heart 163208744

Poznámky ke stavu našeho bytí 1: O vztazích

1 / Volit správná slova ve správný čas a na správném místě je veliké umění. Netuším, zda se mi to podaří. Ale jsem si jist, že mlčení by nebylo řešením. Tenhle příběh poznání se zrodil v mém srdci a nepochybuji, že není určen jen mně. Patří i vám, návštěvníkům mého webu. Všem vám, kteří toužíte vědět a jste připraveni číst.

Všem vám, kteří zvládáte svůj stres v okamžicích, kdy se dovídáte, že všechno je jinak než je dosud v lidském společenství tradováno. Čtěte proto prosím, ale vězte, že nemusím mít pravdu ve všem a dokonce se v mnohém mohu mýlit. Není totiž nic obtížnějšího než pokusit se řeč srdce vyjádřit slovy a větami mysli. Poměřujte proto každé mé slovo svojí intuicí, protože ta má i ve vás nejblíže k pravdě o tom, co jest.

Do textu tohoto seriálu jsou místy mnou vědomě zapracovány a dále rozvíjeny i informace stažené channelingem Pamelou Kribbe v devadesátých letech minulého století. V originále můžete číst na www.jeshua.net a česky se s nimi můžete seznámit díky skvělé práci Denisy Vaňkové v textech:

Použité myšlenky případně dílčí pasáže plně rezonují se stavem mého vnímání popisovaných dějů ve vyšších realitách a v historii země a tohoto stvoření a proto nepovažuji za potřebné svými slovy znovu vyhledávat či jinak popisovat něco, co je v těchto textech již beze zbytku a z mého pohledu dokonale obsaženo.

Zaměřuji se proto na doplnění a zařazení takto převzatých informací tak, aby z toho plynoucí poznání bylo možné co nejlépe využít pro životní praxi duchovně otevřeného člověka žijícího v inkarnaci tady a teď. Věřím, že ten, kdo se již seznámil s mým seriálem Dvě cesty, dokáže procítit soulad obou úrovní vhledu do skutečnosti dění v multidimenzionální realitě našeho světa a bude jejich propojením obohacen.

Podle mého názoru je nezbytně nutné, abychom poznali sami sebe i za hranicemi svého současného bytí zde a abychom si byli jisti tím, kdo vlastně jsme.

Stejně tak je nutné, aby jsme věděli, kdo všechno s námi po této Zemi kráčí a dali si tak šanci se s tím vyrovnat. Nevědět totiž znamená žít v nebezpečné iluzi. Nevědět znamená topit se v nepochopení a bát se neznámého. Nevědět znamená dát prostor v sobě strachu. A strach nás stahuje do nízkých vibrací, kde rozhodně není naše místo.

Pojďte proto znát a vědět! Nepochybuji o tom, že těm z vás, kterých se tento můj text osobně týká, potvrdí váš vnitřní hlas pravdivost mých slov. Věřte mu prosím, svému vnitřnímu hlasu, věřte mu více než čemukoliv zvenčí.

Život je o vztazích

Život tady je o vztazích. Prožívání vztahů mezi námi jako samostatnými bytostmi tohoto světa je hlavním smyslem našeho pobytu zde na Zemi. Jen si všimněme, jak každý jsme někomu dítětem, někomu otcem či matkou, někomu sousedem či spolupracovníkem. A kolikráte se tyto vzájemně propletené vztahy opakují jen v rámci naší širší rodiny či ve vašem okolí !

Tak tomu bylo vždy a vy, kteří se v esoterice orientujete, víte, že vztahy a problémy v nich jsou daleko nejčastějším zdrojem lidské karmy. Jít v dané inkarnaci směrem vzhůru ve vibracích mnohdy znamená především řešit karmu ve vztazích z minulosti a zvládnout své vztahy dnešní tak, aby nám v důsledku jejich prožívání nebyl vystaven nový karmický spis.

