Kdo zradil Československo 29. 9. 1938? Byly zveřejněny tajné dokumenty o Mnichovské dohodě. „Operace Grün“ byl plán vojenského útoku proti Československu — Německo plánovalo skutečnou válku proti naší zemi

Je třeba abychom nezapomínali a vzali si z historie poučení, jinak si ji budeme muset zažít znovu, byť v aktuálních moderních „kulisách“…

Jsme schopni se poučit?

Když znáte pravou motivaci tzv. Západu, tak vše najednou dává dokonalý smysl!
Když znáte pravou motivaci tzv. Západu, tak vše najednou dává dokonalý smysl!

Jsme znovu svědky překrucování historie. Mnichovskou dohodu se nyní globalističtí politruci snaží interpretovat různě. Tuto událost např. často spojují s „paktem Ribbentrop-Molotov“, který následoval jedenáct měsíců po Mnichovu. O tomto paktu byla napsána spousta knih a článků, které se snaží „dokázat“, že se Sovětský svaz údajně stal spojencem Německa…

Pakt Ribbentrop-Molotov.1941

Soviet Commissar for Foreign Affairs Vyacheslav Mikhailovich Molotov, far right, General Secretary of the Communist Party Josef Stalin, second from right, and German Reich Foreign Minister Joachim von Ribbentrop, third from right, pose together after signing the German-Soviet non-aggression pact in Moscow, August 23, 1939, AP Photo
Soviet Commissar for Foreign Affairs Vyacheslav Mikhailovich Molotov, far right, General Secretary of the Communist Party Josef Stalin, second from right, and German Reich Foreign Minister Joachim von Ribbentrop, third from right, pose together after signing the German-Soviet non-aggression pact in Moscow, August 23, 1939, AP Photo

Sovětsko-německý pakt, podepsaný dne 23. srpna roku 1939, byl ovšem přímým následkem dohody, uzavřené dne 30. září roku 1938 v Mnichově.

Sovětské vedení, a osobně i Josif Stalin, moc dobře věděli, že politika podporování posunu Německa směrem na východ znamená další útok na Sovětský svaz. V roce 1938 připravoval SSSR svá vojska na pomoc Čechům, ale nesetkal se ani s podporou Francie, ani neobdržel povolení Polska ke vstupu vojsk přes jejich území. Veškeré pokusy o to dohodnout se spolu se západoevropskými demokraciemi selhaly. A to jak před Mnichovem, tak i po něm. K poslednímu pokusu došlo těsně před návštěvou německého ministra zahraničí Ribbentropa v Moskvě, konkrétně dne 19. srpna roku 1939. Tehdy se Stalin rozhodl ve prospěch paktu. Hodnocení a analýza jeho následků by mohly být tématem jiného článku. Faktem ale zůstává, že Sovětský svaz se pro pakt s Německem rozhodl až poté, co byl přesvědčen o pokrytectví britské a francouzské vlády.

V Mnichově dostal Hitler požehnání od Západu

Když byla Mnichovská dohoda uzavřena, světové válce se již nedalo vyhnout. V Mnichově dostal Hitler požehnání, a právě zde se definitivně přesvědčil o své beztrestnosti. A to je právě ten bod, z něhož už není návratu. Bod, po němž všechny cesty vedly k válce, v níž zahynulo 65 milionů lidí…

Doplňme si předchozí rozbor situace okolo Mnichovské zrady a paktu Ribbentrop-Molotov » nedávno nově odtajněnými dokumenty.


Byly odtajněny unikátní dokumenty SSSR

Ruský státní archiv uspořádal výstavu s názvem „Mnichov 38: Na prahu katastrofy“ věnovanou tragickému okamžiku v českých, ale i evropských dějinách. Okamžiku, který přivedl svět k druhé velké válce, ač tehdejší západní politici byli prý přesvědčeni o opaku…

Naši informovaní čtenáři ovšem z předchozí části již dobře vědí, že skuteční vládci tohoto světa toto vše pečlivě a cíleně naplánovali — od počátku bylo cílem umožnit Hitlerovi útok na SSSR a následnou likvidaci Slovanů…

Mapa Hitlerových požadavků ve francouzském tisku

Ruské státní instituce pro výstavu odtajnily více jak 200 dokumentů. K široké veřejnosti se dostaly poprvé po osmdesáti letech od odtržení sudetských oblastí. Jak se vyjádřil ředitel ruského Federální archivní agentury Andrej Artizov, jeho úřad navíc připravil a na internetu zveřejnil celkem 473 unikátních dokumentů týkajících se Mnichovského diktátu, které dříve byly tajné a veřejnost do nich nemohla nahlédnout.

Návštěvníci výstavy mohou na vlastní oči uvidět, kromě kopie samotné Mnichovské dohody, další historicky důležité listiny, které zradě naší republiky předcházely a dláždily k ní cestu…

Plánovala se skutečná válka proti Československu. Mimo německé oficiální armády měly být nasazeny sudetoněmecké polovojenské jednotky

Hitler vlevo. Sudeťácký vůdce Henlein vpravo.

