Zigurrat of moon god Nanna in Ur, King Urnammu, ca. 2100 b

Náhlá civilizace /III/ Sumerská kultura je základ naší matematiky, písma a právního řádu. Proč každá další civilizace pouze přebírala již vytvořené a žádná nikdy nedosáhla úrovně té sumerské?

V našem zkoumání starověké historie jsme si minule ukázali jak byl znovuobjeven první psaný jazyk – sumerština »

Ukázalo se také, že sumerské písmo bylo původně obrázkové a rylo se do kamene ve svislých sloupcích; později se začalo psát vodorovně a ještě později bylo upraveno pro klínopisné záznamy na měkké hliněné tabulky, jež přejali Akkaďané, Babyloňané, Asyřané a další starověké národy Předního východu…


Eannatumův nástupce Entemena psal o stavbě chrámu vyzdobeného zlatem a stříbrem, o vysazování zahrad a rozšiřování vyzděných studní. Chlubil se, že vystavěl pevnost se strážními věžemi a se zařízeními, kde mohou kotvit lodi.

Gudea, summersky Povolaný, byl vládce neboli ensi města Lagaše v jižní Mezopotámii. Jako druhý člen II. dynastie z Lagaše vládl zhruba v letech 2144–2124 př. n. l.
Gudea, summersky Povolaný, byl vládce neboli ensi města Lagaše v jižní Mezopotámii. Jako druhý člen II. dynastie z Lagaše vládl zhruba v letech 2144–2124 př. n. l.

Mezi nejznámější lagašské panovníky patřil Gudea. Nechal se zvěčnit v mnoha soškách, jež ho znázorňují ve votivním postoji, jak se modlí ke svým bohům. Nebyla to žádná přetvářka: Gudea zasvětil celý život uctívání Ningirsua, svého hlavního božstva, a stavbě a přestavbě chrámů.

Z jeho záznamů vyplývá, že ve snaze o co nejkvalitnější stavební materiál získával zlato z Afriky a Anatolie, stříbro z pohoří Taurus, cedr z Libanonu, další vzácné dřevo z Araratu, měď z hor Zagrosu, diorit z Egypta, karneol z Etiopie a další suroviny ze zemí, jež se vědcům ještě nepodařilo identifikovat.

Prut k měření a svinutý provázek – tyto symboly jsou často zobrazovány v rukou sumerských „bohů“ i v Bibli v souvislosti se stavbou „chrámů“

Dvanáctá planeta, obr. 09a: Ur-Nammu stele, Third Dynasty of Ur in 21st century BC. The founder of this dynasty Ur-Nammu built a great Ziggurat to Nanna Moon God
Dvanáctá planeta, obr. 09a: Ur-Nammu stele, Third Dynasty of Ur in 21st century BC. The founder of this dynasty Ur-Nammu built a great Ziggurat to Nanna Moon God

Když Mojžíš postavil Pánu Bohu v poušti příbytek, učinil tak podle podrobných pokynů Hospodinových. Když král Šalomoun postavil první chrám v Jeruzalémě, učinil tak poté, co ho Hospodin Bůh obdařil moudrostí.

  • Proroku Ezechielovi se podrobné plány na stavbu druhého chrámu v Jeruzalémě zjevily „v Božím vidění“; ukázal mu je muž, který „vypadal, jako by byl z bronzu, v ruce měl lněnou šňůru a prut k měření“.
  • Ur-Nammu, vládce Uru, vylíčil o tisíc let dříve, jak mu jeho bůh nařídil, aby mu postavil chrám; když mu dával příslušné pokyny, podal mu prut k měření a svinutý provázek (obr. 9).
Dvanáctá planeta, obr. 09b: Ur-Nammu stele, Third Dynasty of Ur in 21st century BC. The founder of this dynasty Ur-Nammu built a great Ziggurat to Nanna Moon God
Dvanáctá planeta, obr. 09b: Ur-Nammu stele, Third Dynasty of Ur in 21st century BC. The founder of this dynasty Ur-Nammu built a great Ziggurat to Nanna Moon God
Ziggurat of King Ur-Nammu, Ur, ca. 2100
Ziggurat of King Ur-Nammu, Ur, ca. 2100

1 200 let před Mojžíšem tvrdil totéž Gudea. Pokyny pro stavbu, jak uvádí v jednom velice dlouhém záznamu, dostal ve vidění. „Muž, jenž svítil jako nebesa“, po jehož boku stál „božský pták“, „mi nařídil, abych mu vystavěl chrám“. Později je určena i totožnost tohoto „muže“, který „podle koruny na hlavě byl nepochybně bohem“; byl jím bůh Ningirsu.

Vedle něj stála bohyně, která „držela destičku nejmilejší hvězdy své na nebesích“ a v druhé ruce „držela svatý stylus,“ jímž Gudeovi ukázala „oblíbenou planetu“. Gudea byl sice muž moudrý a osvícený, ale architektonickým nákresům nerozuměl; proto se s prosbou o radu obrátil na jednu bohyni, vykladačku snů a božích vidění.

Vysvětlila mu význam pokynů, rozměry projektu, jakož i velikost a tvar cihel, jichž má ke stavbě použít. Gudea poté zaměstnal „věštce, vykonavatele rozhodnutí“ a „luštitelku tajemství“, aby určili místo na kraji města, kde si bůh přeje, aby stál jeho chrám. Na samotnou stavbu pak najal 216 000 lidí.

7-stepped ziggurat, described on Sumerian-era statues of Gudea of Lagash, ca 2100 BC: For Ningirsu, his king Epa
7-stepped ziggurat, described on Sumerian-era statues of Gudea of Lagash, ca 2100 BC: For Ningirsu, his king Epa

Třetí muž, také bůh, držel v ruce destičku z drahého kamene: „na ní byl plán chrámu“. Na jedné sošce je Gudea zobrazen vsedě a na klíně má položenou tuto tabulku; na ní je jasně patrný božský nákres (obr. 10).

Dvanáctá planeta, obr. 10: Plán 7stupňového zikkuratu na klíně sochy Gudea
Dvanáctá planeta, obr. 10: Plán 7stupňového zikkuratu na klíně sochy Gudea

Dvanáctá planeta, obr. 10: Překreslený plán 7stupňového zikkuratu

Není divu, že Gudea si s plány nevěděl rady, neboť napohled jednoduchý „půdorys“ byl návodem ke stavbě složitého zikkuratu, jenž měl čnít do výšky sedmi podlaží. A. Billerbeck, jak uvádí v díle Deralte Orient z roku 1900, dokázal rozluštit alespoň část onoho božského architektonického projektu. Na starověkém nákresu, dokonce i na zčásti poškozené soše, jsou v horní části patrné skupiny svislých čar; jejich počet klesá a vzdálenost mezi nimi roste. Zdá se, že božští architekti uměli do jediného půdorysu, opatřeného sedmi různými měřítky, zakreslit úplné zadání pro stavbu sedmipodlažního zikkuratu (obr. 11).

Dvanáctá planeta, obr. 11: Model 7stupňového zikkuratu
Dvanáctá planeta, obr. 11: Model 7stupňového zikkuratu

Pozn. redakce: Model, zdá se, neodpovídá půdorysu – bylo by zajímavé vědět, jak vědci k modelu došli…

Dvanáctá planeta, obr. 10: Vyčištěný plán 7stupňového zikkuratu
Dvanáctá planeta, obr. 10: Vyčištěný plán 7stupňového zikkuratu

Říká se někdy, že válka podněcuje člověka k vědeckému a technickému pokroku. Pro starověké Sumery a jejich vládce byla zřejmě takovým hnacím motorem stavba chrámů. Schopnost vybudovat větší stavební dílo podle připravených architektonických projektů, zorganizovat a nasytit velké množství pracovních sil, vyrovnat terén a stavět náspy, tvarovat cihly a přepravovat kamenné kvádry, dovážet zdaleka vzácné kovy a další suroviny, odlévat kovy a tvarovat je do užitkových předmětů i ozdob – to vše jednoznačně svědčí o vyspělé civilizaci, jež byla v plném rozkvětu ve třetím tisíciletí př. Kr.

Pozn. redakce: Není úplně jasné zda George A. Barton, v „Journal of the American Oriental Society, Vol. 43″ z roku 1923 popisuje stejný zikkurat… pravděpodobně ano, opět je zmíněna socha Gudea a bůh Ningirsu… a jde nejspíše zase o nepřesný model.