Právě dostupnost informací ve věku současné transformace přináší pro nás osobně novou příležitost. Můžeme snadněji než kdy dříve nahlédnout pod pokličku toho, o čem vlastně vztahy jsou, jak to ve vztazích funguje a co je možno v oblasti vztahů reálně pro náš růst ve vibracích udělat. Informační embargo minulých staletí a tisíciletí bylo prolomeno a tajemství prastarých vědění o všem je postupně uvolňováno.

Nabízím vám pohled na mezilidské vztahy ze svého úhlu pohledu. Porovnejte ho s tím, co jste již dříve přijali v této oblasti za své a zvažte, zda, kdy, kde a jak svůj pohled na vaše vztahy k jiným případně trochu, více či hodně pozměnit. Vztahy totiž představují pro nás zdroj nejintimnějších emocí, od velké radosti po extrémní starosti a utrpení s hlubokými dopady do naší multidimenzionální existence.

Již dříve jsem vám ve svých textech naznačil, že vy, kteří dokážete tyhle řádky bez problémů přijímat, patříte zcela velmi pravděpodobně mezi tzv. nepravé lidi této Země. A vy jako tzv. nepraví lidé této Země žijete zde obklopeni většinovou skupinou tzv. pravých lidí. Tuto skutečnost je nutno vědomě přijmout, protože její přijetí je pro nás všechny osvobozující.

Vězte proto, že váš individuální vývoj k plnému sebe-vědomí byl ukončen již v některém z předchozích vývojových cyklů tohoto vesmíru. Dá se proto říct, že máte již plně vyvinuté jedno či někteří dokonce více vyšších duchovních těl a jsou vám přístupná vaše spirituální centra, která vám umožňují intenzívní reálný vzestup ve vibracích i zde na Zemi.

A přijmete jako fakt, že vašimi partnery v rodinách, na pracovištích a ve vašem blízkém i vzdáleném okolí jsou mnohdy tzv. praví lidé této Země. Tedy lidé, kteří mají naprosto stejná těla páté lidské rasy jako vy, ale kteří vstoupili do individuality teprve spolu s existencí  této planety a o svoji osobní duchovní identitu teprve vývojem zde na Zemi usilují. Pohlédnete-li na to očima seriálu Dvě cesty, jsou to lidé zatíženi stále ještě mnoha olůvky.

Těmto lidem je v naprosté většině zatím přístup k vlastním spirituálním centrům odepřen. Většinu z nich zřejmě nikdy nenajdete na žádné duchovní přednášce ani s knihou podobného charakteru v ruce. Na vaše případné upozornění o tom či onom mimo jejich oblast zájmu o hmotu kolem často reagují nepřiměřeně prudce a agresivně. Těchto témat prostě bojí a vyhýbají se jim.

Jejich zárodečná duchovní substance je totiž stále ještě do jisté míry neprobuzená a je legitimní otázkou, zda a u kolika z nich se ve vymezeném čase dokáže probudit natolik, aby neuvázla jednou ve vibračně nízkých hmotných či jemnohmotných světech ve chvíli, o níž se v esoterice hovoří jako o „konci věků“.

V této souvislosti si uvědomte, že pouze duchovní světy mají trvalý charakter a jemnohmotné a hmotné světy, které jsou pod těmito duchovními světy „zavěšeny“ jako koš pro cestující pod balonem, periodicky vznikají a zanikají v určitém rytmu.

Upozorňuji vás na tuto skutečnost, protože potřebujete vědět, proč to mnohdy máte ve vztazích tak složité. Prostě pochopte, že jste obklopeni mnohdy velmi těsně těmi, kteří vás a vaše potřeby v tomto vašem životě nikdy tak docela nepochopí a nepřijmou. A kteří vás mnohdy na vaší cestě vzhůru úspěšně vědomě nebo nevědomě blokují.

Nepřijímají vás, protože jste jiní. Svojí jinakostí je znepokojujete. Nerozumí vám ani signálům, které k nim vysíláte. Přestaňte proto mít traumata z toho, že si možná nerozumíte se svými rodiči. Nechte je žít po jejich, stejně jako nechte žít svou sestru nebo svého bratra a nevnucujte jim za každou cenu svůj pohled na svět, který je jim možná zatím bytostně cizí. A přestaňte se trápit tím, že vás nepřijímají a vám nevěří. Prostě to teď ještě nedokáží. Vezměte to jako fakt a smiřte se s tím.