Na výstavě uvidíte například protokol z jednání špiček nacistického Německa z listopadu 1937, který svědčí o tom, že Hitler plánoval zábor Rakouska a sudetských oblastí.

Britská vláda zcela záměrně a plánovitě nebránila nacistickým snahám

Neměl by uniknout pozornosti ani stenografický záznam besedy mezi Adolfem Hitlerem a vlivným politikem a později ministrem zahraničí lordem Halifaxem o zlepšení vztahů mezi Berlínem a Londýnem, který obsahuje záměr britské vlády nebránit nacistickým snahám o připojení Sudet k Třetí říši.

Československo mělo být zničeno stůj co stůj — německý plán války proti Československu

K vidění jsou i dokumenty spojené s plánovanou „operací Grün“. Šlo o německý plán vojenského úderu proti Československu, který nacisté chystali od roku 1937. Operace měla být alternativou, pokud by selhal diplomatický nátlak na Prahu. Berlín byl připraven roztrhat Československo na kusy stůj co stůj.

Sudeťáci nadšeně vítají příjezd okupační armády a likvidaci naší země…

Zveřejněné dokumenty umožní získat jasnější pohled na fašistické plány a atmosféru, která před osmdesáti lety panovala v Československu, Německu, ale také v Sovětském svazu, který pozorně sledoval jak západní země hází svého středoevropského spojence do chřtánu nenasytného Hitlera.

Zajímavé jsou taktéž dokumenty, které popisují vztah československé armády k Sovětskému svazu, s nimž Praha byla v obranném paktu. „Hlavní štáb československé armády vyjádřil přání navázat těsnější vztahy s generálním štábem Rudé armády. Generál Miklík, první zástupce náčelníka Hlavního štábu branné moci, vyjádřil toto přání přesněji. Chtěli bychom mít s vaším generálním štábem takové kontakty, jaké máme s francouzským generálním štábem, prohlásil.“ To je uvedeno v diplomatické depeši sovětského vojenského přidělence v Praze z března 1938, půl roku před Mnichovským diktátem.

Zahájení výstavy se zúčastnil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov » Vrchní ruský diplomat v projevu uvedl, že Mnichovská dohoda je klasický příklad toho, jaké katastrofické následky může mít pohrdání mezinárodním právem. To je aktuální i našich nynějších časech.

„Výstava je jasným potvrzením toho, že na události té doby je nutné hledět v dějinném kontextu. Mnichovská dohoda, která se stala předehrou k druhé světové válce, stvrdila hanebnou a v podstatě zločinnou politiku tzv. „appeasementu“ vůči německé Třetí říši » (Appeasement je politika ústupků vůči agresivním stranám.) Země, které přistoupily na tuto dohodu — Velká Británie, Francie, Itálie — žily v bláhové naději, že se jim podaří odvrátit hrozbu hitlerovské agrese a že se jim podaří nasměrovat ji na Východ,“ řekl v projevu Lavrov. Jak ruský ministr zahraničních věcí dodal, pacifistická politika Západu měla za následek přehlížení německé agrese vůči sousedům i vlastním obyvatelům židovské a jiné národnosti. To vyústilo v tragédii celosvětového měřítka.

Kurátor výstavy Valerij Arcybašev ukázal přítomným novinářům nejvzácnější exponáty a podělil se o své dojmy:

Obsazování Československa německými vojsky v roce 1938

„Když jsem připravoval výstavu četl jsem si dokumenty té doby. Byl jsem překvapen, že tehdejší situace nebyla pouze politickou krizí, ale plánovala se skutečná válka proti Československu.

Proti Československu měly být nasazeny sudetoněmecké polovojenské jednotky, a také tak zvané polské dobrovolnické jednotky,“ řekl Sputniku historik.

Pan Arcybašev také upozornil na zajímavý dokument s označením „přísně tajné“ v poslední části výstavy: Jedná se o rozhovor mezi představitelem sovětského komisariátu obrany Grigorijem Osetrovem a československým vojenským atašé v Moskvě Oldřichem Farským, který koncem října 1938 oznámil, že je Československo připraveno poskytnout Sovětskému svazu jakýkoli počet demobilizovaných důstojníků i za podmínky změny jejich občanství, pokud o ně Moskva projeví zájem… K té dohodě už nedošlo. Československá jednotka v SSSR vznikla až začátkem roku 1942 v uralském Buzuluku. Ale to už je jiný příběh…

Netrvalo dlouho a německá likvidace naší státnosti byla dokončena: Vojáci Wehrmachtu pochodují na nádvoří Pražského hradu, 19. březen 1939.
Netrvalo dlouho a německá likvidace naší státnosti byla dokončena: Vojáci Wehrmachtu pochodují na nádvoří Pražského hradu, 19. březen 1939.

Archivní dokumenty o Mnichovské zradě jsou umístěny na oficiální stránce Federální archivní služby rusarchives.ru.


Zdroje: