Sunrise-over-the-dead-sea-c

Ježíšova dynastie 5: Jsou evangelia pravdivá? Zfalšované Markovo evangelium, důkazy o zmrtvýchvstání Ježíše a jeho skutečný smysl

Tento text vznikl jako výsledek pátrání autora, který chce vědět jak to bylo s Ježíšem doopravdy a jaké bylo originální Kristovské poselství. Církve nám tvrdí že mají „pravdu“… dokonce kvůli tomu samy sebe prohlašují za neomylné… ale právě tohle je soudnému člověku podezřelé! Tak došlo k rozhodnutí ověřit si věci sám.

V minulých dílech jsme se podívali na pochybnosti okolo Ježíšovy smrti a ukřižování. Tradiční výklad této kauzy má velmi mnoho logických děr a myslící člověk se proto nevyhne pochybnostem… Ukázali jsme si, že i takzvaně mezi řádky lze v oficiálních církevních evangeliích najít zajímavé stopy.

Markovo evangelium je obecně uznávané biblisty jako nejstarší a proto nejspolehlivější z církví uznaných spisů. Není ovšem vše tak, jak to vypadá na první pohled…

Ježíšův bratr Juda Tomáš zvaný Didymos nám zapsal pokročilé části Ježíšova učení

Kodexy z Nag Hammadi pocházely z kláštera Khénoboskion
Kodexy z Nag Hammadi pocházely z kláštera Khénoboskion

V našem pátrání jsem už ukázal, že nejstarší a velmi pravděpodobně i nejbližší původní Ježíšově nauce je samozřejmě Tomášovo evangelium a to ze dvou zcela zásadních důvodů, které jej činí zcela jedinečným:

/1/ Uniklo likvidaci v sobě nástupu státního cézaropapežského katolicismu. Jak můžete najít v předchozích dílech, působením vyšších sil znovu spatřilo světlo světa v egyptském Nag Hammadi — zakopáno ve džbánu pod zemí uniklo papežské cenzuře prováděné rukou soudruha s. Jeronýma. Podrobnosti zde »

http://www.ragauian.cz/vznik-noveho-zakona-krestansky-klaster-v-chenoboskiu-a-jeho-gnosticke-krestanske-spisy-z-nag-hammadi/

/2/ Druhým zásadním důvodem jeho důvěryhodnosti je prostý fakt, že přímým zapisovatelem Ježíšových výroků je JEHO bratr Juda-Tomáš! Uvědomte si prosím ten nebetyčný rozdíl oproti církevním kanonickým evangeliím, která jsou pouhými kompiláty více různých zdrojů, jak sama církev musela přiznat. Jsou to navíc opisy opisů opisů. Přepisování samozřejmě zaneslo spousty nepřesností — už třeba jen tím, že do kompilace bylo vybíráno co se zrovna církvi hodilo — sám vrchní cenzor s. Jeroným to ve svých dopisech přiznává. Více informací je k dispozici zde »

http://www.ragauian.cz/vznik-noveho-zakona-evangelium-ebionitu-a-dalsi-rane-krestanske-tajne-spisy/

Níže můžete obdivovat úžasné umělecké provedení kodexu Lindisfarne z konce 7. st. Jde o 2. stranu. První z pěti hlavních ilustrovaných stran uvádí dopis Jeronýma Damasovi. Jeroným ve svých dopisech mj. přiznává že pozměnil text na zhruba 3500 místech. Nyní je manuskript uložen v British Library:

http://www.bl.uk/onlinegallery/ttp/lindisfarne/accessible/introduction.html#content

Page 2 of Lindisfarne Gospels, one of the most magnificent manuscripts of the early Middle Ages, was written and decorated at the end of the 7th century by the monk Eadfrith, who became Bishop of Lindisfarne in 698 and died in 721. The first of five major decorated openings in the manuscript introduces the letter which St Jerome addressed to Pope Damasus, at whose request he carried out the revision of the Latin Bible text during the late 4th century. A cross-carpet page, named from its striking resemblance to a carpet composed of crosses, faces a page of decorated initials and display capitals, beginning with the Latin word 'Novum', new.
Page 2 of Lindisfarne Gospels, one of the most magnificent manuscripts of the early Middle Ages, was written and decorated at the end of the 7th century by the monk Eadfrith, who became Bishop of Lindisfarne in 698 and died in 721.
The first of five major decorated openings in the manuscript introduces the letter which St Jerome addressed to Pope Damasus, at whose request he carried out the revision of the Latin Bible text during the late 4th century. A cross-carpet page, named from its striking resemblance to a carpet composed of crosses, faces a page of decorated initials and display capitals, beginning with the Latin word ‚Novum’, new.

