstavců o naší zkušenosti z další lekce rekonstrukce naší společné psychiky. Píšeme vám proto, že nás jednak psaní baví a hlavně proto, že je nádherné si ty zážitky znovu prožívat . Nemluvě o tom, že vám to může pomoci.

Od třetí lekce uběhl už více než týden. Tahle lekce byla nazvána likvidací strachu z nepřijetí lidmi a tímto světem. Absolvovala jsem mentální výlet pozpátku svým životem /nejedná se o tzv. regresi!/ a původ onoho strachu jsme našli v prenatálním období mého života. Tímto strachem trpí údajně do určité míry téměř všichni lidé této Země, protože málokterý človíček dostane v prenatálu tu pravou porci lásky od svých rodičů.

Pokračování textu

47. Chcete vědět, jak řešit všechny své problémy s radostí a v klidu? Čtěte a radujte se se mnou ze zázraku: Konečně mám pocit, že si mohu řídit svůj život sama. A cítím se skvěle!

Dobrý den pane Karpeta,

tak jsme s Lucinkou sedly k počítači a rozhodly se napsat Vám, případně i ostatním čtenářům, pokud dáte těmto větám příležitost k umístění v příslušné rubrice na vašem webu.

Musíme vám a těm možná desítkám či stovkám lidí, kteří si tohle přečtou, dát příležitost poznat, jak neuvěřitelně se co do pozitivity může změnit život člověka už jen prostým přijetím skutečné lásky k sobě.

Pokračování textu

46. Chcete žít v klidu a pohodě? Usilujete o to celý život a skutek utek? Tak zkuste lásku k sobě samé a mentální ochranu před negativními vlivy okolí! Ani netušíte, co to pro vás bude znamenat!

Jsem to opět já, Daniela. Po svém prožití si první lekce skutečné lásky k sobě » jsme byly ve skvělém rozpoložení obě s Dáduškou zvědavy na obsah druhé lekce k ochraně vlastních aurických energií před energetickým vampýrismem.

Od lekce uplynul týden a je nádherné slunečné páteční ráno. Udělala jsem Dadušce s láskou skvělou kávičku a ona se z ní právě má velikou radost. Užíváme si spolu jejího i mého skutečně nepopsatelného pocitu společného „bytí v lásce k sobě samé“ a je nám skvěle ve vzájemném souznění tady a teď. Myšlenky se vracejí k oné druhé lekci a spontánně proudí hlavou. A povídáme si s radostí o tom, co nám ta druhá lekce ochrany před energetickými útoky z našeho okolí přinesla.

Pokračování textu

anita-moorjani-shift

45. Nalezený smysl života: Konečně vím, co jsem se do pozemské školičky života přišla naučit. Neváhejte a zkuste to taky!

Ráda bych se s vámi všemi, kteří mé řádky čtete, podělila hned s mými prvními prožitky z toho, jak jsem se setkala s mojí Daduškou a co spolu prožíváme…

Už delší dobu jsem cítila, že se mnou není něco zcela v pořádku. Manželství se nevyvíjelo dobře, chování mého manžela mne často vedlo doslova k zuřivosti. Prožívala jsem nezvladatelné emoce, vyvolané zklamáním z absence lásky a pochopení, které se mi z jeho strany rozhodně nedostávalo.

Pečovala jsem o něj, dávala mu vše, starala jsem se o něj jak pitomá s výhledem na to, že přece se musí změnit a někdy mi to konečně začne vracet. To se však stále nedělo, naopak. Jeho postoje ke mně typu — já mám s Tebou problém, ty jsi taková a maková, necítím se s tebou dobře, se stále stupňovaly.

Pokračování textu

44. Je to neuvěřitelné, přitom neskutečně jednoduché a hlavně: funguje to naprosto skvěle!

Webové stránky pana Karpety znám mnoho let, ráda jsem četla a čtu jeho příspěvky. Mnohokrát za ty roky jsem už měla telefon v ruce, že mu zavolám a požádám o konzultaci.

Možná i díky předchozím zkušenostem jsem to vždy vzdala, cosi uvnitř mě přesvědčilo, že to bude jen další marný pokus o změnu, kterou tak dlouho hledám a bytostně vím, že je nutné ji udělat. Zřejmě jsem ty roky navíc potřebovala.

Pokračování textu

43. Láska k ještě nenarozenému dítěti a jeho přijetí do života ženy a obou rodičů je klíčem ke zdraví dítěte a jeho pozitivního vývoje v dospělého člověka

Chci se s vámi podělit o zkušenost ženy, která rovněž prošla u mne rekonstrukcí své psychiky, aby se tak připravila na svoji misi zde na Zemi. Spolupracovali jsme na případu pomoci jedné mamince, která měla potíže s donošením svého dítěte. Přečtěte si její prožití kontaktu s maminkou i ještě nenarozeným děťátkem. Zde je:

Dítě k nám přichází jako dar. Není to jen spojení ženského vajíčka a mužské spermie. Přichází i božská částice, která se snáší k směrem k ženě jako zářivá vločka přitahována láskyplnou energií vzniklou při milování.

