aneb O čem to vlastně také je

2 / Navažme dnes na minulý text a rozviňme další aspekty pohledu na to, o čem to tady na Zemi a nejen tady je. Protože informace jsou vším nejen v oblastech vojenské či průmyslové špionáže. Jsou klíčové i pro naši orientaci v transformačním procesu a dění kolem nás. Prakticky nic v této naší realitě všedního dne není docela úplně takové, jak se nám to zdá. Vše, co se k nám dostává dnes a denně, je do jisté míry iluzí.

Jakousi hrou, kterou nás učí hrát svět a lidé kolem nás již odmalička s sebou a jejíž pravidla jsme z nezbytí a nedostatku jiných možností přijali. Hry, které mnohdy k vlastní škodě hrajeme stále, aniž bychom byť na chvíli  pomysleli na to, že změna pravidel je nejen možná, ale že změnit ta pravidla je mnohdy i cílem toho, proč jsme sem přišli.

V prvé řadě je nutno hledat sílu k této změně. O její existenci myslím máme jasno. Je to ta  multidimenzionální síla, o které jsem zde napsal již spoustu vět. Pomocí té síly bychom měli postupně prověřovat vše, co jsme ještě včera považovali za dané, platné a neměnné. Je totiž víc než nutné vymotat se ze závoje iluzí o sobě, světě a lidech kolem sebe, do kterých jsme až dosud po kořínky vlasů ponořeni.

Proto by tématem každičkého dne probíhajícího času  transformace mělo být rozhodně se nespokojit se s tím, co se v nás i kolem nás děje. Je nutné  klást si správné otázky a nalézat správné odpovědi na ně. Odpovědi, ke kterým máme blízko, jsou v nás, ale my jsme je zapomněli hledat.

Doba nazrála k tomu, abychom si kladli skutečně vysoké cíle a vyvíjeli maximální úsilí o jejich realizaci. Volit důsledně správný směr cesty je klíčem k úspěchu a věřím, že vy, kteří čtete mé texty opakovaně, o směru této cesty nepochybujete.

V makrokosmu kolem nás je už dnes dosaženo maxima podmínek pro to, aby nás vnější tlak okolního dění doslova k této práci na sobě katapultoval. A mnohým z nás se to už děje. Proto je třeba jít do toho naplno, jakýkoliv projev váhání či sebeuspokojení není na místě.

Nedávno jsem na internetu narazil na Sibylino proroctví, které převzal  z dobových pramenů a zahrnul do svých Starých pověstí českých spisovatel Alois Jirásek. Je údajně adresováno českým zemím a poslechněte si přesné znění jeho vět /cituji / :

„… do české země vloudí se houfy cizích, kteří mnoho zlého s sebou přinesou… Bůh sešle na českou zemi mnoho ohňů, bouřlivých větrů, krupobití, přílišné sněhy a vody veliké… vzrostou takové daně neslýchané, že lid nebude s to, aby je zaplatil… lidem budou dnové ukráceni, slunce nebude svítiti, jak svítivalo, a zima zimu bude stíhati, takže lidé v kožiších budou sekati obilí… nakonec nastane veliká bitva, která se mezi Prahou a Blaníkem udá… tehdy povstanou blaničtí rytíři a zachrání českou zemi…

Porovnejte tyto věty se záplavou podobných proroctví z celého světa a vyhodnoťte fakta z konkrétního dění kolem nás. Snad se Sibyla plete a místo krutých zim a chladného léta se dočkáme naopak obtížných projevů globálního oteplování. Ale taky může mít pravdu.

Stát se právě teď a tady může úplně všechno. Zasvěcení mezi námi nepochybují o tom, že mechanismy počasí v celosvětovém měřítku jsou již dlouho uměle ovlivňovány a zásahy do klimatu tu či onde jsou předmětem zájmu speciálních tajných vojenských složek vlád všech velmocí. Je proto možná jen věcí okamžiku, kdy některému z aktérů ujede ruka při snaze tyto procesy řídit v neprospěch potenciálního nepřítele a pak už to nikdo nedá dohromady. Otázka dnes nezní, kdy se tak stane. Spíše se ptejme : nestalo se to již ?

