Nadcházející zápas dvou kultur — džentlmenství a barbarství — ukáže jaká je kvalita našeho národa. A křesťanský filozof Roman Cardal říká: Drahoš pod humanistickou maskou dal jasně najevo, že migraci vítá

halik-je-islamista

„Nadcházející zápas dvou kultur — džentlmenství a barbarství — ukáže nám samým i světu, jaká je kvalita našeho národa, zač Češi stojí a jakou budoucnost si zaslouží,“ prohlásil po prvním kole prezidentských voleb kněz Tomáš Halík — podle všeho tvrdý zastánce jezuitské linie Vatikánu.

Tohle tažení šiřitelů nekompromisního dobra už nadělalo tolik škody. Všimněte si prosím, že neomarxističtí sluníčkáři obviňují Zemana mj. z rozdělování společnosti — přesně to samé ovšem dělají sami. Ovšem, když to říká ta správná strana tak je to dobře — když to říká opozice — tak je to špatně :-) Hezká manipulace, co říkáte? Znamenají snad Halíkova slova to, že když souboj Zeman-Drahoš dopadne 49:51, jsme kvalitní národ, a když 51:49, tak jsme národ nekvalitní? Co je to za pitomost? Zeman rád a často uráží různé lidi…

Halík sice neuráží vulgárně, ale kdykoliv komentuje stav národa, stejně tam cítíme takové to „a vy, co s námi nesouhlasíte, jste idioti“. Halík v zásadě zavrhuje půlku společnosti, vyhání ji na okraj a nahání její hlasy Zemanovi. Nalepení těchto lidí na Drahoše mu body nepřinese. Ono říct lidem, že jsou hloupí, a pak je přesvědčovat, aby vám věřili… To prostě nefunguje.

Přečtete si následující rozhovor: „Drahoš dal jasně najevo, že migraci vítá. Jako ‚vzdělanec‘ a akademik k tomu bryskně přičiní řadu důvodů. Z jeho prohlášení je jasné, že až dojde na lámání chleba – a to se vzhledem k žalobě na státy V4 rychle blíží – obrátí se proti těm, kdo se k migraci postaví odmítavě. Před volbami bude všemožně kličkovat, ale jeho ideologická příslušnost dovoluje jasnou predikci – v krizovém okamžiku prodá zájmy českého národa nadnárodním, globálním investorům,“ říká filozof Roman Cardal, který studoval filozofii a teologii na Lateránské univerzitě v Římě a SFD v Bologni.

Křesťanský filozof: Drahoš pod humanistickou maskou dal jasně najevo, že migraci vítá. Považovat něco takového za vzdělání je příkladem mimořádné pomatenosti

Otázka: Podle kněze a teologa Tomáše Halíka padl v prvním kole voleb mýtus neporazitelného Zemana. „Nadcházející zápas dvou kultur – džentlmenství a barbarství – ukáže nám samým i světu, jaká je kvalita našeho národa, zač Češi stojí a jakou budoucnost si zaslouží,“ uvedl Halík. Co o těch slovech míníte?

Odpověď: Pan Halík mi mluví přímo z duše. Soudný člověk si skutečně uvědomuje, že v nadcházejících prezidentských volbách jde též o zaujetí zásadního stanoviska ke stále nevybíravějším útokům proti našim svobodám a národním zájmům ze strany Bruselu a o uchování kulturního a náboženského dědictví našich předků, za nějž bylo během pohnutých českých dějin přineseno nemálo obětí. Džentlmen se bruselskému nátlaku dokáže statečně postavit, barbar vydá naši zemi pod kuratelu cizí moci. Zvěst o neporazitelnosti Zemana se ke mně nedostala. Nevím, odkud se vůbec vzala. Nelze se vyjadřovat k věci, která možná nikdy neexistovala. Jestli něco padlo, pak spíše starý mýtus o tom, jakému pánu Halík slouží. Ten, o němž káže při mších, jím asi nebude.