Pokračování textu

42. Doporučuji všem z vás, kteří si myslíte to, co já kdysi: že už vám není pomoci!

Již to bude rok, co jsem utekla z domu za prací do zahraničí. Nebyly to důvody existenční. Byly to partnerské problémy, k tomu velká neláska k sobě, stupňovaná slovní agrese ze strany partnera nebo jeho výhružné mlčení, všechny ty lži, podvody a k tomu má žárlivost, ztracena v koloběhu pracovním, rodinném, partnerském s neschopností racionálního myšlení.

Opustila jsem domov, své děti, rodinu, přátele. Potřebovala jsem se najít. Najít sama sebe. Podívat se na svůj život z dálky, s odstupem, bez emocí. Rozmyslet se, jak žít dál.

S panem Karpetou jsem znovu prošla svůj život. Poznáním skutečné lásky k sobě a odstraněním bloků z prenatálu se odstartoval sled událostí, který mě vracel do podobných situací, se kterými jsem si dříve nevěděla rady. Posilněna důvěrou a láskou své malé Aničky pod vedením pana Karpety jsem na těchto blocích v sobě pracovala a vrstvy starých bolestí a pokřivených přesvědčení o sobě a lidech kolem sebe ze mne postupně odpadávaly.

Pan Karpeta mi svým citlivým vedením pomohl najít nejen svou malou Aničku, ale i mou ženskou část duše, kterou jsem kdysi odhodila. Všechny tři vevnitř pospolu ted spolu žijeme úžasný vnitřní život. Máme obrovskou radost a chuť zkoušet vše nové, doslova žízníme spolu objevovat svět a rozdávat lásku a přátelství tady zde na Zemi. A začalo se nám dařit. Nové nastavení vlastního nitra nás vede k lepšímu životu. Moje duše září každý den víc a víc. Jsem vděčná za vše, co pro mě pan Karpeta udělal.

Doporučuji všem z vás, kteří si myslíte to, co já kdysi: že už vám není pomoci! Cítím se skvěle!

A.J.

 

 

41, Venovať svoju pozornosť sebe samé znamená byť jednoducho tu a teraz… skvelý a jednoduchý zpósob, ako dobre žiť…

Dobrý deň pán Karpeta, pred týždňom sme spolu riešili moju nelásku k sebe. Priznám sa, že veľa z toho, čo ste mi porozprávali, som už nejakú dobu vo svojom živote vnímala, len som to potrebovala počuť zvonka.

Už nejaký čas som v sebe vnímala jedného, ktorý často konal zo strachu a druhého, ktorý sa na to pohŕdavo díval a často sa na tom aj škodoradostne zabával. A toho prvého si veľmi nevšímal, len keď ho mohol povýšenecky hodnotiť.

Pokračování textu

38. Roman s Romčou upřímně s láskou pro vás…

Pane Karpeto, rád bych s odstupem čtyř let poslal na váš web pár řádek pro ty z čtenářů, kteří mají ve svém životě problémy /kdo je nemá, že ano/ a váhají využít vámi doporučovanou cestu vlastní vnitřní změny.

Po těch čtyřech letech praktikování vztahu mojí bezpodmínečné lásky s mým fyzickým /malým já/ Romčou lze rozdělit naši životní pouť na dvě období: Na život před tím, kdy jsme ještě o sobě nic nevěděli a neměli se proto rádi a na potom, kdy bylo všechno jinak.

Obě tato období dle našich zkušeností absolutně nelze srovnávat. Po vybudování vztahu s Romčou a po jeho přijetí do svého života /který se tím pádem stal životem naším/ je všechno, co prožíváme tady na Zemi mnohem jednodušší, hezčí a zábavnější.

Pokračování textu

37. Neuvěřitelné odstranění panického strachu z výšky… zázraky se dějí…

Dobrý večer pane Karpeto,

tak jsem se nějak odhodlal napsat svůj postřeh o zbavení se strachu. Asi bude lépe, když si to upravíte. nejsem zvyklý psát. Pokud se bude chtít někdo zeptat na nějaké věci přímo mě, ať v klidu zavolá. Text je zde…


Potom co jsem si přečetl příběhy jiných klientů, jsem se rozhodl že i já přidám svůj malý příspěvek. Nebudu dnes psát vše o tom, jak jsem se dostal k Ragauianovi a jakým způsobem mě to pomáhá. Chci se s Vámi podělit o část toho co mě pomohlo v podstatě ihned a co se mi podařilo díky panu Karpetovi zvládnout.

Nevěděl jsem jak a proč, ale od jisté doby jsem začal mít strach z výšek Velký strach, který se táhnul už od dětství. Musím říct, že podívat se dolů z druhého či vyššího patra pro mě byl obrovský problém.

To samozřejmě platí i pro létání letadlem. To pro mě bylo nejhorší, protože letět kamkoli bylo nemyslitelné a nemyslím si, že by letuškám bylo moc dobře, kdyby musely uklidňovat 120 kilového chlapa, který má záchvat strachu a chce vystoupit.

Pokračování textu

36. Já a moje rakovina prsu

Musím přiznat, že najít webové stránky Pavla Karpety bylo v mém životě převratné. Dnes je mi 38 let a životem jsem doposud prošla, stejně jako většina z nás, zajímavými životními zkušenostmi podobně jako velmi bolestivými okamžiky.