Podobně je to se schopností dnešních utajovaných technologií dosáhnout narušení stability zemských tektonických desek místech velkých zemských zlomů. Spekuluje se o americkém projektu HAARP nebo o ruských skalárních zbraních na Měsíci, které dokážou údajně vyvinout obrovskou ničivou sílu a které je možno zaměřit na devastaci čehokoli na zemském povrchu. Nehovoří snad staré záznamy o tom, že Atlantida se ponořila do moře po zneužití sil podobného charakteru ?

Případný Edgarem Caycem předvídaný pád Kalifornie do moře po očekávané  aktivaci zlomu San Andreas, zničení New Yorku či Tokia zemětřesnými ději se může stát proto skutečností nikoli jen v důsledku aktivity samotné Matky Země, která nás zřejmě má již plné zuby. Může se tak klidně stát v důsledku činnosti některých skupin jejích nehodných dětí, které jsou k tomu už dnes skvěle technologicky vybaveny. Dnes či zítra, doslova kdykoli.

Možná budeme mít štěstí a ti, kteří náš makrokosmos řídí ve vesmírném měřítku, zasáhnou a oddálí očekávané dění o dvacet či dva tisíce let. Možná. Pokud se tak nestane, máme problém. Spoustu problémů. Každý, kdo sleduje světový politický a ekonomický vývoj, je si jich vědom.

Tak například : jak daleko jsme od chvíle, kdy miliarda a půl Číňanů se začne hlásit o právo žít stejně dobře jako obyvatelé Evropy a severní Ameriky ? Nejsme právě teď svědky toho, jak se probouzí / z našeho pohledu / žluté nebezpečí pro Evropu ? Technologicky rychle se zvedající Čína může ve válce o světové zdroje obětovat desítky milionů mužů, aniž by se život v této velké zemi zastavil. Kdo zastaví ty zástupy, pokud se její vždy nevyzpytatelní vládcové rozhodnout být zlí ?

Zůstaňme u tohoto jediného postřehu. Výčet obtížně řešitelných problémů, které čekají toto lidstvo, by byl dlouhý a pro vás, kteří čtete tento internetový magazín, je jistě zbytečný. Denně do nich nahlížíte.

Uvědomuji si, že tón mých sdělení s novým rokem začal být naléhavější a jsem si jist, že to pro vás všechny, kteří čtete, nemusí být právě příjemné. Ale nelze zavírat oči před tím, co nás s vysokou pravděpodobností čeká.

Uvedl jsem již dnes i dříve spoustu důvodů pro to, abychom my, tzv. nepraví lidé, urychleně naplnili své poslání zde. A ve vlastním zájmu a v zájmu ostatních dokázali své případné vnitřní setrvávání v nehybnosti změnit v rychlý pohyb směrem vzhůru ve vibracích. A tohle dokážeme jen tehdy, když se přestaneme spoléhat na to, že to za nás vyřeší někdo jiný.

Mé texty vás nemají uvádět do stavu malomyslnosti. Chtějí vás burcovat k aktivitě. Konkrétní aktivitě tam, kde vaše aktivita skutečný význam pro vás i pro tuto Zemi. .

Připravuji podklady pro texty, které budou zajímat ty z vás, kteří cestu z toho všeho ven skutečně hledáte nebo se k jejímu hledání v krátkém čase rozhodnete. V nich vám představím nástin dění,  které může vyvést z této reality vás všechny, kteří poslechnete volání o nutnosti přechodu z široké na úzkou stezku vedoucí k Bohu a dokážete ji zvládnout.

Jeden ruský léčitel mi kdysi vyprávěl příběh z tajgy. Lovec se převrátil i s kanoí v peřejích a přišel o veškeré vybavení. Byl v naprosto beznadějné situaci stovky mil od lidských sídel. Modlil se, zjevil se mu Bůh a slíbil, že se o něj postará. Muž v klidu prospal celou noc a důvěrou očekával příští den. Kolem poledne letěl kolem vrtulník geologů a na palubě ho zahlédli, přistáli a nabídli mu odvoz. Odmítl s poukazem na slib, kterého se mu dostalo. Ještě po dva dny se vrtulník zastavoval a geologové ho přemlouvali k odletu. Muž byl neústupný a pokaždé odvoz odmítl. Po týdnu zemřel hlady a vyčerpáním. Když dorazil k nebeské bráně, povídá svatému Petrovi : jak to, že jsem tady ? Měl jsem slib od Boha, že mi pomůže ! Strážce nebeské brány mu na to povídá : příteli, kdopak myslíš, že ti tam po třikráte poslal ten vrtulník ?