„Všichni cítí, že se hraje o hodně. Zeman reprezentuje stranu, která se obává o bytí národa i civilizace. Protistrana se děsí, že ztratíme příslušnost k Západu. Zeman vzdoruje cílevědomému tlaku bruselských elit na to, co lidé zdravého rozumu vnímají jako sebedestrukci Západu. Lidem s ideologicky vyšinutým rozumem se tím definitivně zprotivil. V bublině politické korektnosti pak vidí Západ jako za Reagana. Jako to dubisko, bez nějž nás spolkne šelma z Východu. Je to postoj stereotypního, povrchního, a především neinformovaného myšlení, které odmítá vzít na vědomí, že se Západ dialekticky zvrtnul v Antizápad a že Rusko není totalitní. Tady leží i podstata sporů o Zemana,“ řekl oproti tomu klasický filozof Jiří Fuchs. Co si myslíte o tomto názoru?

S názorem Jiřího Fuchse nemohu, než souhlasit. Je vysloven z perspektivy člověka, jehož myšlení má nesporné filozofické kvality. Dovolím si k jeho postoji připojit malou poznámku. V knize Pochopit Evropu historik Christopher Dawson tvrdí, že úkolem politiků je nalézat řešení povstalých společenských krizí a ve zjednodušené formě je obhajovat před veřejností. Současní západní politici v tomto směru žalostně selhávají. Nejenže závažné krize neřeší, nýbrž svým jednáním je dokonce vyvolávají a prohlubují. Dawson také dobře chápe, že se za politickými ideologiemi vždy skrývá i určitá filozofie, určitý pohled na povahu skutečnosti a člověka.

Jaká filozofie a jaká ideologie?

Na Západě dnes vládnou ideologie multikulturalismu, genderu a lidskoprávní agenda, o nichž se hovoří politicky korektním jazykem. Kvalitní filozof nemá potíž vynést na světlo vnitřní rozpory těchto postmoderních ideových konstruktů a objevit jejich chatrnou filozofickou kostru. Dospívá v tomto tématu ke spolehlivému vědění, které ho vede k zaujetí negativního stanoviska vůči projevům soudobého agresivního „humanismu“. Nelze mluvit o opravdovém vzdělání, pokud člověku nezprostředkuje kritický vhled do uvedených skutečností. Proto je vskutku paradoxní a pikantní, když komentátoři a političtí analytici rozdělují voliče na vzdělané a nevzdělané.

Hate-free = nenávist zdarma — kterou vám neoliberální levičáci rádi poskytnou...
Hate-free = nenávist zdarma — kterou vám neoliberální levičáci rádi poskytnou…

V jejich pohledu jsou nevzdělaní samozřejmě ti, kdo si dovolí vznést pochybnost nad lidskoprávní humanizací našich politických institucí a našich osobních životů. Přitom stačí jen pár sokratovských otázek namířených na ospravedlňující důvody levicově-liberální ideologie a na legitimitu počínání v ní kovaných „vzdělanců“ a politiků a namísto racionálních odpovědí se nám dostane nadávek typu xenofob, fašista, nacista, extremista, fundamentalista a tak dále. Někdy se to také označuje jako hate-free culture » Ve skutečnosti se jedná o politování hodnou brain-free subculture. Považovat něco takového za vzdělání je příkladem mimořádné pomatenosti.

muslim-imigrant-open-or-die

Když jsme u těch „vzdělanců“, tak Jiří Drahoš podpořil výzvu vědců, kde například čteme, že „o imigrantech, lidských bytostech, se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali“, či že „všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení“ a „muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy a „že v naší zemi je rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost – dopřáváním sluchu extremistickým hnutím“. Co na to říkáte?

Hezky se to poslouchá a člověku při tom vlhnou oči. Je to celé k pláči. Již tato krátká citace může sloužit jako příklad nebezpečné demagogie oblečené do hávu vřelé lidskosti. Podívejme se na ni podrobněji.