Byla jsem dlouho hledající lásku a spokojenost o které píše veškerá duchovní literatura. Toužila jsem se z celého srdce dopracovat do stavu, kdy budu naprosto spokojená, vyrovnaná, šťastná a obklopena láskou. A tak jsem stále četla další a další knihy s duchovní tématikou.

Skutečnost však byla taková, že jsem byla plně pohlcena prací, péčí o rodinu a druhé, každodenními povinnostmi a konzumním stylem života. Byla jsem vlastně taková myška, co běží neustále dokola ve svém kolečku a ne a ne z něho vystoupit.

Jak se však říká, nic netrvá věčně a tak se moje točící kolečko zastavilo minulý rok, kdy jsem byla diagnostikována rakovina prsu.

Věděla jsem, že musím projít životní změnou a svojí vlastní transformací, protože jsem byla přesvědčena, že jakákoliv krize, nemoc, nebo problém je signál k tomu, že se musí něco změnit. Věděla jsem, že musím prvořadě ze svého života odstranit stres a negativní emoce a tak jsem začala provádět meditace a pozitivní afirmace. I když jsem se hodně zklidnila, pořád to ještě nebylo plně v pořádku. Nemoc postupovala a byla jsem nucena projít chemoterapií na kterou jsem vnitřně nechtěla jít.

Pokračování textu

35. Nenávist k sobě samému a světu – pryč s ní!

Z tohoto mailu mám obzvláště radost. Už dávno jsem se u nikoho nesetkal s takovým podvědomým odporem a doslova nenávistí k sobě, jako u muže středních let, který je autorem níže uveřejněného mailu. Přečtěte si, jak dokázal, byť ho to stálo velké vnitřní úsilí, odložit z vlastní psychiky první kilogramy všudypřítomné negativity a „nasranosti“ na sebe a celý svět.

Pokračování textu

34. Nechcete sami sebe lépe zvládat? Vnitřní proměna vám magicky změní celý život k lepšímu!

Máme všichni společně tentokráte štěstí na nádherně se vyjadřující a radostně píšící maminku dvou maličkých dětí. Přečtěte si něco o tom, jak lépe a dokonaleji — pouze změnou způsobu chování k sobě samé — začíná zvládat svůj vlastní život i život svých dětí a své okolí. Vzhledem k zajímavosti prožitků pisatelky textu přidávám barevně sladěné poznámky k určitým odstavcům.

Pokračování textu

33. Konečně začínám žít!

Dobrý den pane Karpeta,

moc a moc Vám děkuji za  úžasné postupy při zvládání vlastní psychiky. Je to úplně super a jednoduché. Marcela s Marcelkou  docela dobře komunikují a mám z nich radost.

To víte, někdy Marcela zapomene s Marcelkou něco projednat, naštěstí si to uvědomí a pak je to OK. A někdy je  Marcelka nedůvěřivá, jakoby ještě stále nevěřila Marcele, že to myslí vážně  a napořád, tu svou pozornost, tu a svou lásku jí věnovanou.

Úsměv na tváři po ránu je úplně přirozený, žádné nucení, abych se na sebe po ránu usmívala do zrcadla. Funguje to úplně samo, nádherně a po celý den.

Ochranou bariéru jsem si začala dělat teď od soboty. Podle Vaší rady jsem dala tomu čas a pořádně na to Marcelku připravila.

Pokračování textu

32. Práce na vlastním mikrokosmu přináší radost

Dobrý den Pavle,

první lekci po Skype  jsem od Vás dostala v úterý 29.7.2014.

Mám problémy v komunikaci s maminkou s kterou žiji již 10 let, prostě mi šíleně leze na nervy, protože je v permanentní „nasranosti“. Slíbil jste mi v druhé lekci nějakou pomoc v této věci. Samozřejmě vím, že chyba je na mé straně, ale nemohu přijít na to, jak to napravit. U nás nepřipadá v úvahu odstěhování se od sebe, budeme spolu stále.

Pokračování textu

31. Pozoruhodná zkušenost

Jsem ráda za den, kdy jsem si  objednala  Matrix a našla tam texty  Pavla Karpety. Vbrzku jsem se stala jeho „žákyní“ a absolvovala několik lekcí. Posuny a přesahy u mě byly asi podobné jako u  všech Pavlových studentů, avšak ráda bych zmínila poslední, který se týkal prožití si období svého prenatálního života s maminkou v bříšku.

Pokračování textu

29. Nový život

Má klientka by se ráda podělila o svůj příběh a zároveň i o zkušenost, že pojetí bezpodmínečné lásky k sobě tak, jak jej představuji, opravdu funguje, dokáže člověka postavit znovu na nohy a nastartovat do nového života i toho, který prožívá i tu nejhorší životní krizi…

Pokračování textu

27. Vize splynutí a cesta vzhůru

Tenhle text velmi doporučuji vaší pozornosti. Znovu podotýkám, že pana Peťana jako člověka této Země nepřestává udivovat, co se mu v jeho vizích jako v nějakém seriálu zjevuje. V této rubrice můžete najít jeho zprávy z dřívějška o tom, jak se setkal s panem V., jak uklízel a řešil sklep onoho domečku duše a dostal se poprvé za ony železem pobité dřevěné dveře.