Občas si prohlížím na vybraných internetových prohlížečích pod heslem svého jména tam registrované vstupy. Tímto způsobem se dostávám k informacím, jak v diskusích např. u mých převzatých článků na jiných webech reagují jejich čtenáři. Znepokojují mne komentáře typu / cituji / : „…je to hezké, souhlasím, přináší mi to klid a mír mé duši, cítím klid a mám při čtení úžasný pocit.“ Tak trochu postrádám vyjádření touhy po zkoumání aktuálního vlastního vztahu vědomí ducha a těla a vyjádření rozhodnutí v případě potřeby s tím něco udělat.

Bez  této osobní touhy a bez snahy o změnu si žádný člověk této země  nemůže být jist svojí pozicí v transformačním procesu. Již dostatečně jsem dříve zdůraznil dokonalou schopnost nemilovaného lidského ega přijmout mimikry duchovního zabarvení a byl jsem až příliš často svědkem toho, jak tato tzv. duchovnost bývá jen dokonale maskovaným nátěrem ega.

Pojďme se pro zajímavost dnes  spolu podívat na určité aspekty lidského bytí očima mé vlastní magické praxe z období, kdy jsem touhle nezapomenutelnou zkušeností aktivně procházel. Protože právě zkušenosti z tohoto období a poznání, které je provázelo, stojí u zdroje toho, co utváří dnes a zcela jistě i zítra rámec mého pohledu na člověka a tento svět tak, jak vás s ním postupně seznamuji. .

Podotýkám, že jsem již před lety vědomě prováděnou praxi tzv. bílé magie opustil a pokud dnes dá hovořit o tom, že jsem stále na poli magie činný, je možné hovořit pouze o theurgii.  Ta je tzv. božskou magií, kdy se mág vědomě zapojí do proudu boží vůle a stává se jejím zprostředkovatelem a přístupovou branou pro ni do prostředí pozemské reality a s ní spojených světů jemnohmotných dimenzí.

Již jsme si vícekrát řekli, že člověk v inkarnaci má tělo, duši a ducha. Jsou to tři vibračně rozdílné části nás samotných a spojuje je v jeden celek tzv. astrální a duchovní matrice. Tou matricí rozumíme to, co se jeví jasnovidnému zraku jako tzv stříbrné pásky spojující navzájem hmotné a jemnohmotné a jemnohmotné a duchovní tělo.

Probírali jsme vztahy mezi tělem, duší a duchem již z mnoha pohledů a z nejrůznějších úhlů.  Doplňme tyto pohledy dnes ještě o jeden jistě i pro vás velmi zajímavý detail. Mezi běžné postupy v magii totiž patří i možnost komunikace mága s jemnohmotným tělem / dále jen duší / nebo duchovním tělem / dále jen duchem / žijícího člověka. Podívejme se na to blíže.

Komunikaci s duší může mág využít vždy, když chce například získat přímo informace o zdravotním stavu fyzického těla daného člověka. Komunikaci s duchem volí tehdy, když má zájem o informace z minulých životů či o karmických vazbách.

V praxi je tento způsob vzhledem ke zkreslení odpovědí osobnostními charakteristikami  člověka v inkarnaci poměrně nepřesný. Proto se ho běžně nepoužívá. Informace tohoto druhu se dají  mnohem přesněji získat napojením na vesmírnou databázi okolí Země, zvanou někdy akaša. Přesto je způsob téhle komunikace z hlediska pochopení vztahu ducha, duše a těla velmi poučný.

Pozorujeme-li jasnovidně zblízka bdělý stav u naprosté většiny lidí, které jsem měl příležitost sledovat, jsou duše i duch pevně spojeny s fyzickým tělem v auře a jsou spolu velmi těsně provázány. Osloví-li mág duši či ducha člověka, který se někde v této realitě pohybuje v bdělém stavu, je svědkem toho, jak se obrys fyzického těla lehce rozvlní, jakoby rozmaže. To tehdy, když duše či duch se pokusí po oné stříbrné pásce z fyzického těla vystoupit, aby vyhověl mágovu pokynu.