George A. Barton found a seven-stepped ziggurat, named the Epa, described on Sumerian-era statues of Gudea of Lagash (ca 2100 BC): "For Ningirsu, his king, Epa, a house of seven stages, to its height he built up." | Source: Form and Nature of E-Pa at Lagash, by George A. Barton, Journal of the American Oriental Society, Vol. 43 (1923), pp 92–95
George A. Barton found a seven-stepped ziggurat, named the Epa, described on Sumerian-era statues of Gudea of Lagash (ca 2100 BC): „For Ningirsu, his king, Epa, a house of seven stages, to its height he built up.“ | Source: Form and Nature of E-Pa at Lagash, by George A. Barton, Journal of the American Oriental Society, Vol. 43 (1923), pp 92–95

Sumerové jsou také vynálezci rotačních tiskařských strojů

Ačkoliv jsou i nejranější sumerské zikkuraty vskutku mistrovským stavebním dílem, tvoří pouze špičku ledovce technických výdobytků první nám známé velké civilizace. Kromě vynálezu a rozvoje písma, bez něhož by nemohla vzniknout žádná vyspělá civilizace, by se Sumerům měl přičíst také vynález tisku. O mnoho tisíciletí dříve, než Johann Gutenberg odléval kovové litery z matric, používali sumerští písaři hotové „litery“ různých obrázkových znaků, úplně stejně jako my dnes používáme gumová razítka, a vtiskovali je v příslušném pořadí do mokré hlíny.

Vynalezli také předchůdce našich rotačních tiskařských strojů – pečetní váleček. Byl to váleček z mimořádně tvrdého kamene, do něhož byl zrcadlově převráceně vrytý písemný vzkaz nebo obrázek; když se jím přejelo po mokré hlíny, získal se „pozitivní“ otisk v hlíně. Pečeť byla také zárukou pravosti dokumentů; dal se okamžitě zhotovit nový otisk a porovnat se starým vzorem na dokumentu (obr. 12).

Dvanáctá planeta, obr. 12: Cylinder seal dedicated to little-known goddess, Ninishkun, who is shown interceding on the owner's behalf with the great goddess Ishtar. Ishtar places her right foot upon a roaring lion, which she restrains with a leash. The scimitar in her left hand and the weapons sprouting from her winged shoulders indicate her war-like nature. Iraq, Akkadian Period, Reign of Naramsin or Sharkalishari, ca. 2254-2193 BC | Source: Oriental Institute Museum
Dvanáctá planeta, obr. 12a: Cylinder seal dedicated to little-known goddess, Ninishkun, who is shown interceding on the owner’s behalf with the great goddess Ishtar. Ishtar places her right foot upon a roaring lion, which she restrains with a leash. The scimitar in her left hand and the weapons sprouting from her winged shoulders indicate her war-like nature. Iraq, Akkadian Period, Reign of Naramsin or Sharkalishari, ca. 2254-2193 BC | Source: Oriental Institute Museum
Dvanáctá planeta, obr. 12b: Cylinder Seal from Tell Tayinat, 1600 BC–1500 BC. Source: Syro-Anatolian Gallery
Dvanáctá planeta, obr. 12b: Cylinder Seal from Tell Tayinat, 1600 BC–1500 BC. Source: Syro-Anatolian Gallery

Sumerové objevili i pokročilou matematiku

Velké množství sumerských a mezopotamských písemných záznamů se netýkalo božských a duchovních záležitostí, nýbrž veskrze světských, každodenních starostí: velikosti sklizně, rozměrů polí, výpočtu cen. Bez rozvinuté matematiky by koneckonců nemohla vzkvétat ani přežít žádná vyspělá civilizace.

Základem sumerské matematické soustavy, zvané šedesátková neboli sexagezimální, bylo číslo 60, jež Sumerové získali vynásobením světské desítky s „nebeskou“ šestkou. Tato soustava je v jistém ohledu dokonalejší než naše současná; každopádně dokonalejší než pozdější soustavy řecká a římská.

Sumerové uměli s její pomocí dělit na zlomky a násobit do milionů, odmocňovat i umocňovat s několikanásobnými exponenty. Z této vůbec první známé matematické soustavy jsme také přejali koncepci funkčnosti polohy v číslici: stejně jako v desetinné soustavě může číslice 2 znamenat dvojku nebo dvacet nebo dvě stě v závislosti na poloze, sumerská dvojka mohla znamenat 2 nebo 120 (2 x 60) a tak dál, v závislosti na „umístění“ (obr. 13).

Dvanáctá planeta, obr. 13
Dvanáctá planeta, obr. 13

360stupňový úhel, stopa sestávající z 12 palců nebo „tucet“ – to je jen několik ukázek pozůstatků sumerské matematiky, jež dodnes přežívají v našem každodenním životě. Vším, co tato soustava přinesla pro astronomii, sestavení kalendáře a pro další oblasti, se budeme
podrobněji zabývat v následujících kapitolách. Stejně jako je náš hospodářský a společenský systém – naše knihy, soudní a daňové záznamy, obchodní smlouvy, oddací listy atd. – závislý na papíře, byl sumersko-mezopotamský život závislý na hlíně.

-pokračování-