Pohleďte do tváří aktivních členů „ďáblovy“ suity porušující všechny normy civilizovaného světa! Nezapomínejte!

Pokračujme v rekonstrukci událostí 11. září a nazývejme věci pravými jmény.

Maření vyšetřování

Prezident Bush konal akce, ze kterých se dalo vyvodit, že se snaží všemi prostředky ovlivnit, znesnadnit, zpomalit nebo zcela znemožnit nezávislé vyšetření útoků z 11. září. Snažil se do komise dostat svého člověka, odkládal předání požadovaných dokumentů, přikázal omezit aspekty vyšetřování sledující stopy vedoucí do firem nebo úřadů samotných Spojených států, omezil rozpočet komise, ztížil její proces vyžadování dokumentů.

Jedna kapitola o Bushově maření vyšetřování je věnována v knize Davida Raye Griffina, Nový Pearl Harbor. Původním předsedou oficiální komise měl být jmenován Dick Cheney, volba nakonec padla na Dr. Philipa D. Zelikowa.

KDO JE KDO

Politici

George W. Bush – 43. prezident USA, člen Republikánské strany, pocházející z prominentní rodiny Bushů. Mezi dalšími vlivnými členy této rodiny jsou jeho děd, senátor Prescott Bush, otec George H. W. Bush, 41. prezident USA, a jeho bratr Jeb Bush, exguvernér státu Florida. Prezidentem se stal v kontroverzních volbách z roku 2000. Uspěl i při kandidatuře na druhé funkční období v roce 2004. Začal svoji podnikatelskou kariéru v oblasti ropného průmyslu založením podniku Arbusto Energy, zaměřeným na hledání a těžbu ropy a zemního plynu. Společně se svými přáteli roku 1989 koupili 86% podíl v baseballovém mužstvu Texas Rangers za 75 miliónů dolarů. Bushova prominentní úloha u Texas Rangers mu vynesla popularitu v celém Texasu. Bush sám sebe považuje za „znovuzrozeného křesťana“. Má nejblíže k „modernímu evangelismu“.

Ve volební kampani v roce 2000 se definoval jako „soucitný konzervativec“.

11. září 2001 byl prezident Bush v okamžiku prvního útoku na cestě na návštěvu floridské základní školy Emmy E. Bookerové, o tom druhém se dozvěděl od Andy Carda již ve třídě a až po sedmi minutách poté ji opustil, aby improvizovaným prohlášením oznámil, že došlo k útokům na americké půdě. Zbytek toho dne strávil spolu s viceprezidentem Dickem Cheneym a dalšími v Air Force One a teprve k večeru promluvil na celostátních televizních kanálech k národu.

Podezření

Prezident návštěvu floridské školy nepřerušil ani po zprávě o druhém útoku v New Yorku a dalších dvou unesených letadlech, z nichž jedno mělo směřovat na Bílý dům. Odletěl svým speciálním strojem teprve v 9.55 h, tedy 17 minut po nárazu do budovy Pentagonu.

Tyto skutečnosti vybízejí k následujícím otázkám:
a) kdy se prezident skutečně dověděl o teroristickém útoku
b) proč i nadále pokračoval v nedůležitém programu
c) jakou roli hrály bezpečnostní složky, mající na starost prezidentovu bezpečnost, popř. do jaké míry svoji úlohu splnily. Materiál, který je v tomto směru k dispozici, ukazuje, že chování uvedených osob a institucí zcela vybočuje z bezpečnostního standardu platného pro hlavu státu.

Prezident zřejmě věděl o incidentu ještě, než opustil hotel. John Cochran z agentury ABC doprovázel prezidenta na jeho cestě. Ve svém zpravodajství z onoho rána (‚ABC News‘) popsal následující scénu: když prezident opouštěl své hotelové apartmá, přistoupil k němu vedoucí štábu Bílého domu Andy Card a něco mu šeptal do ucha. Jeden z přítomných reportérů se ho zeptal, zda ví, co se děje v New Yorku. Prezident odpověděl, že ano, že se k tomu ale vyjádří později a že jeho první část programu začíná za půl hodiny ve zmíněné škole. Při sdělení zprávy nepůsobil překvapeně a nijak na informaci nereagoval.