Již dávno skončila doba vazeb po pokrevních rodových liniích. Vašimi bratry a sestrami jsou dnes ti, kteří jsou v těchže nebo podobných vibracích jako vy. Přijměte to tak, jak to je.

Praví lidé této země jsou bytostmi na stupni vývoje, který vy máte už za sebou. Ale nezapomínejte, že před eony věků, byť vy jste se vyvíjeli na vyšších rovinách vibrací, i vedle vás stály a s vámi žily bytosti z úrovní vyšších než byla ta vaše. I vy jste tehdy byli ve svém vývoji závislí na jejich pomoci v tom smyslu, že žili s vámi a tiše trpěli vaším přístupem k sobě jako mnohdy dnes trpíte vy. A pomáhali vám prostě tím, že vás provázeli za cenu vlastního nepohodlí vaším životem, aby vám šli příkladem, jak je možno žít jinak a lépe a myslet a cítit čistěji, než jste mysleli a cítili tehdy vy.

Přijměte lidi kolem sebe s láskou

Přijměte proto všechny lidi kolem sebe s láskou, ty pravé i nepravé. Milujte zejména pravé lidi této země takové, jací jsou. Protože oni zatím ještě nedokáží být jiní. Nevytahujte se nad ně. Protože ač si na to možná nepamatujete, jeden z důvodů /a mnohdy ten hlavní/, proč jste dnes tady a teď, je ten, že jste přišli těm, kteří se dnes na zemi vyvíjejí, tak trochu vrátit to, co kdysi do vás vložili jiní. Podobně jako rodiče vlastním dětem vrací lásku, kterou jim věnovali rodiče jejich, i vy vracíte těm zde na zemi to, co do vás jiní vložili o eony věků dříve.

Žijete zde prostě s lidmi, kteří jsou možná dvojnásobně věkem starší než vy, vypadají stejně jako vy, ale jsou vůči vám v pozici duchovních dětí k duchovně dospělým. Je zcela přirozené, že děti zlobí. Neplačte proto nad tím, že tomu tak je. A nepřipusťte, aby nás ovládla duchovní pýcha na naši jinakost, která nás mnohdy vede ke znechucení tímto světem a lidmi v něm a touze z tohoto světa unikat.

Už proto, že tímto přístupem k sobě, lidem a světu klesáte vibračně na úroveň vědomí pravých lidí této Země a svoji neláskou k vlastnímu egu dáváte jemu samému skvělou příležitost, aby nad vašimi duchovními dary převzalo nepozorovaně kontrolu. Tím ovšem riskujete zapletení do karmických vláken natolik, že můžete mít v konečné fázi problém se z nich vymotat. Jak by se vám líbilo vrátit se do vývojového cyklu, který jste již jednou ukončili?

Ve svých předchozích seriálech jsem již několikráte naznačil to, co tady nyní naplno otevírám. Je opravdu nutné, aby jste si toho byli vědomi a pokud se pochopení toho ve vás otevírá, tuto informaci a nadhled v této věci zapracujte do svých životních postojů vůči svému okolí. A pokud se vám tak docela nedaří ve svém nitru tyto lidi kolem sebe zvládat, vězte, že vždy existuje možnost prožitím skutečné lásky k sobě samým a zavedením dokonalé ochrany před energetickým vampýrismem zbavit se podstatné části vašeho břemene.

Věřte mi prosím, že jedinou cestou k dokonalému pročištění vztahů k tzv. pravým lidem a vůbec lidem kolem vás je ona Kristova úzká cesta do vlastního nitra. Podrobně o tom píši v seriálu Dvě cesty. Tady jen zdůrazním: bez lásky vědomí svého ducha k vědomí svého těla budete bezradní a budete se motat v nikdy nekončícím kruhu. Jak to ostatně činíte se vší pravděpodobností dosud.