Jan na Bodmerově papyru z r. 200

Ale pokud se budeme držet oficiálních kanonických „příběhových“ evangelií, tak pro mne je nejspolehlivější Jan — a to proto, že u něj existuje zdaleka nejstarší kompletní kopie na papyru — a to kopie předcházející Jeronýma. Takže teoreticky můžeme říci, že nebylo cenzurováno…

Také je dnes všeobecně uznáváno, že Janovo sdělení je především teologické — pisatel tohoto evangelia se v první řadě snažil sdělit srozumitelně základní pravdy Ježíšova učení! Historické detaily pro něj nebyly až tak podstatné — na rozdíl od Marka vlastně ani nemohl znát přímé svědky. Toto je důležitý fakt, chceme-li se dobrat k podrobnostem o skutečné historii.

Die Bodmer-Papyri P66 Abschrift des gesamten Johannesevangeliums (mit ganz wenigen Lücken) von 200 n. Chr. (evtl. sogar 150 n. Chr.)
Die Bodmer-Papyri P66 Abschrift des gesamten Johannesevangeliums (mit ganz wenigen Lücken) von 200 n. Chr. (evtl. sogar 150 n. Chr.)

Drakoniánští teologové ale bohužel našli způsob jak provést a zamaskovat moderní cenzuru: Dělají to vyčůraně tak, že všechny novověké překlady Janova evangelia překládají ZÁMĚRNĚ negnosticky (jak potvrzuje mimo jiné známý cenzor Kratochvíl v knize Evangelium pravdy). Janovo evangelium je totiž teolologické a gnostické — musí být gnostické — jednoduše proto, že Ježíš byl gnostik. Pokud jste se skrz církevní cenzuru k této informaci ještě nedostali, stručný přehled toho, co to znamená naleznete v předchozích dílech »

http://www.ragauian.cz/vznik-noveho-zakona-krestansky-klaster-v-chenoboskiu-a-jeho-gnosticke-krestanske-spisy-z-nag-hammadi/

Spolehlivost Lukáše i Matouše je nízká

Evangelia Lukáše i Matouše čerpají mj. z Marka a přidávají si k němu něco navíc. Jejich spolehlivost je nízká, obsahují mnoho ideologických manipulací… Je nutno znovu zdůraznit, že jde o kompiláty textů, Lukáš ani Matouš rozhodně nebyli jejich autory.

Marek je sice nejstarší, ale i na něm se vyřádil církevní falzifikátor

Jak? To si přiblížíme v této analýze falšování Markova evangelia především v souvislosti s velikonočními událostmi. Následující text je zkráceným překladem fundované práce J.D.Tabora: The “Strange” Ending of the Gospel of Mark and Why It Makes All the Difference

A tak vyšly ven a utekly od hrobu strachy bez sebe. A nikomu nic neřekly, protože se bály.

Běžní čtenáři Bible mají mylný dojem, že Matouš, úvodní kniha Nového zákona, musí být logicky první a nejstarší evangelium. Následují Marek, Lukáš a Jan. Předpokládá se přitom, že toto pořadí je chronologické. Ve skutečnosti je teologické. Učenci a historici se téměř všeobecně shodují, že Marek je nejstarší z kanonizovaných evangelií, a to o dokonce o několik desítek let.

Pozn. redakce: Těm, kdo se dostali k tomuto detektivnímu seriálu po stopách Kristova poselství až nyní, mohu jen doporučit, aby se v případě zájmu vrátili na jeho úvod, tam naleznou přehled toho jak biblické spisy vznikaly. Je to dlouhý řetězec informací psaný se zřetelem na to, aby umožnil všem spojit si informace do jednoho celku. Se snahou být nepovrchní, ale současně co nejstručnější.

