Druhá šelma Janova Zjevení a její Mnichovská zrada Československa 29. 9. 1938

29. 9. si připomínáme pro Československo velmi neslavné výročí a to především proto, že je dalším důkazem o pravé podstatě Druhé šelmy Janova Zjevení a o tom, jakým způsobem nám takto symbolizovaná temná síla vládne »

Od politiků v těchto dnech na adresu Ruska občas zaznívá věta ve smyslu: Československo bylo ve své historii okupováno jen dvakrát – Německem a Ruskem. Chtějí nám tím podsunout lživou myšlenku, že od Ruska nelze čekat nic dobrého, zatímco v náručí západních spojenců budeme v bezpečí… samozřejmě, jistě – až naprší a uschne ;-)

29. září je výročím podpisu Mnichovské dohody 1938, po které na jaře 1939 došlo k obsazení Československa. Jak je všeobecně známo, tehdy se o osudu Československa rozhodlo bez něj a ač se stokrát říká, že to byl Hitler, kdo Československo okupoval, rukou společnou to byly především Velká Británie, Francie a Itálie, které tento krok Hitlerovi schválily.

Takže když to v nadsázce shrneme, Československo bylo okupováno celým Západem. A jediný, kdo chtěl Československu pomoci, byl Sovětský svaz — a který tak nakonec i učinil, byť až po šesti letech poté, kdy Hitlera hnal od Moskvy až do Berlína. Je čas si připomenou fakta, prostě skutečnou nezfalšovanou historii…

Dále citovaná analýza ukazuje, že pravé důvody a příčiny této ostudné smlouvy byly zcela jiné než píší vítězové v učebnicích. Pochopíte také, že ze strany Druhé šelmy to byl zcela logický a přirozený krok. Ona měla a dodnes má totiž jasný cíl! Stejný cíl, který je pravým důvodem dnešní občanské války na Ukrajině a stejně tak války v Sýrii…


Mnichovská zrada očima Ruska a v čem Rusové vidí zradu ze strany Československa

Muenchener Abkommen, Staatschefs (Bundesarchiv Bild 183-R69173)
Muenchener Abkommen, Staatschefs (Bundesarchiv Bild 183-R69173)

Jedním z nejcyničtějších historických mýtů je lživý mýtus o Hitlerovi, který uchvacoval v Evropě jednu zemi za druhou a demokratické země jako Anglie, Francie, USA při tom trpěly stejně jako obsazované země. USA i další státy se údajně po zuby ozbrojeného a agresivního Hitlera bály a nechtěly ho zbytečně provokovat. Kdo však reparacemi z I. světové války zubožené Německo vyzbrojil? Kdo financoval jeho olympiádu, armádu i přípravy na válku? A kdo Hitlera vlastně dostal k moci? My to víme!

Mnichovská dohoda 29. 9. 1938

Mnichovská dohoda (označována také jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát) byla dojednána 29. září 1938 v Mnichově (ve všech jazykových verzích pak byla podepsána po půlnoci, tj. 30. září 1938). Zástupci čtyř zemí – Neville Chamberlain (Velká Británie), Édouard Daladier (Francie), Adolf Hitler (Německo) a Benito Mussolini (Itálie) – se dohodli, že Československo musí do 10. října postoupit pohraniční území obývané Němci (Sudety) Německu. Zástupci československé strany byli přítomni, ale k jednání samotnému nebyli přizváni.

Pozn. šéfredaktora AEN: Historii vypráví vítězové a je zcela logické, že tzv. Západ, jako jeden z hlavních architektů vzestupu III. Říše, svalil veškerou vinu za Hitlera, jeho vzestup a válku na ty, kteří skončili po Norimberském tribunálu na šibenici, protože ti už mluvit nemohou. I proto tzv. Západ skrze Británii nechal Rudolfa Hesse až do roku 1987 ve vězení bez řádného soudu a procesu, než za podivných okolností zemřel poté, co se začalo uvažovat o jeho možném propuštění, protože Hess věděl až příliš mnoho o propojení anglo-amerického průmyslu a bank s německou vládou, o rozparcelování Evropy, o zradě Československa, o zmizelém zlatém ČS pokladu v březnu 1939, o anexi Rakouska, o fondech a swapových účtech ve Švýcarsku, kterými proudily finance od britských a amerických bankéřů pro Hitlerovu NSDAP, SA a SS, a to nejen před válkou, ale i během ní. Samotný Hess se nikdy nedopustil žádných válečných zločinů, ale přesto ho drželi více než 40 let na samotce. Proč asi? Věděl příliš mnoho o západních kšeftech se III. Říší, o čemž svědčí i způsob jeho cesty do Anglie, bez vědomí Hitlera, takže Hess západním partnerům evidentně věřil, a to i v průběhu války. Letěl do Anglie na jistotu, že se domluví s Brity. Stejně dnes financují USA skrze swapové účty Islámský stát, aby proti němu mohli vzápětí bojovat a žádat proto Kongres o navyšování zbrojního rozpočtu rok co rok, stejně jako ve Vietnamu, ale to by bylo na jiný článek.