Přestože jsou mágovou silou tato lehká těla vázána uposlechnout jeho vůli, nedaří se jim zadaný úkol splnit. Přitažlivost fluida hmotného těla v bdělém stavu je pro duši či ducha v určitých fázích lidského vývoje nepřekonatelná a duše i duch nejsou schopny při fungování svého „denního vědomí“ samostatné nezávislé aktivity. Tohle platí podle mého pohledu téměř bez výjimky pro bdělý stav u inkarnovaných bytostí, které patří k tzv. pravým lidem procházejícím zde svým vývojem k dospělosti ducha.

U tzv. pravých lidí je možno hovořit s jejich duchovním tělem pouze ve stavu spánku. Duch na pokyn mága se vrátí z míst, kde se ve vibracích právě zdržoval a objeví se vedle obrazu fyzického těla. Pokud jde o duši, ta se uvolnit ani v tomto stavu nedokáže a pevně spojena s tělem je nepřístupná.

Zahlédl jsem zmínku o stavu spánku a přípravě na něj v posledním zde zveřejněném článku Mirka Zelenky. Mohu potvrdit, že je možno zřetelně vypozorovat závislost výběru vibrační dimenze, do níž je duch ve spánku veden, na okamžitém stavu klidu či neklidu duše ve chvílích před ponořením se do stavu spánku.

Dobře si vzpomínám na studium vztahů tělo-duše-duch u jednoho starého pána, který byl ve svém věku velmi zlostným až nenávistným člověkem vůči svému okolí, rodinu nevyjímaje.   Při kontaktu s jeho duchem v období spánku tento vyjadřoval zoufalství nad stavem, v němž žijí duše a tělo, v nichž je ponořen. Přál bych vám vidět a vnímat zoufalství ducha, který je se svými partnery v bytí zde, duší a tělem, neodvolatelně spojen a ví, že není schopen s daným stavem, kdy si jeho nemilované ego dělá, co chce, vůbec nic udělat.

Onen pán se totiž dopustil se však v některém za svých minulých životů fatální chyby a upsal se za určité protislužby jedné z démonských bytostí. A to ho k ní stále váže. Jistě si sami představíte, jak obtížné musí být pro pravé lidské Já vědomí, že po skončení této inkarnace bude znovu vtaženo do další a příští život zde a jeho karma je zcela v rukou jeho vlastního šílícího ega manipulovaného onou démonskou bytostí. A jak se je asi těžké vyrovnat se s tím, že jeho možnosti ducha zasáhnout do vývoje událostí kolem svých zrození se zatím rovnají téměř nule.

Jiná situace je u tzv. nepravých lidí. Zde je možno pozorovat při pokusech o kontakt s duší či duchem mnohem vyšší stupeň jejich nezávislosti na stavu bdění hmotného těla. Při pohledu mága se situace jeví tak, že oslovený duch či duše vystoupí po stříbrné pásce z obrazu fyzického těla a je s nimi možná samostatná komunikace. O této komunikaci samozřejmě dotyčný člověk na rovině svého běžného denního vědomí nic neví.  Podobně platí i o podstatně vyšší volnosti pohybu ducha i duše v období, kdy fyzické tělo spí.

Dostáváme se k cíli, proč jsem na rozdíly v prožívání obou základních vědomí u různě vyvinutých duchovních vědomí člověka v inkarnaci zde výše poukázal. Uvědomme si prosím, že ten, kdo je v člověku skutečně živý a je skutečně vámi, váš duch se svým nadvědomím, které je vám za života na této Zemi z valné části nepřístupné, v každém případě trpí svým ponořením ve spojení s duší a fyzickým tělem zde na Zemi.

A trpí o to více, oč více je omezen jeho stupeň volnosti ve spojení s tímto tělem. Pokud jde o lidské bytosti, které se zde na zemi vyvíjejí a jejich duch teprve vyrůstá do dospělosti,  nepohodlí a strádání ducha v inkarnaci je motorem snahy pravého duchovního Já o prosazení se a ovládnutí vývoje své duše v dalších inkarnacích. To právě proto, že tělo v bdělém stavu se mu stává vězením, ze kterého po většinu dne nemá úniku a duch je nucen bezprostředně spoluprožívat v úzkém propojení tělo-duše-duch veškeré i ty nejvíce zničující nízkovibrační energie, kterými žije jím nedostatečně kontrolované ego.