Marek je ale potížista a teologům dělá vrásky na čele aneb Velké dogmatické problémy…

Církev vždy měla s evangeliem Marka velký problém — totiž že ono je hrubě nedostatečné. Zaprvé je výrazně kratší než ostatní evangelia: Má pouze 16 kapitol, ve srovnání s Matoušem (28), Lukášem (24) i Janem (21). Ale největší dogmatické problémy začínají hned s tím, jak Marek začíná své evangelium a samozřejmě i jak jej končí…

Problém č.1: Marek vůbec nezmiňuje tzv. panenské narození Ježíše

Ve skutečnosti, Josef, manžel Marie, není vůbec nikdy jmenován v evangeliu Marka! Ježíš je nazýván „syn Marie“, jeho otec NENÍ JMENOVÁN V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ!

Komentář J.D.Tabora:

Joseph, husband of Mary, mother of Jesus, is never mentioned in the gospel of Mark. Since Mark is our earliest gospel that seems all the more striking. Mark has no account of the birth of Jesus whatsoever, much less any story of the virgin birth. When Jesus is identified in Mark by paternity he is called “the son of Mary,” 
(Mark 6:3).

Given Jewish culture, then and now, in which children are referred to as “X son of X,” naming the father, this is all the more jarring. I remember for years in flying into Israel we would have to fill out the visitors visa form on the flight as it landed. Under name it has “father’s name,” and it meant the first name. So even as a Gentile I became, legally speaking, “Jimmy Dan Tabor son of Elgie,” my birth name and my father’s first name! I remember reading the trial brief for Oded Golan, owner of the James ossuary who was accused of forgery, the only Israeli trial brief I have ever read, and he was referred to as Oded Golan, son of his father–with his first name given. I am convinced that the absence of Joseph from Mark’s record, plus the reference to “Jesus son of Mary,” is a subtle admission by Mark, whether he know the stories or not, that Jesus’ father went purposely unmentioned. In this case the argument from silence is deafening rather than weak.

Nabízí se krásný výraz: Řeč ticha. To ticho přímo křičí o tom, že tu je něco úmyslně zamlčeno!

Je to další potvrzení faktu, který už jsem několikrát rozebíral v tomto seriálu — a to sice že církev si svévolně vymyslela tzv. panenské početí Marie z Ducha svatého a tato lež byla implantována do křesťanství pomocí zfalšovaných dodatků do evangelií Matouše a Lukáše. Proto tuto směšnou pohádku nenaleznete ani u Marka, ani u Jana!

Problém č.2: Problematický konec Marka — vůbec žádné zjevení Ježíše po jeho ukřižování

Tomb of the Shroud in Akeldama, Valley of Hinnom, south of Jerusalem
Takto zhruba vypadaly židovské hrobky v době Ježíšově. Toto je nákres tzv. Rubášové hrobky v Akeldama, v Jeruzalémě. Tato hrobka je popsána v předchozích dílech Ježíšovy dynastie.

Ale ještě podstatně horší je podivný konec Marka: Nezmiňuje totiž ABSOLUTNĚ žádné zjevení Ježíše od jeho ukřižování. Onoho velikonočního (nedělního) rána, kdy 3 ženy navštívily prázdný hrob, v hrobce potkaly jen jakéhosi bíle oblečeného mladíka:

Když skončila sobota, Marie Magdaléna, Marie Jakubova a Salome nakoupily vonné masti, aby mohly jít a pomazat Ježíše. Za svítání prvního dne v týdnu, jakmile vyšlo slunce, šly k hrobu. Když ale vzhlédly, spatřily, že kámen je odvalen (přestože byl velmi veliký). Vešly do hrobu, a když vpravo uviděly sedět mladíka oblečeného bílým rouchem, hrozně se vylekaly. On jim však řekl: „Nelekejte se. Hledáte ukřižovaného Ježíše z Nazaretu. Vstal, není tu. Podívejte se, kam ho položili. Jděte a řekněte jeho učedníkům i Petrovi, že vás předchází do Galileje. Tam ho spatříte, jak vám řekl.“ A tak vyšly ven a utekly od hrobu strachy bez sebe. A nikomu nic neřekly, protože se bály. (Marek 16:1, 2, 4-8 B21)

Mimochodem, esejci jsou známí tím, že nosili jasně bílá roucha. Byla to symbolika toho, že se nazývali „syny světla“. Je to velmi dobře doloženo mj. v Kumránské knihovně od Mrtvého Moře.