Dohody zemí Evropy s Hitlerem — v letech 1934–39 tzv. Západ Hitlerovi mohutně pomáhal a také vyzbrojoval jeho armádu. Ano přesně takto, nepřímo a pokoutně pracuje Druhá šelma...
Dohody zemí Evropy s Hitlerem — v letech 1934–39 tzv. Západ Hitlerovi mohutně pomáhal a také vyzbrojoval jeho armádu. Ano přesně takto, nepřímo a pokoutně pracuje Druhá šelma…

1935 — Anglicko-německý pakt o námořní flotile

Německé zbraně byly dodávány také ze strany Druhé šelmy | German WW2, U Boat 534 at Birkenhead Docks, Merseyside, England
Německé zbraně byly dodávány také ze strany Druhé šelmy | German WW2, U Boat 534 at Birkenhead Docks, Merseyside, England

Dne 18. 6. 1935 přijel do Londýna německý ministr zahraničí von Ribbentrop. S ministrem zahraničí GB Samuelem Chorem uzavřeli Anglo-německou námořní dohodu. Německo podle dohody mohlo svobodně budovat vojenskou námořní flotilu až do výše 35% anglické flotily. Budování ostatní výzbroje a výstroje Německu nikdo nezakazoval.

Žalostný stav německé armády v roce 1935 a její růst do roku 1940

Z 28 typů německých vojenských letadel v roce 1935 mělo 11 anglické nebo americké motory. Dodavatelské firmy: Rolls-Royce, Armstrong-Siddeley, Pratt-Whitney. V roce 1933 neměl Hitler ani jeden tank, ani jedno letadlo, ani vojenské loďstvo.

V roce 1940 byla Hitlerova armáda 42x větší. Hitler dostal peníze, místo aby platil reparace. V srpnu 1936 podpořili USA, Británie, Francie i další západní země Hitlera svou účastí na jeho olympiádě, která byla plná nacistické propagandy a antisemitismu.

Ekonomické a finanční smlouvy Hitlera s Anglií

Schorfheide, Lord Edward Frederik Halifax, Hermann Göring (Bundesarchiv Bild 102-17986)
Schorfheide, Lord Edward Frederik Halifax, Hermann Göring (Bundesarchiv Bild 102-17986)

Hitler ukončil ekonomickou spolupráci se SSSR a soustředil se na Západ. V roce 1933 se snížil sovětský export do Německa o více než polovinu. V témže roce podepsalo Německo nové smlouvy s Anglií o dodávkách uhlí, o valutové, tržní a platební spolupráci. Za každých 55 liber sterlingů, které Německo utratilo ve prospěch Anglie, se Anglie zavázala utratit 100 liber za německé zboží.

Hitlerův kolaborant a prostředník ve styku se západní elitou

Berlin, Hitler, Goering und Hanfstaengl (Bundesarchiv Bild 102-14080)
Berlin, Hitler, Goering und Hanfstaengl (Bundesarchiv Bild 102-14080)

Německý rodák, americký byznysmen Ernst Hanfstaengl, potomek rodu Saxe-Coburg and Gotha (stejně jako britská královna Alžběta II. — uvědomme si prosím, že v těchto společenských skupinách má Druhá šelma kádrové jádro), otevřel Hitlerovi cestu k americké i britské high society.

Díky němu dosáhl Hitler odpisu válečných dluhů a reparací i finanční podpory ve zbrojení. Za to Hitler slíbil, že povede válku s Východem. Na to potřeboval území, finanční, materiální a lidské zdroje.

1935 – Obsazení demilitarizovaného Sárska a Porýní Hitlerem

Prvním zdrojem, který Západ Hitlerovi věnoval, bylo Sársko a Porýní.

Obě území na základě Versailleské smlouvy patřila, jako demilitarizovaná zóna, Společnosti národů. Spravovala je více méně Francie. Od roku 1935 patřila opět Německu. Francie nezasáhla a neprotestovala, stejně jako ostatní země, které Versailleskou smlouvu podepsaly. Zařídil to hlavně Ernst Hanfstaengl a také Churchillův syn Randolph. Francie zcela podléhala diktátu Anglie.