Vám, kteří chcete o soužití tzv. před-adamského lidstva /nepraví lidé/ a adamského lidstva /praví lidé/ vědět něco více, doporučuji přečíst výborný článek „Tajná historie světa, člověk adamský a biologická brána“ autorky Laury Knight Jadzczyk. Jistě není náhodou, že se objevuje právě teď. Je to trochu jinými slovy o tomtéž, o čem vás výše informuji já.  Nepochybuji, že přečtení vám doplní mé kusé informace.

Vraťme se nyní k tématu, které jsme dnes zvolili. Protože toto téma je o nás, takto nepravých lidech této Země. A hovoříme o něm proto, abychom dokázali zvládnout úkol, který jsme si na sebe vzali. A k tomu potřebujeme pochopit, kdo jsme my. Takže se do toho dejme.

Energie prožívání vztahů mezi jednotlivými individuálními bytostmi jsou z hlediska trvání vesmíru energiemi poměrně mladými. Vztahy jsou charakteristické pro kontakty mezi individualitami. Hovořit o vztazích ve fázi dřívějšího ponoření se dnešních individualit do Jednoty postrádá smysl. Šlo o zcela jinou kvalitu, která nesnese srovnání s tím, čím žijeme dnes.

Na počátku byla Jednota

Řekněme si něco o blaženém stavu Jednoty, který byl vaší existencí před tím, než jste se vydali cestou individuálního bytí. Byli jste součástí něčeho, co bylo celistvé a nerozdělené. Byli jste čistým vědomím a byli jste součástí nádherného neohraničeného pole energie Světla na dané vibrační úrovni, ve kterém vám bylo skvěle. Patřili jste neoddělitelně k celku kolem vás a dominantním vjemem, který jste prožívali, byl pocit neustálé přítomnosti dané úrovně bezpodmínečné božské lásky, bezpečí, štěstí a jistoty.

Toto pole nádherné energie Světla vás obklopovalo, hýčkalo a hladilo jako nejjemnější samet. Byli jste naplněni božskou láskou v náruči své kosmické Matky a svého kosmického Otce, kteří pro vás byli Jedním. A naplněni touto božskou láskou jste měli možnost zkoumat  to, co vám tam bylo dostupné a vyvíjet se jako součást energií této bezpodmínečné lásky. A to aniž byste kdy pochybovali o sobě či o těch, kteří setrvávali s vámi v Jednotě.

Neexistovala žádná pochybnost, neexistoval žádný strach z čehokoli. Mohu-li to k vzdáleně k něčemu přirovnat, bylo nám podobně jako je dítěti v prenatálním stadiu vývoje v děloze své matky. Klid, teplo, pocit sounáležitosti a jednoty s matkou a jejím ochraňujícím tělem.

Touha po poznání sebe sama

V tomto božském vědomí, v tomto prostředí všeobjímající lásky, se v určitém bodě vytvořila nová situace. Můžete si představit, že v tomto obrovském oceánu Světla, v tomto společném všeobsahujícím vědomí Jednoty všeho se vším, se vždy na dané rovině vibrací rodí veliká touha. A v oné Jednotě se vytvoří kvalitativně nová ohniska energií Světla, která chtějí poznat dosud nepoznané.

Touhou těch, kteří ještě jsou v této chvíli částí Jednoty, je pohlédnout na tuto Jednotu zvenčí z pozice této Jednotě opačné. Tedy z pozice individuálního vnímání sebe sama a Jednoty jako takové. Nazývá-li to někdo vzpourou proti Bohu, pravděpodobně netuší, o čem to vlastně je. Svojí interpretací tohoto děje dává zcela jasně najevo rovinu vibrací, která je mu domovem.

Na počátku byla prostě vaše touha po zkušenosti, po poznání sebe sama a všeho, co jest. Když jste byli spojeni v Jednotě, prožívali jste jen čisté Světlo a prostě jste jednoduše žili své Bytí. Přes extázi a absolutní bezpečí tohoto stavu v mnohých z vás rostla touha opustit společné kosmické vědomí a nastoupit cestu individuálního vývoje.