Qumran_refectoire_locus_77
Qumran (Hebrejsky: קומראן‎; Arabsky: خربة قمران‎ Khirbet Qumran). V polovině 2. stol. př. n. l. na Kumrán přišli esejci, známí extrémním dodržováním Tóry a mesianistickým očekáváním. Chrám v Jeruzalémě byl totiž znesvěcen saducejskou bohoslužbou a bojem o moc. Esejci obnovili cisterny a vyhloubili žlab, který do nich přiváděl vodu v období jarních dešťů. Kromě zásobovacích nádrží zde bylo nalezeno několik židovských rituálních koupelí. Na základech zříceniny bývalé pevnosti postavili mj. věž a dvoupatrovou budovu, v jejímž prvním patře bylo skriptorium.

Stejně jako ostatní tři evangelia, Marek líčí návštěvu Máří Magdaleny a jejich společnic u hrobky Ježíše v neděli brzy ráno. Po příchodu zjistily, že kámen u vchodu do hrobu je odstraněn a mladý muž — nikoliv anděl, kterého si církev vymyslela až později — jim řekl:

„Nelekejte se. Hledáte ukřižovaného Ježíše z Nazaretu. Vstal, není tu. Podívejte se, kam ho položili. Jděte a řekněte jeho učedníkům i Petrovi, že vás předchází do Galileje. Tam ho spatříte, jak vám řekl.“ A tak vyšly ven a utekly od hrobu strachy bez sebe. A nikomu nic neřekly, protože se bály. (Marek 16:6-8 B21)
“Neděste se. Hledáte Ježíše Nazaretského, toho ukřižovaného. Byl vzkříšen z mrtvých, není tu. Hle, místo, kam ho položili. 7 Ale jděte a povězte jeho učedníkům i Petrovi: Jde před vámi do Galileje; tam ho spatříte, tak jak vám řekl.” Vyšly a utekly od hrobky; zmocnilo se jich totiž třesení a byly zcela bez sebe. A nikomu nic neřekly, neboť se bály. (Marek 16:6-8 CSP)

Každopádně, zde Markovo evangelium prostě končí! KONEC. TEČKA. FINITO.

Marek neposkytuje žádné svědectví někoho kdo viděl Ježíše, jako tomu je u evangelií Matouše, Lukáše a Jana sestavených později. Ve skutečnosti, podle Marka, všechny budoucí zjevení nebo „vidění“ Ježíše budou na severu, v Galileji, NE v Jeruzalémě.

Toto originální nezfalšované zakončení Marka viděli pozdější křesťané natolik nedostatečné, že nejen Marka umístili v Novém zákoně až na druhé místo v pořadí, ale dokonce i začali vymýšlet i různé delší konce… Nejslavnější z nich, který se stal Markem 16:9-19, se stal tak populární, že byl zařazen do bible Krále Jana (King James), protěžované za posledních 500 let protestanty, stejně jako do latinské Vulgáty, používané katolíky. To znamená, že pro nesčetné miliony křesťanů se ze zjevně falešného textu stalo Písmo svaté.

Někteří vydavatelé Bible měli natolik rovnou páteř, že do textu přidali alespoň drobnou poznámku ohledně faktu, že spolehlivý originální text končí u Marka 16:8…

I když jsou alternativní vymyšlené konce zjevně nepravdivé, lidé je milují a dodnes konzervativní křesťané proklínají učence, kteří upozorňují na toto padělání, obviňujíce je že se snaží zničit „boží slovo“. Boží slovo, které žádným božím slovem není, jen falzifikátem.

Důkazy falšování

Důkazy jsou jasné. Tyto vymyšlené konce nejsou v nejstarších a nejspolehlivějších řeckých kopiích Marka. Podle Bruce Metzgera, „Klement Alexandrijský a Origenes [rané třetí století] neví nic o existenci těchto veršů; dále dokonce i církevní demagogové Eusebius a Jeroným potvrzují, že falešné dodatky chybí téměř téměř ve všech řeckých kopiích Marka.“ [1]

Jazyk a styl zjevně není Markův… atd. atd. …

Věřím, že evidentní nepodloženost těchto dodatků je zřejmá i nejzbožnějším čtenářům. Člověk by mohl ve skutečnosti doufat, že křesťané, kteří jsou horliví pro „inspirované Boží slovo“, budou trvat na tom, aby všechny falešné konce byly uznány za to, čím skutečně jsou — tedy padělky. A samozřejmě také odstraněny z Bible.