Dnes jste mohli být svědky něčeho zcela výjimečného, o čem ještě ani on netuší, oč se tady jedná. Svědčí to o něčem, co není možno ani takhle veřejně psát. V každém případě jde o velmi pozitivní vnitřní vývoj a Peťanovi je nutno blahopřát. Znovu opakuji pro vás, kteří váháte vydat se cestou vnitřní změny a odhodit závoje iluzí, do níž vás církev a mocní tohoto světa skrze své masmédia zamotávají. Je tomu méně než čtyři měsíce, kdy i tento muž podobně jako vy netušil, co je v něm skryto a kam směřuje. Dnes už to tuší a brzy bude vědět.

Pokračování textu

26. Léčime si všechna svoje já

Tohle je pokračování příběhu práce na sobě u paní H.J., jehož první část jste měli možnost si přečíst nedávno. Vstupuji do vyprávění té paní proto, abych vám řekl, že nemusíte být zoufalí z toho, že vy podobné vize a prožitky nemáte a nevěříte, že byste je mohli mít. Ani tahle paní  ani třeba Petr a Petřík z příběhů zde také uveřejněných nikdy dříve netušili, jaké hloubky vnímání vlastního nitra se v nich skrývají. Je to právě láska k sobě a ono vzájemné sjednocení láskou, které ukončí vzájemné házení klacků pod nohy obou vašich částí a začíná léčit vaši duši a otevírat ji těmto prožitkům. Prostě kdo to nezkusí, netuší.

Pokračování textu

moon-176688284

Spánková obrna a co s ní?

Jsem rád, že se paní Lenka vyslovila k fenoménu spánkové obrny. Skutečné příčiny této poruchy spánku – o kterých studovaní specialisté cechu lékařského celkem nic nevědí – dělají starosti v určitých životních obdobích mnoha lidem. Tohle psaní je vzkaz vám všem, kteří spánkovou obrnou trpíte: Ne, nemusíte trpět, pojďte se naučit, jak ji odstranit!

Pokračování textu

24. Jak s tímhle dále žít ?

Neodolal jsem a přetiskuji pro vás dopis nešťastné ženy, která se snaží žít a její minulost ji stále dohání, děsí a straší těžkými depresemi. Hledá východisko a podle toho, co píše, nepochybuji o tom, že ji její průvodci shora vedou na správnou adresu. Její problémy jsou přesně těmi, které se za pomoci mých pracovních postupů úspěšně řešit dají. Odpověděl jsem jí, absolvovala první lekci a  a já nepochybuji o tom, že během dvou tří měsíců se její život změní. Věřím, že se pak opět o stav svého nitra s vámi na mém webu podělí.

Pokračování textu

23. Cesta k sobě samé

Další zkušenost mého klienta při práci na sobě, po lekci „lásky k sobě“, lekci „ochrany před energetickým vampyrismem“ a lekci „likvidace strachu z nepřijetí“ tímto světem a lidmi v něm:

O víkendu jsem v sobě našla neuvěřitelně mnoho síly a vymalovala dcerce pokojík, dala jsem se do velkého úklidu a vyházela jsem spoustu starých krámu a oblečeni. Je přímo symbolické, že jak v sobě vevnitř, tak v okolním světě nacházím tolik síly dělat to, na co jsem po léta nedokázala ani pomyslet.

Pokračování textu

21. LENKA A LENIČKA SE SPOLU UČÍ VYCHÁZET

O posledním lednovém víkendu jsem měl příležitost přednášet na Esoterickém festivalu v Písku na téma Dualita lidského bytí. Samotný festival probíhal v opravdu velmi příjemném prostředí Kulturního domu a z mého pohledu patří organizačně i jinak mezi to nejlepší, co je možno u nás v této oblasti vidět.

Přednášky se i třeba na rozdíl od podobných pražských akcí  zúčastnilo příjemných asi padesát lidí a mnozí projevili poté zájem o kontakt na můj web. Rád v této chvíli využívám toho, že mezi zprávami na mé mailové adrese po návratu do Prahy právě v den přednášky přišla zajímavá studie prvních zhruba sedmi dnů rekonstrukce vlastní psychiky od paní Lenky ze severních Čech.

Pokračování textu

19. Velký úklid…

Tak už to bývá. Věci je třeba dotahovat do konce. Přečtěte si spolu se mnou, jak Petr a Petřík dořešili problém s hadem, který na ně zaútočil z astrální roviny. Přiznám se, že v oblasti dějů v jiných dimenzích se pohybuji řadu let, ale konkrétní projevy mne neustále překvapují. Stále více se však přesvědčuji, že tyto konflikty Světla a temna či dobra a zla mají jasná pravidla a ten, kdo jde cestou vnitřní transformace prostřednictvím duální lásky sebe / ducha / sama / ega/, nemůže neuspět. Přesvědčte se sami.

