Pohledy z výšin hory poznání do marasmu dnešního světa aneb úloha křesťanství v procesu globalizace. Starověký Egypt byl první elitářsko-parazitický stát

Agenda 2030 pod pokryteckým pláštíkem falešného, zdánlivého dobra je opravdu, ale opravdu velkým problémem... Agenda 2030 se snaží svázat a ovládnout prakticky všechny oblasti lidské činnosti. Jedná se opravdu o realizaci globálního vládnutí — NWO. A tentokráte naostro. Jde do tuhého vážení. Konec srandy. Finito.
Agenda 2030 pod pokryteckým pláštíkem falešného, zdánlivého dobra je opravdu, ale opravdu velkým problémem… Agenda 2030 se snaží svázat a ovládnout prakticky všechny oblasti lidské činnosti. Jedná se opravdu o realizaci globálního vládnutí — NWO. A tentokráte naostro. Jde do tuhého vážení. Konec srandy. Finito.

 

V rubrice „Lidstvo v centru střetu civilizací“ jsem se zabýval mj. historií vývoje lidské společnosti v časovém období, které můžeme považovat za kontinuální přípravu k dnešnímu fenoménu globalizace a snahy celosvětově zavést globální světovou vládu, NWO »

Díváme se spolu na některé fragmenty historie i současnosti očima blogera a spisovatele Radima Lhotáka, který se světovému dění věnuje v řadě svých příspěvků i knih. Upozorňuji, že ne se vším, o čem autor píše, mohu souhlasit. Jistě vám, kteří mé postoje obecně ke světovému dění a historii znají, případné disproporce padnou do oka samy. Informační hodnota toho, co přetiskuji, je ovšem pro orientaci člověka za clonou běžných iluzí dnešního světa nesporná.Jsme bohužel lidmi, kteří ztratili paměť. Ztráta kultury a vykořenění z tradic našich keltských a slovanských rodů, kmenů a kmenových svazů je totiž totéž jako ztráta kolektivní paměti. Zapomněli jsme příběhy našich předků, našich otců a bohů-hrdinů našich tradic ve prospěch římskými katolíky nám vnucených píč.vin a smyšlených pohádek o jediném přísném a trestajícím „bohu“ na nebesích… Ten, kterému oni slouží, ovšem žádným Bohem není!

Věříme dnes v kompilaci převyprávěných a k nepoznání jimi posr.ných a jimi pozměněných biblických příběhů, motajících do sebe Starý a Nový zákon do nesmyslné směsi nepravých tradic a dogmat, které hrdě prohlašují dnes oni i naši politici za naši židovsko-křestanskou západní kulturu.

Kulturu, která „vyhnala“ jediného pravého prastarého Boha našich předků z našich srdcí na nebesa a postavila nás sprostým násilím vykonávaným na nás samotných po staletí do role těch bezprávných „padlých“ idiotů tady na Zemi, do role nevolníků, kterým nezbývá než pokorně čekat, až oni, ti „nahoře“, ti sami sebou „vyvolení“, ti co po staletí „tyjí u svých koryt“, nám údajně zprostředkují boží milost v podobě jimi vybájeného tzv. Kristova druhého příchodu » /Tato lež, stejně jako většina katolických dogmat, vznikla nepochopením a archontickým překroucením původních kristových gnostických pravd resp. originálních proroctví./

Přečtěte si, co o tom říká Radim Lhoták:


Posledních 2500 let historie lidské civilizace se odvíjí ve znamení moci kněžských kast a elitářsko-parazitického systému. Prvním státním útvarem takto určeného typu byl starověký Egypt.

Konceptuální a ideologickou moc starověkého Egypta měli v rukou hierofantové. Byly to špičky kněžské kasty organizované ve dvou duchovních centrech, v Thébách a v Memfisu. Každé z center čítalo deset hierofantů s jedenáctým veleknězem v čele. K nim se obracela většina faraonů, aby získala „božské“ posvěcení své vlády. Egyptští kněží ovládali celostní vědění o kosmickém řádu a bedlivě si ho střežili. Jak k němu dospěli, zda ho získali od mimozemských předků či jinou cestou, není známo a v této chvíli to není ani důležité.