Každý další stupeň změny vztahů mezi duchem a tělem směrem k vyšší svobodě konání ducha / od fáze boje s egem přes fázi únavy z boje a zejména fázi přechodu k lásce k egu / znamená neskutečnou úlevu v prožívání pobytu vás jako součtové duše v realitě tohoto světa.

Vám, kteří jste do důsledku promýšleli můj výklad k lásce k sobě, je jistě v těchhle souvislostech jasné, proč lásky k vlastnímu tělu je schopen člověk až v konečné fázi svého duchovního vývoje.

Pocit uvěznění ducha prožíváte zde na Zemi nejvíce vy, kteří sem přicházíte z vysokých vibračních světů a váš duch je v těle znehybněn velmi často už v prenatálním vývoji nedokonalým přístupem rodičů a okolního světa obvykle z řad tzv. nepravých lidí. Právě o vás je možno hovořit jako o těch, kteří přijali a těžce prožívají to, co jim bylo vnuceno okolím, aniž by si uvědomovali, že to právě oni sami mohou kdykoli změnit.

Ano, vy všichni, kteří jste vnitřně se stavem svého bytí zde nespokojeni, cítíte potřebu změny či jste obětí nastupující či již existující životní krize, to můžete změnit. I vy máte možnost nastoupit cestu k vyšší svobodě svého ducha v prožívání inkarnace v pozemském prostoru a čase. Oč více na tom zapracujete dnes, o to svobodněji pak bude žít vaše pravé Já zítra!

Několikrát jsem zaregistroval ve své praxi případ lidské bytosti v inkarnaci, kdy duch resp. duchovní tělo nebylo do fyzického těla ponořeno zcela a mělo i v bdělém stavu trvale vyšší stupeň volnosti než bývá obvyklé. V těchto případech i vnější pohled na daného člověka a jeho přístup k životu svědčil o skutečně vysoké vibrační úrovni jeho součtové duše a o tom, že on jako bytost sestoupil sem na tuto planetu z vysokých vibračních světů.

V případě jednoho jediného muže jsem zatím opakovaně zjišťoval, že při snaze kontaktovat jeho ducha je nutno i v případě, že je právě v bdělém stavu, vyhledat ho po stříbrné pásce v jemnohmotných či duchovních světech, ve kterých se volně pohyboval a v nichž působil. Dá se tedy říci, že dokonalí duchové mohou svou existenci v těchto světech řídit takříkajíc na dálku.

Zkušenost s prožíváním spojení ducha s tělem u výjimečných duchů sestupujících do této pozemské sféry z nejvyšších pater stvoření je jen dalším potvrzením závěru z předchozích odstavců, že vývoj směřuje k osvobození ducha od nehybnosti a sevření v hmotných a jemnohmotných světech ke svobodě a uplatnění vlastní svobodné vůle ve světech duchovních.

JE TEDY ZŘEJMÉ,  ŽE JE PROČ USILOVAT O RŮST VIBRACÍ SOUČTOVÉ DUŠE JAKO STŘEDOVÝCH VIBRACÍ TĚLA A DUCHA

A TO NEJLÉPE CO NEJDŘÍVE A PAK UŽ V KAŽDÉM OKAMŽIKU NAŠEHO ŽIVOTA ZDE!

Ještě pár vět závěrem k tzv. pravým lidem. Jejich „denní vědomí“ je jakýmsi kompromisem mezi tím vědomím toho, kterým skutečně jsou a vědomím těla, onoho živočicha v nich. Onen živočich v nich svým působením probouzí a nechává růst vědomí ducha, z dětství do puberty a konečně do dospělosti.  Existence ega a spojení s ním je nutnou podmínkou vývoje těchto bytostí.

Pokud jste se někdy doslechli něco o tom, že tito tzv. praví lidé se do stavu původně ne-sebe-vědomých duchů na rozhraní duchovních a jemnohmotných světů dostali tak, že se kdysi postavili proti božím zákonům a tím sami sobě způsobili tento duchovní kolaps, zamyslete se nad tím. Protože se vší pravděpodobností je to tak. Ten, kdo se obrátí k zákonům Univerza a k Bohu zády, volí jediný možný směr. Totiž tam, kde vibrace duchovního světa jsou vibracím božským nejvíce vzdáleny.

Platí přece „jak dole, tak nahoře“ a má to logiku. I v chaosu tohoto stvoření je řád. Respektujme ho a bude každému z nás lépe a lépe.