Pokračování textu

18. Konflikt s astrální silou…

Opět Petr a Petřík… opravdu zajímavé… Ano, dějí se věci mezi nebem a zemí… a mohou se dít i vám v tom pozitivním slova smyslu, když se dáte do práce na svém nitru…

Čtěte o tom, jak probíhal osobní boj Petra a Petříka s dotírající negativní astrální bytostí… a jak si dokázali díky síle vzájemné lásky a spolupráce poradit zcela sami, bez jakékoli pomoci zvenčí… nezkusíte to také?

Pokračování textu

17. Měním se…

Milí čtenáři, ochudit vás o příspěvky pana Petra z jeho prožívání práce na vnitřní cestě prostě nemohu. Jeho hloubka prožívání a vize s jeho prací spojené jsou jednoduše úžasné a zaslouží si vaši pozornost. Vy, kteří touhle cestou jdete a vaše prožívání není tak dramatické, nebuďte nijak smutní. Děje se ve vás zhruba totéž, ale průběh těchto dějů až tak neproniká do vaší vědomé mysli.

Pokračování textu

16. Je to k nevíře, ale ono to funguje

Nakonec jsem se rozhodla, že vám vyhovím. Pořád si na to psaní ještě moc netroufám, ale vaše ujištění, že vypovězením svého příběhu mohu hodně pomoci někomu, kdo je na tom podobně, jako já byla dříve, mne nenechává v klidu. Takže píšu.

Začal to manželovou prací na sobě. Byl za vámi v Praze a pak s vámi řešil něco po skajpu a já jsem pozorovala jeho opravdu upřímné pokusy o změnu. To mne zaujalo a vzbudilo ve mně naději, protože celá léta manželství jsme jeden i druhý hledali každý sám v sobě i spolu nějaké řešení našeho vztahu bez nějakého hmatatelného výsledku.

Pokračování textu

12. Žije se mi líp, prostě to pomohlo…

Vedela som o Vás asi už dva roky predtým, než som sa k Vám odhodlala. Prvým podnetom boli Vaše prvé články v internetovom magazíne, pri čítaní ktorých som vedela, že je to to, čo potrebujem.

Druhým podnetom bola hádka s partnerom, kde som videla chybu hlavne v ňom. Takže som nabrala odvahu a zavolala som Vám.

Tak sa začali naše pravidelné stretnutia, kde ste mi ukázali novú cestu, ako pracovať so sebou a tým vlastne pracovať so svetom.

A jako som sa začala meniť ja, začal sa meniť aj svet okolo mňa. A vtedy som pochopila, že život mám vo svojich rukách, nesiem si zaň zodpovednosť a od Vás mám nástroj, ako so životom a so sebou pracovať :-)

Pokračování textu

11. Vyznání ženy, která hledá a nachází

Tyhle řádky čímkoliv uvádět by bylo naprosto zbytečné. Zde jsou:

Vím, že to se mnou nemáte vůbec lehké. Využívám teď chvíle, kdy je mi trochu lépe a jsem poněkud jasnější mysli a píši vám pár postřehů.

Ta vaše terapie onou pohádkou k přepsání negativních záznamů v podvědomí z prenatálu velmi zabírá. Na to, že ji známe jen jeden den, jsem ji své malé přítelkyni v sobě  musela vyprávět už první den čtyřikráte a budu jí ji dále opakovat .

Výrazně jí pomáhá k jejímu uklidnění a pozitivnímu přístupu k dění kolem nás. A mně je podstatně lépe.

Pokračování textu

8. Těžká krize v partnerských vztazích

K pánu Karpetovi ma priviedlo moje vnútro. Vnútro, ktoré som dlho odmietala a neverila som mu, pochybovala o ňom. Asi pred rokom som sa dostala na stránky www.matrix-2001.cz. Tiež nie životnou náhodou.

Absolvovala som určitú terapiu Cesty s paňou, ktorá mi stránky doporučila. Tak som sa na nich začítala do textov p. K. a nielen humor, ktorý používal, ma oslovil.

Práve som prežívala asi najvačšiu krízu vo svojom živote – rozpad manželstva a rozklad samej seba – osobnostný, duchovný a neviem aký. Skúšala som svoje manželstvo zachrániť návštevou miestnej rodinnej poradne, kde som sa len usvedčila o tom, že to u nás nie je také, aké má byť.

Pokračování textu

7. Žiji nový nádherný život aneb pokračování na vnitřní Cestě

Jak napsat to, co není příběh, ale pokračování na vnitřní Cestě? Zkusím to vzít od začátku. O práci na sobě se zajímám doslova od chvil, kdy jsem začala odrůstat dětským střevíčkům.

Byla to cesta, která zahrnovala východní nauky stejně jako křesťanství, psychologii a aktivní sebezkoumání a postupně jsem díky krizím, jak je život přinášel, docházela k závěru, že to nejpodstatnější v životě a jakékoliv duchovní Cestě je pracovat na svém nitru tak, abych byla schopna vždycky cítit radost.

Přestože s ohlédnutím zpět jsem cítila, že můj život je stále šťastnější,a byla  jsem spokojená a hluboce vděčná za každou zkušenost, kterou jsem prošla / protože vše bylo důležité, nezbytné a správné /, zůstávalo stále cosi, co mi chybělo.