Co nám říká pravé, originální ukončení Marka

Takže co vyplývá z původního ukončení Marka? Jeho důsledky jsou dalekosáhlé pro poznání pravdy o počátcích křesťanství i pro poznání pravého duchovního významu tzv. zmrtvýchvstání. Zabývám se se touto otázkou podrobněji v příspěvku „Co se vlastně stalo velikonoční ráno“ »

I understand how pious readers of the New Testament are not comfortable with this sort of critical readings of our historical sources but once one takes a close look at the texts, and the clear and obvious elements I have gone through in this post, there is hardly any other recourse. Ironically, for believing Christians, rather than such an analysis being a threat to resurrection faith, it turns out to provide an glimpse of the original version of that faith–namely that Jesus left his body behind, that he was transformed into a “life-giving spirit,” and was “lifted up” to God’s right hand.

http://jamestabor.com/2012/08/05/what-really-happened-easter-morning-the-mystery-solved/

Nejpřesnější informace o Ježíšově zmrtvýchvstání a jejich důsledky

1. Vzhledem k tomu, že Marek je naše nejstarší evangelium, psané v době okolo zničení Jeruzaléma Římany v roce 70 nl, nebo možná i v dekádě před tím, máme silný textový důkaz pro to, že první generace Ježíšových následovníků byly dokonale srozuměny s faktem že evangelium nemluví o žádném vystoupení Ježíše v Jeruzalémě.

2. Pokud se rozhodneme skutečně poctivě naslouchat Markovi, který je naším prvotním svědkem, zjistíme poměrně překvapující věci. U Marka Ježíš říká na Poslední večeři nejbližším následovníkům: „Všichni ode mě odpadnete. Je přece psáno: ‚Budu bít pastýře a ovce se rozprchnou.‘ Ale až vstanu z mrtvých, předejdu vás do Galileje.“ (Marek 14:27-28).

3. A žádné setkání s Ježíšem ve vzkříšeném hmotném těle… Marek říká jen, že učedníci zažijí své zjevení Ježíše poté, co se navrátí do Galileje. To je také přesně to, co nacházíme i v evangeliu Petra — přesnou paralelu s Markem: Učedníci se ve smutku vrátili do svých domovů v Galilei a ke své původní práci. Teprve pak se u nich objeví „pozorování“ Ježíše. Tato informace se objevuje např. i na konci Janova evangelia v kapitole 21:

https://www.bible.com/en-GB/bible/509/jhn.21.csp

Víra prvotních křesťanů

Víra, o které svědčí Marek, je tato: Ježíš byl „vzkříšen“ nebo „vyzdvižen do nebe“ (ovšem NIKOLIV v hmotném těle). Tato víra prvotních křesťanů je také přesnou paralelou s Pavlem, který je nejranějším svědkem tohoto chápání Ježíšova vzkříšení, jehož zápisy se dochovaly. K dispozici je i detailnější analýza Pavlova chápání „vzkříšení z mrtvých“ »

http://jamestabor.com/2012/04/14/why-people-are-confused-about-the-earliest-christian-view-of-resurrection-of-the-dead/

Pavel psal v 50. letech, což znamená, že toto byla víra ve vzkříšení, jak ji chápali prvotní následovníci Ježíše!

Vzhledem k tomu, že Matěj, Lukáš a Jan přišli o tak mnoho později, jednoznačně až v období po 70 roce nl, kdy všichni z prvotních svědků byli mrtví, včetně Petra, Pavla a Jakuba bratra Ježíše — tato další evangelia jsou jasně tradicí druhé generace, druhé třídy jakosti a neměly by mít přednost.

Pozn. redakce: Dnes církevní dogmata (jak je můžete snadno najít v církevních encyklopediích) vypadají zhruba takto: „Ježíš vstal z mrtvých v celé své osobě, tj. i s tělem, k slavnému završení a nesmrtelnosti. Toto vzkříšení mu je zároveň darováno Bohem. Nejedná se pouze o mýtickou výpověď, ale o výraz faktického stavu.“

Bláboly, nic než bláboly. Takže ještě jednou na rovinu: Na základě našeho hledání originálního Kristova poselství není pochyb o tom, že Ježíš učil o tzv. znovuzrození v duchu, vzkříšení (oslaveného) těla a věčném životě. Nicméně současně je třeba přiznat, že aktuální církevní víra ve vzkříšení hmotného těla je překroucením a deformací původního Kristova sdělení, je v rozporu i s věčnými zákony univerza.