Bylo prezidentovi, jeho štábu a ochrance jasné, že se nejedná o neštěstí, nýbrž o plánovaný útok? Je známo, že Bezpečnostní služba udržuje kontakt s FAA a že toto spojení bylo po prvním úderu na WTC okamžitě uvedeno do chodu. FAA připustil, že již v 8.20 h měl podezření na únos AA11, což v 8.40 h hlásil NORAD (Velení protivzdušné obrany). Krátce po tři čtvrti na devět (první úder) tudíž musel být prezidentův bezpečnostní štáb uveden do stavu pohotovosti.

Kritici oficiální verze útoků z toho odvozují, že tajná služba by se snažila prezidenta ochránit okamžitým opuštěním místa a únikem do prezidentského letadla, kdyby měla podezření, že Bushovi hrozí nějaký útok. Ve vzduchu byla dvě další unesená letadla, Secret Service ale zůstala v klidu a prezident poslouchal ve škole pohádku. Nad tím dodnes žasnou všichni Američané.

Richard Bruce Cheney – (Dick Cheney)v letech 2001–2009 zastával post 46. viceprezidenta USA ve vládě George Bushe a z titulu své funkce úřad předsedy Senátu USA.

Dick Cheney byl kongresmanem po šest funkčních období. Má pověst nejkonzervativnějšího člena Kongresu. Pracoval ve všech předchozích republikánských vládách, včetně kabinetu Richarda Nixona, kde byl zástupce poradce Bílého domu a spadal pod Donalda Rumsfelda. Za vlády prezidenta Geralda Forda jej poté nahradil ve funkci náčelníka hlavního štábu. Za vlády Bushe staršího byl ministrem obrany a vedl invazi do Panamy a první válku v zálivu (známou též jako operace Pouštní bouře). Za vlády Billa Clintona působil jako ředitel ropné nadnárodní společnosti Halliburton Industries, obchodující, mimo jiné, s represivními vládami v Barmě a v Iráku, na jehož obnovu tato společnost získala obrovské vládní zakázky jak v první, tak druhé válce v zálivu.

Podezření

Cheney je podezírán, že věděl o útocích, vydal příkaz, aby letecká obrana NORAD zůstala na letištích. Jeho motivem prý bylo rozpoutání války na Středním východě, kde měl své obchodní zájmy. Nicméně v roce 2011 se objevila informace založená na jedné audionahrávce pořízené 11. září, z níž vyplývá, že Cheney dal příkaz armádě, aby sestřelila podezřelé civilní letadlo, ale velitel rozkaz neuposlechl. Místo toho, prý dostali piloti rozkaz, aby unesené letadlo identifikovali a vrátili se. Jedná se o nahrávku, kterou získali vyšetřovatelé z Federální komise.

Donald Henry Rumsfeld - byl dvakrát ministrem obrany USA, (1975 až 1977) pod vládou prezidenta Geralda Forda a 2001-2006 v administrativě George W. Bushe.

Podezření

U Rumsfelda se kritici podivují, že pouhý den před útokem na Pentagon ministr obrany oznámil, že Pentagon není schopen dohledat útratu v hodnotě 2,3 biliónu dolarů. Letounem zasažené místo v Pentagonu byl náhodou úřad námořnictva, kde se v tu dobu dokončovaly některé účetní práce. V troskách po nárazu zmizela značná část účtů, výkazů hospodaření a dalších důležitých dokumentů.

Zvláštní náhoda také spočívá v tom, že Rumsfeldovo ministerstvo obrany 3 měsíce před útoky 911 změnilo způsob zásahu vojenských stíhaček v případě únosu civilního letadla. Do té doby existovaly dva protokoly o vzlétnutí – rychlý a pomalý. Vojáci rychlý protokol (opět náhodou) zrušili.

Ministr obrany nebyl 11. září k zastižení až do 10.30.

John Ellis „Jeb“ Bush – bratr prezidenta George W. Bushe. V letech 1999 až 2007 byl guvernérem Floridy, kterým se stal jako kandidát Republikánské strany.

Podezření

Byl členem skupiny neokonzervativců (k níž patřili také Dick Cheney a D. Rumsfeld, P. Zelikow, C. Riceová) s názvem Projekt pro nové americké století (PNAC), která vydala zprávu Přestavba americké obrany.

Státní úředníci

Philip Zelikow – výkonný ředitel Federální vyšetřovací komise a hlavní autor závěrečné zprávy této komise. Získal právnický titul na University of Houston Law School a Ph. D. na Tufts University. Autor knihu Proč lidé nevěří vládám. Jedna z jeho oblastí znalostí je tzv. veřejná mytologie. Člen think tanku neokonzervativců Projekt pro nové americké století.