Polyteismus a vnímání objektivního světa

Proč myslíte, že si cézaro-papežové dali takovou obrovskou práci převézt do Říma originální egyptské obelisky?
Proč myslíte, že si cézaro-papežové dali takovou obrovskou práci převézt do Říma originální egyptské obelisky? Jen je navrchu doplnili křížem… Myslíte si snad naivně, že to má něco společného s Kristem?

Egypt platil ve starověku za duchovní centrum známého světa. Sem se chodily učit všechny významné osobnosti starověkého Řecka i Říma. Starověk, včetně helénských filosofů, uznával kosmos jako vyšší řád světa. Touha po jeho poznání a snaha o lidský život odehrávající se v souladu s kosmickým řádem byly výrazem respektu k objektivní realitě (3).

Vše, co se skrývalo pod pojmem božské podstaty světa a lidské zbožnosti, bylo právě uznání kosmického řádu jako míry všech věcí a v důsledku pak pochopení kategorie lidského poznání jako vědomého přístupu člověka k řádu Všehomíra. Pouze v daném smyslu lze rovněž mluvit o smyslu člověka pro objektivní realitu.

Ano, zbožnost v původním významu toho slova znamenala přijetí a chápání objektivní reality v její pravé podstatě.

Bohové byli ve starověku vnímatelným projevem kosmického řádu. Ponechme opět stranou, zda starověcí bohové byli mytologickou pamětí na dávné mimozemské předky či pouhou personifikací přírodních sil. V každém případě vhled do přediva přírodních sil a celostní znalost o nich představovaly vyšší duchovní moc přináležející zasvěceným.

Osvícené kasty kněží nejlépe chápaly hlubší souvislosti začlenění jedince v celku a měly tudíž schopnost s lidmi manipulovat. Otázka prvotního hybatele a stvořitele světa byla pro starověk okrajová. Stvořitel je nepoznatelný a tudíž nemá smysl nad ním mudrovat. Navíc jeho projevem je kosmos sám, nikoliv nějaká entita, která je součástí kosmu. Polyteismus proto není náboženství v současném významu toho slova.

Přes osvojení objektivní reality k náboženství

Rozvoj výrobních sil a technologických prostředků organizace lidského života umožnil již dávno před historickou érou lidstva koncentraci moci tím, že dal jistým vrstvám společnosti těžit z úsilí druhých, aniž by je tím odsoudil ke zničení. Egyptský elitářský mocenský systém byl toho zjevným odrazem.

Těžko posoudit, zda pád člověka pod jařmo elitářských parazitů byl nutným důsledkem technologického pokroku či nikoliv. Já si to nemyslím. Přisvojení části tvůrčí energie druhého člověka ve vlastní sobecký prospěch není v souladu s principem kosmické harmonie, v níž všechny procesy mají svůj nezcizitelný účel i charakter.

Spíše se přikláním k tezi, že elitářsko-parazitická struktura moci a její globalizační tendence mají již od dob starého Egypta punc řádění temných sil ukrývajících se za tváří uměle vytvořeného Boha vládce, Boha soudce, Boha karatele, Boha všemohoucího.

Je třeba spojit si střípky informací v celek — teprve poté dostanete pravdivý obraz reality…

Pozn.: Kdo tím uměle vytvořeným „Bohem“ je, to jsme si už nejen v této rubrice nejednou řekli — jsou jimi naši staří známí vykukové Elohim… a vaším problémem, milí čtenáři, je to, že sice tyhle věci čtete, ale ony vás míjejí a jen velmi málo z vás je ochotno v důsledku tisíce let trvajícího vymývání mozků „masám“ normálních lidí uvědomit hloubku svého nevolnictví… jste na tom podstatně hůře než nevolníci středověku… ti se alespoň občas proti vrchnosti vzbouřili a hájili své lidské právo na svobodu… vy jste to udělali naposledy jako husité před pár stoletími… a je charakteristické, že určitými kruhy dnes začíná být husitství, projev odporu národa a lidových mas proti národnímu a sociálnímu útlaku, označováno jako terorismus… to vše vám připomínám proto, abyste si uvědomili, co se stává stádům domestifikovaných ovcí… vlci v rouše beránčím, jejich pastýři, je pasou, stříhají je dohola a kdykoli si zamanou, dělají z nich skopové… nedivte se proto prosím, až vás pošlou do té třetí světové, aby ovládli ruské surovinové zdroje… 