Drahošova ideologie je kopírováním Agendy 2030 » Strategie Drahošova vyjadřování je jasná – nejprve je třeba ukázat, jak ošklivě kritikové migrace smýšlejí o příchozích příslušnících jiných kultur. To vrhá negativní světlo na ně samotné. Neschází samozřejmě typické humanistické poučení – migranti jsou lidské bytosti. Pak už stačí pracovat s kontrasty, které spolehlivě vyvolají potřebné emoce: lidské bytosti versus škodná zvěř, parazité, příživníci, násilníci, prznitelé, vrazi, špína.

Nota nepřijatelného extremismu je nápadně zdůrazněna myšlenkovou chybou, kterou rozpozná i prvňáček — nepřátelé vstřícné migrační politiky házejí všechny muslimy do jednoho pytle. Jaká to ohavná nespravedlnost! Lidé, na něž se uvedená slova vztahují, nemohou být nic jiného než etničtí a náboženští nesnášenlivci. Po takové rétorické smršti přejde každého chuť i odvaha vznést jen nepatrnou obhajobu obav lidí, kteří migrační politiku Bruselu nesdílejí. Jejich obavy jsou odbyty jako zbytečné. Dobře vybraní experti je kvalifikují jako iracionální strach z neznámého. Ten se dá úspěšně léčit. Nejlepším terapeutickým ústavem pro léčbu této psychické choroby je nápravné zařízení vyššího stupně. Když je ve čtenářích či v posluchačích vyvolán dostatečně silný odpor k nechutným extremistům, přicházejí slova z nejušlechtilejších pater humanismu – „všem, kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení“. Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka: měli bychom jim otevřít brány a zavřít oči a ústa.

Jak tedy podle vás čelit této ideologické strategii?

Aktivací ideologicky nezkorumpovaného rozumu. Obavy z důsledků muslimské migrace se nezakládají v manipulaci s fakty, která je odpůrcům legalizovaného nelegálního přistěhovalectví nečestně předhazována. Islám neguje svobodu vyznání, rovnost mezi mužem a ženou, nečiní rozdíl mezi sférou náboženskou a sekulární. To vše frapantně koliduje se základními demokratickými principy a nese znaky totalitní ideologie »

Kdo brání islám, kdo ho vydává jen za jedno z mnohých náboženství zasluhujících respekt, nutně hájí i tyto jeho zásady, čímž podkopává demokracii. Karty se tedy překvapivě obracejí.

Jak se karty obracejí?

Naši vzoroví demokraté jsou ve skutečnosti hrobaři demokracie. A nic nepomůže trapné mlžení se „správnou interpretací islámu“. Jakou interpretací chcete obhájit, že islám neobsahuje výše uvedené principy? Jakým magickým kouzlem odstraníte jejich neslučitelnost s tím, co leží v samotné podstatě demokratického stylu myšlení a života? Samozřejmě že se to nemůže podařit jinak než překrucováním. Experti na tuto špinavou práci se vždycky najdou. Kdo se před oficiální verzí mírumilovného islámu nepostaví do pozoru, na toho se vyrukuje s výhrůžkami a trestněprávními postihy. Je dobré si uvědomit, na jaké straně v této věci pan Drahoš stojí, a podle toho také volit.

Drahoš se též kladně vyjádřil k možnosti přijmout 2 600 uprchlíků podle kvót. „Otázka je, jak budou po jedněch migračních kvótách následovat další. Určitě v desetimilionovém množství nemůže být problém mít tady, myslím, že podle těch kvót, ke kterým jsme se zavázali, že to je asi dva tisíce, dva a půl tisíce migrantů, ale to ten problém neřeší,“ prohlásil Drahoš