Pokračování textu

20/ Posttraumatický syndrom

Prosím, toto čtení je jen pro dospělé – pokud jimi nejste, přeskočte tyhle odstavce – ne každý z nás je schopen či ochoten náš život zde na zemi přijímat i z té stránky, o které zde bude řeč.

Byla mi sympatická od první chvíle – ale když vidíte kombinaci pokusu o úsměv a hlubokého smutku v očích ženy, která by měla být v rozpuku své dospělosti a užívat si krás života – nenechá vás to lhostejnými. A vzápětí přišly i první slzy – je jí dvacet šest a je v koncích. Neví si rady, před rokem se pokusila odejít z tohoto světa vlastní rukou a nezdařilo se jí to. Nyní už k tomu nemá a asi ani nenajde odvahu – ale to, co žije, není život.

Vše začalo náhlou smrtí – náhlou smrtí jejího stejně starého přítele – adrenalinové sporty si každoročně žádají svojí daň…

Pokračování textu

6. Návrat do života aneb Pohádka o Popelce

Je mi pětačtyřicet a tak ještě někdy počátkem tohoto roku jsem byla naprosto zoufalá – své mládí jsem prožila na malé vesničce a byla jsem nechtěným dítětem své maminky za svobodna – maminka se vdala a přibyly dvě sestřičky – svého pravého otce jsem nikdy nepoznala a ten nový si mne absolutně nevšímal.

Můj život v dětství mi z dnešního pohledu připomíná pohádku O Popelce – byla jsem v rodině vždy ta vzadu, která nic neumí a proto je k ničemu – ale také ta, které všechno musí, aby si zasloužila alespoň občas záblesk nějakého citu ze strany těch okolo.

Pokračování textu

/19/ Vina a sebetrestání

Zpočátku šlo o případ, jako mnoho jiných – půvabná žena v krásných třiatřiceti letech, přiměřeně sebevědomá a úspěšná v práci a ve společnosti. Přiznává však problémy v partnerském vztahu a v osobním životě vůbec – má dlouhodobě přítele, je ale dosud svobodná a dítě nemá, přestože se mu ani celkem nesnaží bránit…

Prostě se nedaří, jak říká – v posledním období byla už téměř rozhodnuta problémy ve vztahu řešit svým odchodem a změnou partnera.

Přečetla si však mé příběhy z praxe a poslechla videa na http://www.cestyksobe.cz/ragauian-ad1145/ a postupně došla k názoru, že chyba může být i na její straně…

Pokračování textu

/17/ Nepřijetí vlastního ženství

Také já se pořád učím – mými učiteli jsou právě ti, kterým pomáhám najít cestu dovnitř sebe sama. Jsou zdánlivě podobné případy a často mají tak odlišná řešení, že je to k neuvěření.

Stalo se to někdy v srpnu minulého roku: Zpočátku všechno fungovalo tak, jak by fungovat mělo – moje klientka zvládla lásku k sobě a důsledně si chránila své energie…

Pokračování textu

/16/ Absence rodičovské lásky

Byla v dobré pohodě – posadila se do křesla proti mně a usmívala se – nevěřil jsem vlastním očím – takhle nevypadají ženy, které vyhledávají moji pomoc.

Prý o mně zaslechla, říká – a ráda by můj kurs sebepřijetí absolvovala – její kamarádka si změny ve svém prožívání všedních dnů nemůže vynachválit!

Ona sice má jen nějaké drobnější problémy s partnerskými vztahy a ve vztazích k vlastním dětem, ale má zájem je vyřešit, dokud nejsou nijak zvlášť zatěžující…

Pokračování textu

/15/ Zákulisí rozvodového řízení

Bylo to manželství jako mnoho jiných – žena přede mnou vypráví o tom, jak si brala mladého muže, jež se jí netajil s tím, že je již ve věku svých pětadvaceti let nemocen vážnou chorobou.

Brala to jako osudovou předurčenost a první léta jejich manželství byla poznamená společným bojem s těžkou nemocí – narodily se i dvě děti – boj o manželův život nakonec skončil remízou: definitivní řešení bylo odloženo a zdálo se, že rodinnému štěstí nic nestojí v cestě – vysoké postavení obou manželů ve společnosti, dům, velká zahrada, dvě auta, životní nadstandard, drahé dovolené…

Pokračování textu

/14/ Jen hledání partnera?

Bylo jí něco přes čtyřicet a byla to velmi pohledná žena – děti již odrostly a byly na svém, bývalý manžel byl již taky minulostí…

Další dva vztahy rovněž nevyšly – přišla s tím, že chce se svým životem ještě něco udělat a zdá se jí, že to prostě sama nedokáže. Hledala na duchovních seminářích, hledala na rodinných konstelacích, absolvovala kursy věnované odstraňování psychických bloků a nebyly ji cizí ani jiné terapie. Ale prostě má asi smůlu nebo neví, jak na to – zdalipak to nevím já?

Pokračování textu

/13/ Malá slečna

Bylo to takové malé sluníčko – hezké děvčátko, blondýnečka, v nádherných dívčích letech předškolního věku.