Tím se dostáváme k osudné fázi vývoje lidské civilizace — ke vzniku judaismu, křesťanství a posléze také islámu. Tedy ke všem monoteistickým náboženstvím, jejichž cílem bylo ukotvení moci těch odporných „parazitů“ v samotném vědomí a posléze podvědomí podrobených lidí.

Globalizace představuje koncentraci moci v rukou vyvolených elit — proto tak touží realizovat NWO Agendu 2030…

Pozn. redakce: Už jsme vám v mnoha textech nastínili, že hlavní podstata tzv. NWO je o převedení pravomocí vlád do globálního centra moci a vysvětlili jsme jak je NWO realizována. Řekli jsme vám ve zkratce proč ji vládnoucí „elity“ chtějí dosáhnout a hlavně že tento ďábelský plán je realizován na plný plyn už i v ČR, pod maskovacím, krycím názvem Agenda 2030 (dříve Agenda 21) »

K tomu, aby centralizace moci vykazovala plně funkční a stabilní charakter, bylo nutné ji podpořit novým systémem hodnot a společenských pravidel ve starověku dříve nevídaných.

K ovládání davu je nutné z něho učinit stádo ovcí ochotných jít na porážku, kdykoliv se mocným zachce. Hodnoty jako srdnatost, statečnost, vznešenost, ušlechtilost, nezlomná vůle podpořená vysokým sebevědomím a morálním ukotvením, která se prosazovala, byla žádána a ctěna v rodovém společenství Keltů a Slovanů /viz statě v rubrice „Národ v lénu bohů“/ — ty byly pro nové /v našem případě již křesťanské/ elity něčím hodným k odsouzení a musely být dokonale vykořeněny z myslí dalších generací.

V překrouceném pojetí sílícího katolického kléru a s ním spojených světských „elit“ byly tyto nádherné přednosti předků v našem vědomí označeny jako zpupnost, pýcha, povýšenost, domýšlivost, bezohlednost… Pokora /novou křesťanskou ideologií prosazována i za cenu desítek milionů lidských obětí ve válkách a orgiích smrti organizovaných jezuitským řádem/ neznamenala a neznamená dodnes nic jiného než stav morálního úpadku člověka poté, co se stal kořistí někoho jiného /srovnej pokora, po-kořit se – stát se kořistí/.

Od nynějška jde u pokory z hlediska společnosti o nejvyšší hodnotu lidského charakteru, stejně tak jsou společností a církvemi propagovány smířlivost, skromnost, odevzdanost a láska ke všem bližním bez podmínek. vše samozřejmě v gesci lidského ega. Duchovní hodnoty skutečné smířlivosti jako porozumění pro druhé, skromnosti jako odmítání sobeckosti, odevzdanosti jako schopnosti obětovat se pro jiné a lásky k sobě jako základní podmínky ke skutečné lásce k bližním byly změněny ve svůj pravý opak..

Křesťanský klérus v roli tzv. globálního prediktora

Nemýlíte se, mluvím tady o překrouceném křesťanském „hodnotovém žebříčku“ a systému společenských pravidel vycházejícím z překrouceného křesťanství » Je-li judaismus pokusem o povznesení Judeje na Bohem vyvolený národ sloužící mocenským ambicím židovských kněží a mudrců po vzoru Egypta a navzdory egyptské nadvládě, potom křesťanství představuje implementaci náboženského systému rozšiřujícího moc samozvaných zástupců téhož židovského Hospodina /či Jahveho/ nad celým lidským pokolením.

Pozn.: Na webu ragauian.cz jsem vás seznámil s odhalením entity Hospodina /Jahweho/ jako vedoucího člena třetí či čtvrté generace sumerských Bohů… tito „bohové“ již ztratili původní ochranitelský vztah svých otců a dědů — Enlila a Enkiho — stvořitelů člověka dnešního typu a mají lidstvo dnes už jen jako dojné stádo, které kdykoli vženou na porážku a dělají si s ním, co si zamanou… Hospodin /Jahwe/, který nejdříve vedl svůj vyvolený národ k moci nad pronárody tím, že vyzýval židovské etnikum, aby tyto pronárody vybíjelo jako klaté /a často jim i pomáhal svými „vyspělými“ zbraněmi, viz např. zboření hradu Jericha/ byl nakonec naprosto účelově a neprávem spojen s Kristem a vnucen jako zástupný Bůh křesťanskou církví širému světu… ve skutečnosti je ovšem papežská církev prodlouženým pařátem Satana — jak říkají nejen např. Hus a Komenský, nýbrž i samo Janovo Zjevení » Kristus sám uvádí obrovskou moudrost: „po ovoci poznáte je“  …plody působení křesťanských církví jsou nepochybně pěkně trpké, jak dokazuje sama historie »

Takový morální a hodnotový převrat přirozeně ovšem vyžadoval, aby ideologie předkládaná lidu byla jiná, než vlastní vědění kněžské kasty o kosmickém řádu a poznání objektivní reality — z níž každé řízení státu, stejně tak jako cílená manipulace davu, musí vycházet. Proto se křesťanské učení dělí na esoterické a exoterické.

Esoterické učení křesťanů, o němž běžní lidé nemají ani potuchy, je doménou uzavřených církevních řádů a ze své podstaty je ateistické. To znamená, že uznává přirozenou kosmologii a přírodní řád světa jako objektivní realitu — podobně jako naši pohanští předci — a na něm staví metodologii své moci.

Exoterické učení je onen deismus známý jako církevní učení Krista, učení Bible a učení církevních kazatelů, jímž se vštěpuje do podvědomí lidí jejich podřízený, bezmocný a sebe-pokořující charakter. Nařizuje desatero a další přikázání zasazující jedince do temnoty nevědomí, nevůle a světského utrpení. Staletí křesťanské ideologie zcela změnilo naše myšlení, protože změnilo významy slov samotného jazyka, jímž se dorozumíváme. Proto vliv křesťanství je dodnes silný, i když ona smyšlená a pro zdravý rozum nepřijatelná pohádka o narození Krista spasitele, jeho ukřižování a vzkříšení přestala na většinu lidí působit.

Omračujícím výdobytkem křesťanské globalizace byly středověké monarchie /nevolnictví!/ opírající se o dva pilíře moci v podobenství trůnu a oltáře. Moc kléru byla přímým zosobněním vůle Boží /rozuměj Satanovy/, moc feudálních vládců potom jejím posvěcením. Křesťanská církev tak vytvořila feudalismus a na celé jedno tisíciletí posvětila dosud neslýchané sociální nerovnosti. Přepych a blahobyt světských i duchovních elit byl vskutku nebeský. Jediným sporem mezi světskou a duchovní mocí byla okolnost, že ta první si musela pálit prsty dobýváním světa ohněm a mečem, kdežto ona duchovní se jen vezla v pohodlí svých církevních dómů.

Utěšená výměna vlastníků světské zahrádky

Vše vyřešilo osvícenství a nahrazení moci feudální mocí buržoazní. Věda a rozum mají potenciál rozpoznat svět objektivní reality a naučit se podle něho řídit společnost. Proto zprvu církev vědě házela klacky pod nohy, protože se logicky bála ztráty vlastního patentu na vědění a utajené poznání světového řádu. Brzy se však ukázalo, že kosmos je jako řád velice vzdálen prostému racionálnímu kalkulu, že jeho poznatelnost je mnohem složitější, než se z počátku zdálo.