Byli jste těmi nejodvážnějšími Jiskrami vesmírné energie Světla, které projevily skutečnou vůli po individuálním bytí a rozhodly se zkoumat, objevovat a vyvíjet se mimo dosud známé prostředí.

A tak jste se jednoho dne oddělili od Jednoty a stali se sami sebou.

Nepochybovali jste o správnosti toho rozhodnutí. Bylo přece tak jednoduché zůstat částí celku! Ale ze svého nejhlubšího bytí jste měli pocit, že je to tak správné. Chtěli jste naplnit svůj sen o vlastním tvoření a podařilo-li se vám to, pak jen proto, že vám to bylo z vyšší vůle v dané chvíli umožněno.

Ale v okamžiku, kdy jste opustili společné prostředí Jednoty, přišel problém. Okamžitě jste zakusili hlubokou a intenzívní bolest ze ztráty přímého kontaktu s oceánem božské nepodmíněné lásky a ze ztráty bezpečí ve spojení s Jednotou.

Poprvé za vaši existenci jako bytosti jste pocítili tak hlubokou bolest a ta bolest se stala trvalou.

A touto hlubokou a intenzívní bolestí ze ztráty absolutní lásky a ztráty absolutního bezpečí žijete dodnes.

I během této první zkušenosti zklamání z prožívání bolesti vám něco uvnitř říkalo, že vše tohle je normální. Že je to daň za vaši jedinečnost, za možnost být sami sebou. Byli jste si vědomi, že jste se pro tuto zkušenost rozhodli sami. Ale bolest byla tak živá a intenzívní, že vás to učinilo na povrchu naší bytosti zmatenými a ztracenými.

Ukázalo se, že je velmi těžké zůstat /ve vaší nové situaci individuálního bytí/ v kontaktu s vědomím Jednoty na té vnitřní úrovni, kde jste i dnes částí světelného oceánu. Tedy částí Boha samotného a na které, jak jistou částí sebe sama velmi dobře víte, že je vše v pořádku a je o vás postaráno.

S postupem času bylo pro vás stále více a více obtížné se na tuto vnitřní úroveň napojit. Někteří z vás dnes se s touto úrovní tady a teď na zemi dosud nespojili a mnozí si snad dosud ani nevzpomněli, že tato úroveň vůbec existuje. Je nutné, abyste se všichni i v tomhle jednou probudili!

Protože dnes žijete to, k čemu jste se kdysi sami svobodně rozhodli.

Jak už to ve vesmíru a tomto stvoření chodí, že vždy když k tomu jsou ve vesmíru připraveny podmínky, odchází ze Světla část individuálních Světélek či lépe řečeno Jisker, aby nastoupily dráhu samostatnosti a existence mimo původní matrici Světla.

Podobně jako dítě opouští při porodu dělohu, i my jsme byli zákonitě vrženi do okolního dosud prázdného prostoru příslušné vibrační úrovně, aby jsme poznali sami sebe, své možnosti i prozkoumali zvenčí možnosti světů, kterých jsme byli kdysi nedílnou částí.

Nevědomou vzpomínkou na stav ponoření se do původní Jednoty je naše vnitřní přetrvávající a neukojitelná touha po lásce a bezpečí.

Je to naše srdce, které představuje pole ženských energií v nás a které je mnohem blíže než mysl oněm původním energiím bezpodmínečné lásky, kterými jsme žili ještě v Jednotě. To ono je tím, které se v nás snaží o vytvoření stavu podobného době před odchodem do individuality.

A je to naše mysl, která naopak představuje pole mužských energií, které jsou od původních energií Jednoty více vzdáleny a které nás  cílevědomě stahují do individuality. Taková je dělba práce mezi nimi.

Jistě si dobře uvědomujete, že v tomto světě s prozatímní vysokou převahou mužských energií se u nás všech, nejen u mužů, projevuje silná převaha mysli nad srdcem. Zkuste se na to podívat takto: duch, mužské energie a mysl na straně jedné a tělo, ženské energie a srdce na straně druhé.