Člověk, který nemá v otázkách migrace zábrany myslet ideologicky, postrádá v této problematice důvěryhodnost. Jak jsme viděli, Drahoš si osvojil slovník typický pro multikulturní globalisty. Jeho cílem není pojmenovávat věci pravdivě, nýbrž dehonestovat protivníky a vyšachovat je z politické hry. Je proto třeba hledět za konkrétní výroky pana Drahoše a uvědomovat si, že za nimi vězí doktrína současných humanistických světlonošů. Pan Drahoš jistě nemá s multikulturalismem žádný problém. Jak to můžeme vědět? Protože s ním nemají problém zastánci multikulturalismu. Je naopak jejich koněm, na něhož sázejí a umetají mu cestičku k volebnímu vítězství. Multikulturalisté mají plány, jejichž realizaci pan Drahoš nebude překážet. Řekl bych, že dokonce ochotně přiloží svou ruku k dílu.

A co pro nás tedy Drahošovi přátelé a podporovatelé chystají?

To, co odpovídá jejich ideologii. Přepsání starého kulturního paradigmatu západních evropských zemí, odstranění nenáviděné kulturní a rasové homogenity jednotlivých států, likvidaci národních identit, definitivní demontáž tradičního pojetí rodiny. Chtějí nás mermomocí osvobodit od všech těchto forem „útlaku“. Komu jsou tyto cíle multikulturalistů lhostejné, může dát panu Drahošovi klidně svůj hlas. Sklidí za to potlesk „skutečné elity národa“. Ani Piráti se za něj nebudou stydět.

Mohli bychom o těchto tématech dlouho uvažovat, ale nastíním zde jen jednu myšlenku. Český jazyk je nádherný artefakt, který byl vytvořen našimi předky a byl postupně předáván z generace na generaci. Jazyk je sice odlišný od myšlení, avšak není od něj oddělitelný. Do značné míry podmiňuje naše chápání světa. Čeština představuje duchovní vlastnictví jazykové komunity, kterou můžeme nazvat českým národem. Duchovní vlastnictví dnes podléhá právní ochraně, jeho zcizení je nepřípustné. Proč naši politikové nebojují v souladu se zákonem za ochranu českého jazyka? Copak nepatří k našemu nejcennějšímu duchovnímu vlastnictví? Každé naše jiné duchovní vlastnictví ho nezbytně předpokládá. Zákon takový přístup vyžaduje. Pak se ovšem vynořuje další otázka: nebylo by absurdní chránit duchovní vlastnictví a zbavit ochrany jeho producenta, což je v tomto případě český národ? Stejná úvaha platí pro všechny národy s jejich jazyky. Kdo chce volit pana Drahoše, měl by si nejprve promyslet i tyto souvislosti.

Jiří Drahoš též podporuje, aby Česká republika přijala euro do čtyř let (zatímco Miloš Zeman říká, že je pro přijetí eura až v případě, když Řecko odejde z eurozóny). Navíc víme, že ČR schválila za Nečasovy vlády přistoupení k ESM, čili závazek, že bude ručit zhruba 350 miliard korun za krachující státy EU. Není to riziko? S problémem přijetí eura pak souvisí celá řada jiných problémů…

To je otázka pro ekonomy a já nejsem ekonom. Přesto se k otázce vyjádřím, protože uplatnění pouze ekonomického hlediska by zde bylo neblaze reduktivní. Jestliže Evropská unie představuje tak závažná nebezpečí, z nichž jsme některá právě naznačili, bylo by nesmyslné podporovat kroky, které by naši další integraci do struktur EU posílily. Přijetí eura by ale bylo právě takovým krokem. Proto je ho třeba jednoznačně odmítnout, a to i za cenu, že by to mělo negativní ekonomické dopady. Nadřazovat ekonomické zájmy širším a základnějším zájmům národním, kulturním, antropologickým a tak dále by bylo perverzní. Také je třeba mít na paměti, že řada ekonomů poukazuje na negativní dopady případného přijetí eura. Bylo by dobré jim popřát větší prostor, a naplnit tak požadavky otevřené diskuse. Té se ale přátelé Bruselu a naší manipulativně deklarované přináležitosti k Západu bojí jako čert kříže.