Anschluss Rakouska v březnu 1938

Další na řadě bylo Rakousko. USA, Anglie, Itálie a Francie podepsaly s Rakouskem tzv. Trianonskou dohodu, podle níž byly stanoveny nejen hranice Maďarska, ale také nedotknutelné nové hranice Rakouska. Hitler v březnu 1938 provedl anschluss Rakouska, začal provádět protižidovské represe a opět nikdo neprotestoval.

Pomsta Stalinovi, přípravy na obětování Československa

Vlastníkům USA a Velké Británie to stále nestačilo. Považovali za nutné přivést Hitlerovu armádu až k hranicím SSSR. Stalin se od Západu zcela odtrhl, když zrušil americké, britské a další koncese na těžbu surovin, na průmysl i bankovnictví. Bylo potřeba Stalinovi pořádně zatopit. Přišla řada na obětování Československa. Použity k tomu byly 3,4 milióny Němců, kteří na území Československa žili.

Názor Rusů na působení čs. legií na Sibiři a na vznik Československa

Čechoslováci po první světové válce na rozkaz Američanů zablokovali Transsibiřskou magistrálu a zabránili tak bělogvardějcům i civilním běžencům se evakuovat. Výsledkem bylo, že Kolčakova armáda i civilisté museli pěšky projít celou Sibiř podél železnice.

Čechoslováci jezdili ve vyhřátých vagónech a kolem nich umíraly tisíce vojáků a civilistů zimou a hlady. Poté vydali Čechoslováci generála Kolčaka na smrt bolševikům a odvezli si část jeho zlaté zásoby zabavené po VŘSR carské rodině. Na tomto, zradou získaném zlatě, byla budována nová československá státnost.

Rusové vidí působení čs. legií v SSSR jako obrovskou zradu na jedné straně a obrovské hrdinství Rusů na straně druhé. Stejné země, které povolily vznik Československa po rozpadu Rakouska-Uherska, ho v roce 1938 předaly Hitlerovi. Třetí říše se tím posunula k samotným hranicím SSSR.

Západ Československo stvořil, Západ ho i zlikvidoval

Československé podniky a českoslovenští občané byli nyní povinni vyzbrojit německou armádu. Hlavou protičeskoslovenského odboje a obrození sudetských Němců byl Konrad Henlein. Požadoval autonomii pro Němce žijící na území Československa. Československo mělo smlouvu se SSSR a s Francií, že v případě napadení je budou obě země bránit. Ovšem pouze spolu, ne jednotlivě. A Francie Československo obětovala Hitlerovi.

Když znáte pravou motivaci tzv. Západu, tak vše najednou dává dokonalý smysl!
Když znáte pravou motivaci tzv. Západu, tak vše najednou dává dokonalý smysl!

Francie a Anglie odmítli poskytnout pomoc Československu — a nebylo to náhodou!

Dne 5. 5. 1938 se v amerických novinách New York Herald Tribune objevil článek, ve kterém Londýn oznamuje, že vzhledem k tomu, že ani Francie ani SSSR nepomohou Československu proti Hitlerově okupaci, nepomůže mu ani Británie. Československo by mělo uznat, že jeho poloha je pro nacistické Německo důležitá a vyřešit co nejdříve sudetoněmeckou otázku mírovou cestou.

Československo by se tehdy ještě útoku ze strany Německa ubránilo. Určitě do doby, než by mu přišla na pomoc Francie a s ní SSSR.

Dva dny po článku v New York Herald Tribune přijíždí do Londýna Konrad Henlein. Po jednání s Británií se změnily jeho požadavky z autonomie na odtržení Sudet od Československa.

Diplomatický i mediální nátlak Západu na československou vládu

Dne 7. 9. 1938 píše London Times doporučení Československu neprotivit se požadavkům sudetských Němců. Francouzi se v tomtéž měsíci obrátili na SSSR s otázkou, jak budou Sověti postupovat po obsazení Československa Hitlerem. SSSR odpověděl přesunem 60 pěších pluků, 16 divizí kavalérie, 22 tankových bataliónů a 17 eskader na hranice s Polskem, odkud byl schopen nejrychleji pomoci Československu. Do armády povolal SSSR 330 tisíc rezervistů.

Československá vláda se však rozhodla anulovat smlouvu s Francií a se SSSR o pomoci. 19. 9. 1938 posílá Anglie a Francie čs. vládě diplomatickou nótu: „Další ochrana hranic Československa ze strany spojenců není možná, pokud Československo nevyhoví požadavkům sudetských Němců na odtržení od země. Pro zachování míru v Evropě je toto opatření nezbytné.“ Na splnění požadavku měli Čechoslováci dva dny. 20. 9. 1938 se anglický vyslanec Newton obrátil na čs. vládu: „V případě, že československá vláda bude i nadále vzdorovat, anglická vláda se přestane zajímat o další osud země.“

Edvard Beneš byl postaven před hotovou věc. „Pokud se československá vláda postaví anglo-francouzskému plánu zajištění míru v Evropě, celý svět uzná Československo jako hlavního a jediného viníka neodvratné světové války.“

Československá vláda podléhá nátlaku Západu

Dne 21. 9. 1938 se čs. vláda vzdala nátlaku ze strany Británie, Francie a USA. 29. – 30. 9. 1938 byla v Mnichově podepsána známá dohoda, kterou Velká Británie (Neville Chamberlain), Francie (Édouard Daladier), Itálie (Benito Mussolini) a Německo (Adolf Hitler) dohodly předání Sudet Německu. Čechoslováky na jednání nepozvali. 1. 10. 1938 vstoupila německá vojska na území Československa. Ale v tom československá tragédie nekončí. Zemi si porcovali také „dobří sousedé“. Polsko dalo československé vládě 24 hodinové ultimátum, v němž požadovalo okamžité předání Těšínska. Čs. vláda neměla sebemenší možnost polskému ultimátu nevyhovět.

Schůzka falešných „spojenců“ Československa s Mussolinim a s Hitlerem v Mnichově, 1938
Schůzka falešných „spojenců“ Československa s Mussolinim a s Hitlerem v Mnichově, 1938

Západ předává část Evropy nacistické a antisemitské Třetí říši

Velká Británie, Francie, Itálie a Wall Street v pozadí předaly Hitlerovi postupně Sársko, Porýní, Rakousko i Československo. Vyzbrojovali jeho armádu a odpustili mu válečné reparace. Dali mu obrovská území, jejich infrastrukturu a občany jako poddané. To vše s vědomím nacistického a antisemitského charakteru Třetí říše. Zbýval provést poslední krok. Zpřístupnit Hitlerovi cestu až na hranice SSSR.

Největším zlem a skutečným zrádcem je ve skutečnosti Druhá šelma

Usvědčujícím důkazem o zločinech a drzosti Druhé šelmy se staly britské archiválie odtajněné v roce 2013. Ty dosvědčují, že Spojené britské království nejenže zradilo Československo tím, že umožnilo Hitlerovi ho napadnout, ale navíc také dobrovolně předalo nacistickému Německu téměř 9 milionů dolarů zlata, který patřil Československu!

Československé zlaté bulliony (neražený kov) byly okamžitě zaslány Hitlerovi v březnu 1939, když se zmocnil Prahy. A to je skutečný skandál. Takové kámoše bych chtěl mít také ;-)

Pomsta Stalinovi a snaha o obnovení možnosti drancovat Rusko

Tyto všechny kroky a obětování mnoha miliónů občanů okupovaných zemí nacistické politice Třetí říše provedly země Západu s vidinou pomsty J. V. Stalinovi za to, že zastavil jejich drancování Sovětského svazu. Likvidace Židů a Slovanů, kterou Hitler veřejně avizoval, nikomu na Západě nevadila. Naopak.

Stalin od roku 1925, kdy zrušil západní koncese, musel vyvážet většinu vypěstovaného obilí a platit jim dodávky západních technologií pro budování průmyslu, zemědělství i obrany. Zemí se přehnal hladomor 1932-33 se 7 milióny obětí, přesto nikdo SSSR nepomohl. Pomáhali Hitlerovi v přípravě na likvidaci Sovětského svazu i Evropy.

Závěr

V článku jsem chtěl zejména poukázat na překrucování dějin, kterého jsme dnes opět svědky. A také na to, že jsme si opět vybrali špatné spojence. Francie, Velká Británie, Itálie, Německo, USA nás krutě zradili už jednou. Ptám se, proč jim dnešní politici znovu nadbíhají, zaprodali jim naši zemi a chtějí, abychom pro jejich zájmy a války umírali?