Mají-li tedy výraznou převahu v celosvětovém bytí duch, mužské energie a mysl, nedivte se prosím, že tahle Země vypadá tak, jak vypadá. A jistě si i z tohoto příměru uvědomujete, jak je nezbytně nutné přestat s neustálým únikem k duchu a proč bychom měli pokud možno co nejvíce přijímat své tělo.

A totéž přirozeně platí o nutnosti posílit vliv ženských energií v každém z nás, v rodinách i ve společnosti. Jen tak probudíme naše srdce a přiblížíme se zpět stavu prvotní jednoty, kde mysl a srdce a ženství a mužství bylo v naprosté rovnováze.

Pokračujme prosím.

Byli jste částí Světla, obklopeni světlem a láskou, ponořeni do stavu klidu a jistoty. Svým odchodem do individuální existence jste o tento stav klidu a jistoty přišli a pocítili jste onu hlubokou bolest ze ztráty stavu bezpodmínečné lásky a bezpečí, které jste po dlouhé eony věků prožívali jako součást jednoty oceánu Světla.

Hledali jste své individuální řešení. A čím více jste ztráceli povědomí o tom, že na určité rovině vibrací jste stále částí světelného oceánutím více jste zoufale hledali lásku a bezpečí v okolním světě. Vaše touha po sdílené lásce je touhou, která vás provází po celou dobu individuální existence.

A tady právě se dopouštíte zásadní chyby již po mnoho svých pozemských inkarnací. Duše v touze po návratu do Jednoty mylně hledá cestu zpátky v úniku z tohoto světa směrem vzhůru. Tato tendence je po staletí velmi silná, ať již se projevuje v náboženstvích nebo v boomu meditačních technik v současnosti.

Vaše duše však tady štěká na nesprávný strom. V průběhu svého individuálního vývoje duše /kterou nyní jste/ jedinečným způsobem propojila extrémně čisté Bohu podobné vědomí shora a kosmické traumatizované energie vědomí toho, koho si vytváříme při každém vtělení k obrazu své duše zdola. Jste obojím, duchem i osobností /egem/.

A bohužel, jak naší duši, tak i našemu duchu, ona traumatizovaná kosmická energie vědomí ega, při našem pobytu v tomto světě s postupujícím pádem do hmoty stále více nevoní. Z pohledu mých zkušeností zde vládne veliký odpor lidského ducha vůči egu, kterým jste se také stali. Tento odpor je ale také základní, i když ne jedinou příčinou stále hlubšího pádu do hmoty. Jedno podmiňuje druhé. Máte-li pocit, že se jedná o klasický začarovaný kruh, je váš pocit správný.

Je to jen těžko uvěřitelné! Ten, kdo přichází od Boha, ten, kdo by měl být naplněn láskou ke všem projevům života na všech úrovních těchto světů, si dovolí luxus nemilovat! Asi se opakuji — ale proč si prosím myslíte, že vás tady Bůh na Zemi poslal? Kde je vaše pokora? A kde je Světlo ve vás, kterým se mnozí zaklínáte?

Přijměte svou dualitu a naučte se s ní pracovat

Během vaší cesty časem a zkušenostmi jste prošli mnoha světy. Zkusili jste mnoho různých podob. Byly inkarnace, kde jste měli jiné podoby než máte dnes. Podstatné je, že během velmi dlouhé historie své individuální existence jste byli duálně roztrženi.

Právě vámi prožívaná dualita staví ve vás m.j. jako protipóly na straně jedné naši touhu objevovat, tvořit a začít a zkoušet stále nové věci, na straně druhé pak vyvolává pocity nostalgie, vyhnání z ráje Jednoty a mnohdy prožíváte pocity občas až zdrcující samoty.

Přijměte svoji dualitu a naučte se s ní pracovat. Přiveďte ty dva ve vás do stavu bezpodmínečné vzájemné lásky a dejte jím prožít stav Jednoty ve vás. To vás uzdraví. Pak pochopíte sebe a objevíte svoji skrytou sílu poradit si sami se sebou a tím i se vším. Protože i vy se pak staneme celistvými a jednotnými ve vašem mikrokosmu.