Miloš Zeman je znám, že svými prohlášeními tlačil na politiky, kteří by třeba i byli pro přijetí kvót, aby nakonec byli proti. Stejně tak on svou celosvětovou publicitou do jisté míry zajišťuje, že imigranti do naší země nechtějí, protože ji považují za nepřátelskou k imigrantům. Myslíte si, že Drahoš může mít podobně mobilizační potenciál na obranu naší země před ilegální imigrací? Z toho, o čem jsme hovořili, asi Drahoš tohoto podle vás schopen nebude…

Drahoš dal jasně najevo, že migraci vítá. Jako „vzdělanec“ a akademik k tomu bryskně přičiní řadu důvodů. Z jeho prohlášení je jasné, že až dojde na lámání chleba – a to se vzhledem k žalobě na státy V4 rychle blíží – obrátí se proti těm, kdo se k migraci postaví odmítavě. Před volbami bude všemožně kličkovat, ale jeho ideologická příslušnost dovoluje jasnou predikci – v krizovém okamžiku prodá zájmy českého národa nadnárodním, globálním investorům. Pro ně je migrace důležitým prostředkem k naplnění jejich šílené utopie nové Evropy a nového evropského člověka. Spoléhají přitom na zideologizované a prodejné české kolaboranty. Jejich nářek nad ostudností nehumánního postoje „nevítačů“ bude sílit. Nezapomeňme však, že se za jejich líbivou humanistickou maskou skrývá velmi konkrétní kalkul, který se dá vyjádřit obratem „migranti, to jsou mý granty“.

Kdo z obou prezidentů lépe obstojí před tlakem EU na přijetí Dublinu IV, tedy nové směrnice Bruselu, která má centralizovat azylovou politiku a zajistit přerozdělování uprchlíků? 

Z toho, co jsme řekli, to plyne naprosto jasně. Zeman představuje určitou garanci našich národních zájmů, Drahoš je trojským koněm multikulturních globalistů, kteří mají k našemu národu vztah jako vegetarián k tlačence.

Hrozí ovlivnění našich voleb z Ruska, jak o tom hovoří Jiří Drahoš? BIS to dementovala:

To je typický příklad demagogie multikulturalistů. Autentickým obavám se vysmívají, ale umělé a nepodložené strachy vyvolávají. Vyznavači lživé ideologie ani jinak postupovat nemohou.

Co byste vzkázal voličům?

Je mi jasné, že většina Čechů, kteří tvrdě pracují a nemají čas se zabývat povahou ideologie multikulturalismu, se při svém rozhodování bude muset poohlédnout ještě po jiných motivech. Dovolím si nabídnout jeden malý návod. Média, která systematicky lžou o migraci – nejprve nás zahlcovala zprávami o uprchlících z oblastí válečného konfliktu, poté byla nucena přiznat, že většina příchozích jsou migranti ekonomičtí, vytrvale skrývají identitu pachatelů trestných činů, jejichž nárůst na Západě je astronomický, nechutně útočí na každého kritika migrace a multikulturní ideologie a tak dále –, podporují před volbami jednoznačně pana Drahoše a nešetří invektivami na adresu současného prezidenta Miloše Zemana. Není to docela jasné znamení?

Kdo má uši k slyšení, slyš. Kdo má rozum k přemýšlení, přemýšlej. Už nemám nic, co bych k tomu dodal.


Zdroje:

PhDr. Roman Cardal, Ph.D. (* 7. prosince 1965) je český filozof. Přednášel filozofii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Studoval také filozofii a teologii na Lateránské univerzitě v Římě a SFD v Bologni. Zabývá se především theodiceou a metafyzikou. Vydal knihu Bůh ve světle filosofie (2005), dále Identita a diference. Systematický kurz ontologie (2012), Čtyři milníky politické filosofie (2010), Vybrané otázky z filosofie (2008). Přednáší pro Academia Bohemica a vysokou školu Cevro institut.