Byla jedináček, velmi inteligentní, hravá a nádherně malovala – měla taky ráda všechno, co jen trochu zavánělo pohybem – bruslení, plavání, gymnastiku, běhala jako kluk a byla velmi cílevědomá.

Měla jediný problém: svoji milující a ambiciózní maminku!

Byla to sebevědomá žena a svými kontakty ve společnosti si tak trochu kompenzovala trauma z jejího pohledu nepříliš povedeného manželství…

Pokračování textu

/11/ Člověk a démon

Seděla proti mně a vyprávěla o svém životě – nebyl až tak špatný – byla vdaná, měla práci, dobrou práci, děti – ale ty oči byly velmi smutné.

Toužila po duchovním vzestupu, numerologie, astrologie, regrese do minulých životů, nebylo nic, co by nezkusila. Toužila po Světle a po čistotě, chtěla dávat lásku a světlo lidem kolem sebe – již dlouho ale cítila, že to není ono, že se jí to nedaří.

Byl tu nějaký veliký problém – nevěděla jaký a nevěděla si s ním proto rady.

Projevovalo se to pocity veliké vnitřní nespokojenosti, neláskou k sobě a nepřijímáním sebe sama – a byla tu i negativita v jejím nitru, až odpor k sobě samé, který nevymýtilo ani intenzívní duchovní cvičení…

Pokračování textu

/10/ Podvědomí a náš život

Byli krásnou dvojicí: On a ona, oba tak v půli let mezi třicítkou a čtyřicítkou. Ona, atraktivní půvabná sebevědomá blondýnka a on příjemný usměvavý muž středního vzrůstu.

Viděl jsem je přicházet a bylo jasné, že mezi nimi vládne napětí. Ve chvíli, kdy vstoupili do dveří, on viditelně nervózně očekával, co se bude dít – zřetelně nevěděl, co má ode mne čekat a proč tu vlastně je.

Posadili se do pohodlných křesel a ona s milým úsměvem konstatovala, že svého muže miluje, ale něco se musí stát – jinak za sebe neručí, dala najevo.

Pokračování textu

/9/ Nenávist ničí nás samotné

Byl velmi mladý – šlo mu na devatenáctý rok věku – vážil padesát kilo při svých sto sedmdesáti pěti centimetrech a aspiroval na hlavní roli v některém filmu s tematikou nacistických koncentráků… rovnou by mohl hrát hlavního hrdinu – prostě hromada kostí potažená kůží – trpěl tím, hodně trpěl – kluci kolem něj si namlouvali dívky a on jen přihlížel z povzdálí.

Pokračování textu

/08/ Nekázeň myšlenek a citů zabíjí

Byl to opravdu smutný případ – znal jsem ho jen zprostředkovaně přes svého přítele, se kterým jsem se v té době pravidelně stýkal. Ten člověk byl havíř profesí a automechanik duší – všichni o něm říkali, že má zlaté ručičky – kolegové a známí ho měli rádi, udělal pro každého možné i nemožné.

V osobním životě se mu ale příliš nedařilo – manželství bylo všelijaké – zvlášť se na jeho neutěšeném stavu podílelo společné bydlení s její ovdovělou matkou, která se netajila nenávistí k němu.

Pokračování textu

/7/ Karmický vztah a jeho úskalí

Poznal jsem ji, když jí bylo krásných devatenáct let – nádherná, milá dívka – byla radost ji vidět a s ní komunikovat.

Jásavé mládí promísené čistou krásou a láskou k životu a světu – ale i ona měla své problémy – přišla známost, na kterou se nezapomíná.

Ona, křehké, krásné, něžné stvoření plné poezie a touhy po svobodě – on mladý muž plný agresivity, žárlivosti a touhy ji mít a vlastnit.

Pokračování textu

/6/ Nevědomost hříchu nečiní?

Byla to spíše náhoda než cokoli jiného – potkali jsme se a slovo dalo slovo – pětatřicetiletá matka a pětiletý syn – byl s ní – takový hubeňoučký smutný hošík – měla na mne doporučení a tak se mi svěřila… šlo v podstatě o banální příběh – ona byla svobodná, on její šéf a atraktivní muž – jako již tolikráte v historii lidstva mnozí před nimi i oni spolu hráli obvyklou tragikomedii o lásce a nevěře.

Miloval samozřejmě jen ji a sliboval, že se rozvede – brzy, co nevidět – jen co doma zvládne to či ono, jen co pominou ty či ony důvody, pro které zatím nemůže – věřila mu – když stále váhal, rozhodla se pro tradiční ženskou lest – otěhotněla a porodila mu dítě.

Pokračování textu

/03/ Neláska k sobě – zdroj těžké nemoci

Bylo jí tehdy něco přes šedesát – těžce se pohybovala, jen trochu doma o berlích, jinak venku už jen na vozíčku – nebylo nemoci, kterou by neměla.

Obtížně funkční kyčelní klouby, oteklá kolena, artróza, vředy na žaludku, vadné ledviny, problémy s játry – slabé srdíčko, vyždímané traumaty svého života.

Byla z rodiny, neměla děti a já bydlel poblíž – starost o ni tak zůstala na mně – věděl jsem, že ji musím dát dohromady, jinak mám veliký problém – klíčová byla cukrovka.