Apoštolové mluvili o tzv. oslaveném / neporušitelném těle a to není totéž co dnešní hmotné tělo… V Bibli je to velmi jasně řečeno a přesto je bezdůvodně výraz „vlastní tělo“ překrucován církevními vykladači jako „hmotné tělo“. Z kontextu jasně vyplývá že nejde o vzkříšení hmotného těla, jaké máme nyní!

Viz několik ukázek dále:

„Toto vám říkám, bratři, že tělo a krev nemůže být dědicem Božího království ani porušitelné nebude dědicem neporušitelného.“ (1 Kor 15,50)

„Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost.“ (1 Kor 15,53).

„Hle, říkám vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, při zvuku poslední polnice. Zazní polnice, a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni.“ (1 Kor 15,51-52).

Ano ano milí čtenáři, a to je to oč tu běží, to je to k čemu směruje Ježíšovo učení — jak dosáhnout tohoto stavu, tzv. znovuzrození v duchu. Ježíšovo učení ukazuje jak se vyhnout ne pozemské smrti, nýbrž smrti duše, tzv. smrti druhé popsané na konci Janova Zjevení!

„Tělo a krev nemůže být dědicem Božího království“ říká sv. Pavel. Vážení a milí je to snad málo jasně řečeno? Kdo tady lže takovým nehorázným způsobem, že popírá tento výrok… ?!

Já to nejsem, já mám svědomí čisté. Konec poznámky.

Dvě židovské hrobky v Talpiotu

A konečně, to co jsme nedávno objevili v 2. hrobce Patio v Jeruzalémském Talpiotu, ani ne 200 stop daleko od 1. zkoumané Talpiotské hrobky, nabízí další důkaz raně křesťanské víry v Ježíšovo vzkříšení. Na jednom z ossuárií (kostnic) v této hrobce je čtyřřádkový řecký nápis, který jsem přeložil jako: „I Wondrous Yehovah lift up–lift up!“. Což je česky zhruba takto: „já podivuhodný Hospodin povyšuji (pozvedám)“

Použito je řecké sloveso egeiro/εγειρω, které znamená “to lift up, raise up” nebo “be carried away”. Je použito také u Marka 2:12 pro paralyzovaného muže, kterého Ježíš vyléčil a nařídil zvednout a odnést jeho nosítka.

Hned vedle se nalezla druhá kostnice pravděpodobně představující „znamení Jonáše“ s velkou rybou a hlavou lidské postavy v její tlamě — což symbolizuje příběh Jonáše. V tomto textu Jonáš vidí sám sebe, jako by prošel branou podsvětí a smrti. Nakonec pronese modlitbu poděkování za spasení z břicha ryby:

6 Voda mě obstoupila až k duši, obklopila mě hlubina, chaluha ovázala mou hlavu. 7 Sestoupil jsem k základům hor, země za mnou navěky zavřela své závory, ale ty jsi vyvedl můj život z jámy, Hospodine, můj Bože. (Jonáš 2:6-7 Ceský studijní preklad)

https://www.bible.com/en-GB/bible/509/jon.2.6-7.csp

9 Ti, kdo marné nicotnosti ctí, sami se zbavují věrnosti. 10 Já ti však s vděčným voláním přinášet budu oběti. Co slíbil jsem, to vyplním. U Hospodina je spasení!“ (Jonáš 2:9-10 Bible 21)

https://www.bible.com/en-GB/bible/15/jon.2.9,10.b21

5 The waters encompassed me, to the soul: The deep was round about me, The weeds were wrapped about my head. 6 I went down to the bottoms of the mountains; The bars of the earth closed upon me for ever: But thou hast brought up my life from the pit, O Jehovah my God.

https://www.bible.com/en-GB/bible/478/jon.2.5-6.darby

Je to vzácná věc, když textové důkazy z této antické doby můžeme doplnit i hmotnými archeologickými důkazy. Věřím, že v případě dvou Talpiotských hrobek se přesně toto stalo. [2]

Fakt, že tyto nejnovější archeologické důkazy odpovídají tak přesně Markovi a Pavlovi, prvotním svědkům nejstaršího křesťanského chápání Ježíšova vzkříšení, považuji za velmi pozoruhodný.

http://jamestabor.com/2012/08/25/the-strange-ending-of-the-gospel-of-mark-and-why-it-makes-all-the-difference/


Poznámky:

[1] Bruce Metzger, Textový komentář řeckého Nového zákona, 2. vydání, (Hendrickson Publishers, 2005), 123. Metzger mj. uvádí: „posledních 12 veršů kanonického textu Marka chybí ve dvou nejstarších řeckých rukopisech, 20 chybí ve starém latinském codexu Bobiensis, v Sinajském Syrském rukopisu, ve stovce arménských rukopisů, 21 jich chybí ve dvou nejstarších gruzínských rukopisech (napsaných v letech 897 a 913).“

[2] James Tabor a Simcha Jacobovici; The Jesus Discovery: Nabízíme kompletní výklad těchto důležitých objevů v naší nedávné knize. Jde o kompletní pojednání o obou Talpiotských hrobkách s plnou dokumentací, vč. Jakubovy kostnice, testů DNA a ještě mnohem více.

Spoustu odkazů na další články a předběžnou zprávu J.D.Tabora o těchto nejnovějších nálezech lze najít též na webu » http://jesusdiscoverybook.com


Proč se tato víra prvotních křesťanů liší od té dnešní? Co z toho plyne?

Když bych to měl říci co nejstručněji: Tato odlišnost má zcela logický a přízemní důvod. Přesně řečeno: Smysl to má pro ty kdo chtějí získat absolutní moc nad lidskou duší a lidstvem jako celkem. Konstantinovský cézaropapismus chtěl použít silné křesťanské hnutí jako nástroj moci a to se mu povedlo na 100%. Utahování uzdy pokračovalo a duchovní klec je dnes již téměř dokonale neprostupná.

Možná to pro někoho může být překvapivé, stejně jako to bylo pro mne, když jsem tuto skutečnost poprvé objevil… nicméně, co se děje, je zcela v souladu s proroctvím z Janova Zjevení. Rozbor proroctví je k dispozici zde »

http://www.ragauian.cz/dve-selmy-vladnou-zemi-1/

Ale co je nejdůležitější: Jak víte, zmínili jsme výše Judu Tomáše, Ježíšova bratra, který nám udělal zápis z Ježíšových vysokoškolských přednášek. Toto necenzurované Ježíšovo učení má přímý praktický význam pro život všech lidí na Zemi.

Být či nebýt? Znovuzrození v duchu, to je oč tu běží… aneb jak přežít smrt duše

To oč tu běží není nic menšího než lidská duše o které Ježíš a apoštolové mluví jako o duchu a o tělu, kteří spolu bydlí v příbytku těla a často spolu bojují, nesnášejí se.

A tato duše, jsoucí součtem těch dvou, by měla dosáhnout onoho „znovuzrození v duchu“ alias „vzkříšení z mrtvých“. Nikdo ji nenutí k vlastnoruční práci na sobě… a je jen a jen na ní samé, zda se chce vyhnout té „druhé smrti“ z Janova Zjevení!

Praktické vysvětlení toho, co se Ježíš snažil lidi naučit, vysvětlení z pohledu současného člověka můžete nalézt zde »

http://www.ragauian.cz/stvoritel-satan-a-studijni-program-lidske-duse-v-hmotnych-svetech-1/

Příště se vrátíme k Taborovým archeologickým výzkumům, dáme v rámci objektivity slovo také jeho odpůrcům a jejich protiargumentům v kauze Talpiotské hrobky.

1980 photo of Talpiot Tomb by Amos Kloner.
1980 photo of Talpiot Tomb by Amos Kloner.
Aachen Cathedral in Germany, oldest Cathedral in North Europe, built around 800 AD. Allsehendes Auge am Tor des Aachener Dom.
Aachen Cathedral in Germany, oldest Cathedral in North Europe, built around 800 AD.

Znak nad vstupem do hrobky vzbuzuje v člověku zajímavé asociace…


Literatura:

  • Největší tajemství Ježíše z Nazaretu; Vladimír Liška
  • Lynn Picknett, Clive Prince; The Templar Revelation, Secret Guardiens of the true Identity of Christe
  • Janet Brock; The Jesus Mystery
  • Dr. Fida Hassnain; Search for the historical Jesus
  • Allegro J.; Rukopisy od Mrtvého moře
  • Messadie G.; Člověk, který se stal Bohem

Tento článek je součástí série Tajnosti církve římské » o necenzurované historii církve: O tom, jak lidstvu bylo Kristovské poselství utajeno i o tom jaké bylo doopravdy. Text je rovněž doplňkem seriálu Dualita lidského bytí » který ono Kristovo poselství rozebírá prakticky.