Podezření

Je označován za tvůrce mýtů o útocích z 11. září. Před jmenováním do čela vyšetřovací komise byl výkonným ředitelem Aspen Strategy Group, mezi jejíž členy patří Dick Cheney, Condoleezza Riceová, a Paul Wolfowitz.

V roce 1998 Zelikow napsal článek The Catastrophic Terrorism o představě „transformační události“. Napsal mimo jiné: „Akt katastofického terorismu, který zabije statisíce nebo dokonce miliony bude zlomovou událostí v historii USA… Ústavní svobody budou napadeny… Další násilí bude následovat…Stejně jako Pearl Harbor by tato událost rozdělila naši minulost a budoucnost na „před“ a „poté“.“

Zelikow se již na Harvardu zabýval zneužíváním tzv. „false-flag“ operací, které měly oklamat veřejnost, k politickým účelům.

Jako člen PNAC uvažoval již v červnu 1997 o možnosti, že by mohla být zorganizována událost typu nového Pearl Harbour , která přiměje veřejnost, aby sama požadovala zvýšení vojenských výdajů, což je podle neokonzervativců nutné k udržení vedoucí role USA při udržování světového pořádku Zelikow byl terčem kritiky, protože odmítal informace o nebezpečných aktivitách Al-Káidy, ale také mařil program vojenské zpravodajské služby DIA „Able Danger“, který v rámci monitorování mezinárodního terorismu sledoval Mohammada Attu.

Alvin Bernard Krongard – výkonný ředitel CIA. Jmenován 16. března 2001, rezignoval v roce 2004 po rezignaci šéfa CIA Teneta (který byl kritizován v souvislosti s chybami tajných služeb ve vztahu k tzv. irácké krizi). Krongard pro CIA pracoval na plný úvazek po 29leté obchodní kariéře od roku 1998.

Podezření

To, že CIA o útocích předem věděla, posiluje fakt, že v té době byl třetím mužem CIA obchodník Alvin Bernard Krongard, až do roku 1998 dlouholetý ředitel významné investiční banky Alex, Brown and Sons/A.B.Brown, která uskutečnila nejvíce podezřelých transakcí. A. B. Krongard byl spojkou mezi CIA a Blackwater Security Consulting, které zprostředkovával černé zakázky od ministerstva zahraničí, kde pracoval jeho bratr Howard.“

Blackwater byla první ze 140 soukromých bezpečnostních agentur působících během okupace v Iráku. Počet jejích žoldnéřů nakonec převýšil počet příslušníků pravidelné americké armády. Bylo to vysvětlováno tím, že jinak by musela být v USA zavedena nepopulární povinná vojenská služba.

Podnikatelé

Larry A. Silverstein – americký podnikatel, investor a developer. V roce 1980 získal od města právo postavit budovu č. 7 WTC na sever od dvojčat. Měl zájem o získání celého komplexu. V době útoků měl dvojčata pronajata na 99 let. Za zničené budovy získal pojištění ve výši 4.55 miliardy. V roce 2006 dostal povolení vystavět tři kancelářské mrakodrapy.

Podezření

Pouhé dva měsíce před útokem si Silverstein pronajal celý komplex WTC a nechal budovy pojistit proti teroristickým útokům na 3,5 miliardy dolarů. Někdo v tom vidí pojistný podvod.

Pachatelé z Al-Káidy

Al Káida bývá do češtiny překládána jako základna, jde o militantní islámskou organizaci, stojící za řadou velkých atentátů a únosů v celém světě. V čele této organizace stál od jejího založení saúdskoarabský multimilionář Usáma bin Ládin, který se značnou měrou podílel na jejím financování. Byl zastřelen při cíleném vojenském útoku americké armády 2. 5. 2011 ve svém sídle v Pákistánu.

Usáma bin Ládin - (1957-2011) člen prominentní saúdskoarabské rodiny bin Ládinů a jeden ze zakladatelů teroristické organizace Al-Káida. Byl hledán pro spojení s útoky na velvyslanectví v Dar es Salaamu, a Nairobi ze 7. srpna 1998, které zabily více než 200 lidí. Byl podezírán z podílu na mnoha dalších útocích po celém světě.