Pokračování textu

/5/ Vražedná síla nenávisti

Bylo mu devětapadesát a právě si začal užívat důchodu – se svými šedesáti kily a bručounskou povahou se nikdy neoženil a dříve i nyní pendloval pravidelně mezi nonstop hospůdkou a svým bytem na sídlišti.

Poklid jeho dní byl najednou narušen: začala mu selhávat pravá noha v třísle – prostě stál nebo šel a pak prásk, ve vteřině ležel na zemi – noha vypověděla službu, ztratil v ní oporu a bylo to.

Deset minut i více trvalo, než se zase mohl  znovu postavit – lidé štítivě obcházeli staršího muže, ležícího v blátě – a doma? Kdo by si všiml, že ten osaměle žijící muž nevychází z bytu?

Pokračování textu

/01/ Případ nevědomé černé magie

Byl jednou jeden pán kolem čtyřicítky a jak už se to mužům stává, našel si jinou – po třech letech to prasklo.

Bylo to někdy v říjnu jednoho roku a začal obvyklý kolotoč – o to intenzivnější, že on i ta jeho, co ji opouštěl, byli původem z takové nóbl vesnice a jejich rody tam něco znamenaly – prostě, bylo to jako kdyby Romeo po letech manželství podvedl Julii.

Pokračování textu

4. Útěk z lopaty Dr. Chocholouška

Vypráví paní M.H.: nejsem už nejmladší a mnohé jsem v životě prožila – mám dva syny a myslím, že jsem je vychovala dobře – mají své rodiny a jejich vztah ke mně je velmi pěkný – když jsem odešla do důchodu a začala jsem mít více času, hodně jsem četla – zaujala mne  esoterická literatura a stále víc mne to ve volném čase táhlo i na různé přednášky a další akce tohoto druhu.

Pokračování textu

3. Nedostatek mateřské lásky

Vypráví paní M.J.: nevzpomíná se mi na to snadno – prožila jsem si své: S manželem jsme se před několika lety po dvacetiletém soužití rozvedli a pobyt s ním ve společném rodinném domě se pro mne stával stále více utrpením – nakonec jsem si nevěděla rady a se svými depresemi a nočními můrami jsem skončila v ordinaci psychiatra – dostala jsem léky a doporučení, abych změnila místo pobytu.

Tak jsem na čas opustila Prahu a našla si zaměstnání kus od ní – do Prahy jsem se vracela jen občas kvůli dětem – problémy mé psychiky se však vystěhovaly se mnou a dávky psychofarmak se postupně zvyšovaly…

Pokračování textu

2. Astrální bytost jako ochránce

Vypráví paní V.Š.: Od jisté doby se mi život stal noční můrou – začalo to po rozvodu stěhováním do staré části Prahy do bytu po tetičce v letitém domě, jehož úprava mne stála spoustu peněz a stejně to nebylo nijak moc znát – v zanedbaném činžáku bydlely kromě mne a mého syna samé podivné existence a v okolí byla spousta nevlídných zákoutí.

Ani můj patnáctiletý syn sám ve večerních hodinách nijak zvláště z domu nespěchal – já jsem vycházela večer jen sporadicky a v nejnutnějších případech. Od samotného počátku bydlení zde na mne občas padala tíseň – jakoby ve zdech domu a bytu byla přítomna nějaká neznámá znepokojující síla, kterou jsem nedokázala definovat.

Po nějakém čase jsem se blíže seznámila se sousedy pode mnou a začala jsem onen nevysvětlitelný pocit tísně spojovat s tím, že podle nich (bydleli v místě už dvacet let) v tomto domě za záhadných okolností zemřeli sebevraždou už nejméně tři lidé… a prý se šušká, že jich dříve, snad až za první republiky, zemřelo taky několik.

To však nebylo ničím proti tomu, co s čím jsem se já a můj syn začali později setkávat přímo v našem bytě – v noci nás náhle probouzelo nevysvětlitelné hlomození, které okamžitě utichalo, když jsme se probudili – jakoby někdo něco v bytě rozbíjel o zeď či co…

Pokračování textu

1. Trauma ze smrti syna

Vypráví paní A.H.: Přesto že jsem byla vždycky »psavec«, mám teď problém nějak začít – prožili jsme s manželem v minulých letech skutečně těžké životní období, osud k nám byl velmi krutý a naším údělem byla nečekaná a nesmírně těžká ztráta syna, který odešel v rozpuku mládí ze světa vlastní rukou.

To se přirozeně podepsalo na mé i manželově psychice i na našem vzájemném vztahu – výčitky svědomí, vzájemné výčitky, stres a nervozita měly u nás každodenní domovské právo – prostě se nám život rozsypal a ocitli jsme se ve slepé uličce.

Já sama jsem hledala pomoc v různých esoterických aktivitách a úniku z tohoto světa – duchovní semináře přinášely sice určitou úlevu, ale ta byla jen dočasná a brzy se rozplývala vniveč: Vždy se vracely hodiny a dny těžkého přemítání o tom, co se stalo a proč se tak stalo…

Pokračování textu