Podstata diplomatických jednání

Vždycky jsem si myslel, že diplomatická jednání jsou plná kompromisů a uctivých frází. Zdá se, že je to naopak souboj, kdo má tvrdší lokty a kdo má více čím vyhrožovat. Aspoň pokud jde o Západ. Když vloni v lednu dostal ruský ministr zahraničí Lavrov od amerického protějšku Kerryho dvě brambory, znamenalo to v diplomatické řeči, že v důsledku sankcí budou Rusové nuceni jíst suché brambory a žadonit o americkou humanitární pomoc.

Letos v květnu přijel ministr Kerry do Ruska a dostal od Lavrova košík brambor a rajčat. Jak čtenáři jistě vědí, Tereza Heinz, majitelka konglomerátu na kečupy, je Kerryho manželkou. Odpověď ministra Lavrova, podle V. Pjakina, znamená, že na suchých bramborách zůstanou, i se sankcemi, Američané. A že si americké kečupy (potraviny) mohou jíst sami. Z diplomatického slovníku zkrátka člověka zamrazí. Jedno vím ale jistě, Kerryho kečup si už nikdy nekoupím.

Následující článek budu věnovat rovněž mytizovanému paktu Molotov – Ribbentrop (23. 8. 1939), který navazuje jak časově, tak i fakticky na porcování Evropy Hitlerem za asistence západních mocností.

–ValerijX–


Zdroje:


Who Controls the Past Controls the Future: Why Does West Hate Stalin?

Smlouva Molotov-Ribbentrop

Pravda je taková, že SSSR se usilovně snažil uzavřít smlouvy o „kolektivní bezpečnosti“ s Polskem, Spojeným královstvím a Francií. Všichni odmítli — a my dnes už přesně víme proč, jaké byly pravé důvody. Jak jsme vysvětlili výše, účelem toho všeho bylo právě umožnit Hitlerovi zaútočit na SSSR, který měl zůstat co nejslabší…

Stalin nebyl hloupý a předpokládal, že Hitler dříve či později zaútočí bez ohledu na smlouvy. Snažil jen získat co nejvýhodnější pozice — a to bylo pravým důvodem podepsání této smlouvy.

Soviet Commissar for Foreign Affairs Vyacheslav Mikhailovich Molotov, far right, General Secretary of the Communist Party Josef Stalin, second from right, and German Reich Foreign Minister Joachim von Ribbentrop, third from right, pose together after signing the German-Soviet non-aggression pact in Moscow, August 23, 1939, AP Photo
Soviet Commissar for Foreign Affairs Vyacheslav Mikhailovich Molotov, far right, General Secretary of the Communist Party Josef Stalin, second from right, and German Reich Foreign Minister Joachim von Ribbentrop, third from right, pose together after signing the German-Soviet non-aggression pact in Moscow, August 23, 1939, AP Photo

The story of the 1939 Molotov-Ribbentrop Pact narrated by Snyder and other anti-communist historians is also full of incorrect assumptions.

„They say that in the treaty ‚the Soviet Union and Nazi Germany agreed to divide astern Europe between themselves.‘ This is false. The treaty, in a secret clause, marked all of Eastern Poland as the ‚Soviet sphere of influence.‘ This meant that when the German army defeated the Polish army, (a) the German army would have to withdraw from Eastern Poland, remaining hundreds of miles away from the pre-1939 Soviet border; (b) Poland would remain in existence, and hopefully be willing to ally with the USSR against Hitler,“ Professor Furr stressed.

Furr pointed out that the USSR had been trying hard to get Poland, the UK and France to agree to „collective security,“ that would oblige each country to declare war on Germany if Hitler attacked Poland. Alas, Warsaw and London refused to conclude any such treaty.

„The ‚Munich Accords‘ of October 1938, where the UK and France had given Hitler a large part of Czechoslovakia (later they also gave Hitler all the Czech gold reserves too) had proven that the capitalists wanted Hitler to attack the USSR. The anti-communist and anti-Semitic Polish government also snatched a piece of Czechoslovakia at this time,“ Grover Furr emphasized.


The Munich Betrayal of 1938

The final accord of this game was the Munich Agreement signed by the major powers of Europe (Britain, Germany, France, Italy) excluding the Soviet Union and Czechoslovakia, on September 30, 1938, that permitted Nazi Germany to annex northern and western border regions of Czechoslovakia.

Embarrassingly, British archival documents released in 2013 exposed that the UK not only betrayed Czechoslovakia by allowing Hitler to invade it, but also voluntarily handed over nearly $9 million worth of gold that belonged to Czechoslovakia to Nazi Germany.

The Czechoslovak golden bullions were immediately sent to Hitler in March 1939, when he seized Prague.