Jako mudžáhid bojoval Usama bin Ládin proti sovětské invazi do Afghánistánu. USA ho obvinily z inspirace a podpory útoků proti americkým občanům, zejména se jedná o teroristické útoky 11. září 2001.

V prvním rozhovoru pro pákistánské noviny z 28. září 2001 popřel zapletení do útoků i to, že by o nich věděl, a obvinil americkou vládu z podpory Izraele a útisku Palestinců. Ve své první videonahrávce po 11. září ze 7. října 2001 tvrdil, že „zničením, díky Bohu, nejvěhlasnější budovy byla Amerika zasažena Alláhem v nejzranitelnějším bodě“. Později publikoval nahrávky, na kterých se k útokům „přiznává otevřeněji“. Bývají předmětem kritiky, že jdou o falza. Za útoky z 11. září ale nebyl nikdy oficiálně obviněn.

Podezření

V prosinci roku 2007 bývalý italský prezident Francesco Cossiga řekl v rozhovor pro Corriere Della Sera, že kazeta, v níž se Usáma bin Ládin přiznává k útokům 11. září 2001, byla vytvořena v milánských studiích Mediaset.

Usáma bin Ládin byl údajně 4. července 2001 ošetřen v Dubaji v americké nemocnici, kde ho kontaktoval místní šéf CIA. Také jiné ošetření v nemocnici v Pákistánu naznačuje, že nebyl hledaným zločincem.

Aktivity Bin Ládina

V roce 1996 Usáma bin Ládin vydal krátký manifest, ve kterém vyhlásil válku Spojeným státům.

Bin Ládin byl obžalován z šesti hrdelních zločinů v souvislosti s útoky na velvyslanectví USA v Dar es Salaamu, a Nairobi ze 7. srpna 1998.

Po útocích na svá velvyslanectví zaútočily USA raketami na údajnou základnu Al-Káida v Afghánistánu a na farmaceutickou továrnu v Súdánu, která údajně vyráběla chemické zbraně. Vláda v Chartúmu pod americkým tlakem Usámu vypověděla. Usáma nalezl útočiště v Afghánistánu, kde spolupracoval s fundamentalistickým islámským režimem Talibů.

Po útoku 11. září 2001 na území USA označila americká vláda bin Ládina za organizátora celé akce. Spojení bin Ládina s útoky z 11. září proběhlo velice rychle: ještě ten samý den hlavní americká média spekulovala o možnosti jeho zapletení; podle výpovědi předsedy zpravodajského výboru Senátu Davida Borena tehdejší šéf CIA George Tenet, v okamžiku, kdy se dověděl, že Světové obchodní středisko bylo „napadeno“, zareagoval: „Víte, toto má všude na sobě otisky bin Ládina“. Colin Powell den po útocích zahájil rozhovory s Pákistánem s perspektivou jej USA předat.

V průběhu přelomu září a října 2001 Spojené státy žádaly po Tálibánu vydání bin Ládina z Afghánistánu, ve kterém v tu dobu přebýval. 28. září byl zveřejněn rozhovor s Usámou bin Ládinem, ve kterém prohlásil, že do útoků z 11. září nebyl zapleten.

Podle oficiálního vyjádření FBI„nebyly nalezeny přímé důkazy spojující bin Ládina s útoky z 11. září 2001“.

Smrt Bin Ládina

Od konce roku 2001 se několikrát objevily na veřejnosti zprávy, že Usáma bin Ládin je mrtev, ať už měl zemřít přirozeným nebo násilně. Podle jednoho zdroje zemřel již v prvním roce americké invaze do Afghánistánu (2001) v jeskyních Tora Bora. V roce 2009 ho prohlásil za mrtvého samotný pákistánský prezident Zardárí.

2. května 2011 v noci americké jednotky usmrtily Bin Ládina v jeho tajném sídle v Pákistánu. Jeho identita prý byla potvrzena analýzou DNA a tělo svrženo na neznámém místě do Arabského moře. Fotografie zabitého Úsamy bin Ládina nebyly nikdy zveřejněny. Nicméně smrt Bin Ládina potvrdila dodatečně sama Al-Káida a pohrozila pomstou.

Okamžitě poté, co byla americká verze smrti zveřejněna, se objevily pochybnosti, zda se jednalo o skutečného vůdce Al-Káidy, který podle některých zdrojů zemřel již během útoku amerických vojáků na území Afghánistánu v roce 2001.