A tato vnitřní jednota v malém vám nahradí onu Jednotu tam nahoře, po které tak nostalgicky toužíte, ale která je pro vás jako individua z vašeho vlastního rozhodnutí již pravděpodobně navždy nepřístupná.

To díky své dobrodružné povaze jste se ocitli mimo energii kosmické matrice. Zažili jste a vytvořili jste mnoho věcí v mnoha světech. Ale z důvodu bolesti ze zrození a nostalgie, kterou v sobě nesete, jste se nemohli zcela oddat svému tvůrčímu hledání. Nedokonalé světy mimo Jednotu vás svojí rozporuplnou povahou uvedly do stavu, kdy jste často prožívali hluboká traumata a deziluze. A to vám zabránilo je přijmout a dokonale prožít.

Proto dodnes toužíte po návratu vzhůru a nevědomky se snažíte unikat sami sobě, tedy tomu, kým nyní jste tady dole. Proč vlastně? Snažíte-li se unikat sami sobě, unikáte také před sebou samými. A nepřijímáte sami sebe a svůj život, potažmo zpochybňujete své vlastní původní rozhodnutí a tváříte se, že za stav, ve kterém se nalézáte, mohou jiní.

Největší chyba na cestě zpět

Nechť je dáno ve známost, že tohle je vaší největší chybou a cesta k návratu se vám otevře až ve chvíli, kdy tuto milionkrát opakovanou chybu — a tedy vlastně setrvalý stav — vlastní aktivitou zdoláte a kdy konečně toho, kým jste nyní tady teď dole, vědomě s láskou přijmete.

Vzdálila se od sebe, ta dvě vaše já, která jsou zde v hmotných světech obě vámi. Nevěří si a nespolupracují. Jeden háže vinu za to, co prožívá, na toho druhého, oba spolu nekomunikují a dělají si naschvály. A vy, lidé této Země, prožíváte negativní pocity obou a není vám co závidět.

Vedeni svým hledáním a nejednoznačností dané situace ve světech, do kterých jste přišli, jste se dopouštěli mnoha chyb. Učinili jste věci, kterých jste později litovali.

Avšak tyto činy byly jen logickým důsledkem vašeho hledání, které se vždy překmitává od jednoho extrému k extrému druhému. Prostě se staly. Muselo tomu tak být. Individualizací, tedy svým oddělením se od Jednoty, která je současně Světlem, se muselo stát, že ne vždy právě tím Světlem budete žít. Přišli jste přece poznávat. Proč tedy ne poznávat temnější oblasti bytí?

Prosím, podívejte se na hru energií Světla a uvědomte si, že žádné temno neexistuje. Temno je jen v tom či onom okamžiku větší či menší absencí Světla.

Právě nyní, v této inkarnaci máte vy, kteří jste tady na Zemi tzv. nepravými lidmi, nesmírnou šanci pochopit, že vše, co tady prožíváte, záleží jen a jen na vaší ochotě přijmout vědomím svého vysokého duchovního „Já“ konečně své lidské „já“, svou osobnost a vejít s ním do Jednoty.

Jde o to přijmout své lidské „já“ s láskou a naplnit tím podmínky k vnitřnímu sjednocení sebe sama do stavu obdobného stavu prvotní Jednoty. Vy, tedy „Já“, přicházející shora, dejte svoji lásku „já“, přišlému zdola. Dejte svému „já“ světlo lásky a dáte ho sami sobě: tedy tomu, kým také jste. Dáte si tak šanci být si cele vědomi sami sebe a oním sjednocením sebe sama začít žít tady a teď svoji radost a svoji hojnost. Což to neznáte starou esoterickou pravdu o tom, že čím žijete uvnitř, to si přitahujete zvenčí?

Najděme jednotu uvnitř sebe
a dočkáme se jí i zvenčí

Naše radost a hojnost není závislá na tom, čeho se nám dostává zvenčí. Naše radost a hojnost je vnitřním stavem naší duše a tu nám pak nikdo nemůže vzít. A budeme-li ji žít uvnitř, přitáhneme si ji i zvenčí.

Protože jste to vy sami, kdo si vytváříte vlastní realitu, vnější svět vám jen nastavuje zrcadlo tím, že přináší do vašeho života energie, které máte v sobě. Ono zoufalství a bolest, které jste mnohdy pociťovali a možná stále pociťujete, se táhnou vaší individuální existencí jako přímý důsledek faktického vnitřního nepřijetí vašeho rozhodnutí stát se celistvou individuální bytostí. Tím stále odsunujete chvíli, kdy se můžete vrátit do Jednoty sami se sebou. Do Jednoty, kterou máte na dosah a kterou přesto marně hledáte.

Pokaždé přicházíte do těchto spodních světů a vždy znova a znova bláhově očekáváte, že se vám onoho tak žádoucího návratu do stavu ztracené Jednoty dostane ze strany těch, kteří vaše fyzické „já“ do života vyvolali. Bohužel, přicházíte téměř výlučně do rodin tvořených rodiči patřícími mezi tzv. pravé lidi a ti nejsou zdaleka /a mnohdy ani náhodou/ připraveni vaše očekávání naplnit.

Když vyrostete, upnete se na svého partnera a svoji rodinu — a z obav o možnou opětovnou ztrátu své jistoty se třeba rozhodnete vzít vztah do vlastních rukou a své blízké svojí láskou svážete a pokusíte se je ovládat. Prostě zoufale v průběhu svého života hledáte něco, co by naplnilo vaši potřebu lásky a jistoty. Ale nic z toho není to pravé ořechové.

Protože takhle to prostě nefunguje. Ono esenciální bezpečí, které tak zoufale hledáte, není k mání v okolním světě. Nenajdete ho vně vás, u rodičů, partnerů, dětí, v práci či dokonce u Boha na nebesích.

Existuje jen na vaší vnitřní rovině bytí
a tam ho musíte najít.

Bůh, ve kterého možná někteří z vás věří a kterého vám tradicí předávají vaše církve, je Bohem mimo vás a jako takový neexistuje. Bůh, který podle vaší představy plánuje váš osud a má v rukou ukazatele směru vaší cesty, je jen klamem a iluzí a vhodným nástrojem na ovládání vašich po lásce toužících individualit… nástrojem, který zneužívají po tisíciletí se zdokonalující manipulátoři s lidským vědomím, ať už mají ve znaku Krista, Alláha či jiné „bohy“.

Bohem sobě jste vy sami. Vy jste tou tvořivou jiskrou Boha, která se před eony let rozhodla pro svou samostatnou tvůrčí existenci a jde cestou, kterou si vždy před inkarnací sama vytyčuje. Vzali jste na sebe tělo a ponořili se do podmínek, které jste si sami vybrali. Naplánovali jste si problémy, které právě prožíváte.

Přestaňte proto obviňovat jiné. Přestaňte obviňovat život, svět, lidi kolem sebe i neexistujícího Boha na nebesích. Stejně tak přestaňte spoléhat na jiné kolem sebe i na onoho neexistujícího Boha na nebesích, že do tašeho života přivede to či ono.

Hledejte ve svém nitru. Pracujte ve svém nitru. Tam potřebujete provést změnu.

Hledáte lásku, hledáte pocit sjednocení.

Hledejte sjednocení tam, kde je možné.

Hledejte harmonii tam, kde se může probudit.

Hledejte soulad v jednotě vašeho hmotného a duchovního vědomí, v harmonii mezi ženskými a mužskými energiemi v sobě, v harmonii mezi svým srdcem a svou myslí.

Právě tato harmonie ve vás je rozhozena po vašem narození působením vašeho okolí. A vy jste si to takhle naplánovali… abyste mohli návrat této harmonie zpět v sobě vlastními silami zvládnout.

Podaří-li se vám to, pak zažijete postupně onu nádhernou celistvost, kterou od chvíle svého oddělení se z Jednoty hledáte. Opusťte pohledy těch kolem sebe na to, kým jsou a co mohou. Nechte je být, je to jejich právo, mít na sebe či na nás svůj pohled. Zbavte se závislosti na tom, co si o vás myslí jiní.

Pojďme být sami sebou se sebou samými!

-pokračování-