Tak věda a všechen racionální pokrok se postupně holedbaly stále vyspělejšími technologickými prostředky na ovládnutí přírodních sil. K poznání jejich prapodstaty a začlenění do všech souvislostí kosmického řádu má však současný vědecko-technický diskurs stále na hony daleko. Na druhou stranu právě buržoazie a bankovní finanční kruhy ukázaly, jak obrovskou moc dávají elitám do rukou moderní technologie, pokud se jich zmocní.

Církev záhy pochopila, že není již nutné lidem podsouvat do hlavy Bohem /rozuměj Satanem/ posvěcené právo elit vládnout, nýbrž že tyto nové elity samy ovládají božské síly natolik, že jsou schopny zotročit a vyždímat až na kost široké davy nevěřících duší a k tomu použít jich samotných, aby za vyvolené elity dělaly špinavou práci. Tak se zrodila kasta finančních magnátů, kapitalistů a zlatá miliarda jejich poskoků (politiků, manažerů a právníků), jimž žádná zrada, chamtivost, podlost ani egoismus nejsou cizí.

Jedinou starostí křesťanských církví dnes proto je, jak neztratit svůj podíl na penězích, moci a blahobytu bohatých kapitalistických špiček a přitom nedopustit, aby se z mysli lidu o křesťanech vytratilo zdání obhájců mravnosti a sociální spravedlnosti. Kázání o chamtivosti, přehnané ziskuchtivosti či mamonu je ovšem pouze kouřovou clonou, neškodným vířením hladiny ve sklenici vody. Jsou to všechno ku.vy, jistě by řekl dobrý voják Švejk blahé paměti, kdyby dnes mohl k tomu všemu něco říci.

Stejně naprázdno vyznívají křesťanské apely ke světovému míru, když jde o zájmy elit a udržení jejich globálních sfér vlivu. Není proto žádných kazatelů z kněžských kast křesťanských církví, kteří by horovali za odstranění finanční oligarchie a její vyvlastnění, aby ji tak zbavili zdroje moci. Byli by tak sami proti sobě.

Na podkladě zvrácených křesťanských hodnot a pravidel občanského soužití všem stačí prohlašovat křesťanskou kulturu za neměnný existenční základ západní civilizace. Přivíráním očí nad morálním rozkladem společnosti a bezduchým systémem vzdělávání potom nechat živit v lidech jejich malost, bezmocnost, nevědomost, omezenost, odevzdanost Bohu /alias Satanu/ a pokoru před všemi, kdo takzvaně svými schopnostmi a se Satanovou pomocí dosáhli úspěšného postavení.

Sionismus, křesťanství a islám

Podle známých „konspiračních“ teorií je sionismus příčinou současného rozdělení bohatství a moci. To je však jen jedna část pravdy. Sionismus by bez křesťanské ideologie a manipulace lidského vědomí nebyl ani zdaleka tak úspěšný. Právě od křesťanských kněží a velmožů se učil, jak na to. Sionismus a křesťanství jsou spojené nádoby. Bojovat proti takzvanému sionistickému spiknutí a proti moci židů organizovaných v zednářských lóžích a přitom volat po návratu ke křesťanským tradicím a nové evangelizaci je stejně krátkozraké a naivní, jako kárat syna a přitom chválit otce, který jej vychoval.

Smysluplným postojem k nápravě současné společnosti je konzervatismus, nebo lépe řečeno paleo-konzervatismus, opírající se o poznání přirozených zákonů lidského života a organického zakotvení jedince v nekřesťanských společenstvích. Jen tak lze rozpoznat vyšším řádem dané meze individuální moci, soukromého vlastnictví a definovat sociální rozměr společenského postavení.

Zde můžeme dát za pravdu Aristotelovi, když tvrdí, že nástrojem poznání je rozum a zkušenost. V případě konzervatismu jde o zkušenost společenství jako celku v dlouhodobém dějinném horizontu, a to ve smyslu objektivního zjištění, co mu prospívá a co mu škodí. Konzervativní postoj je proto nutně prodchnut sociálním cítěním, úctou k ušlechtilosti a smyslem pro spravedlnost.

Vznik islámu

Stejně mylně jako obhájci křesťanské kultury si počínají ti, kdo dávají muslimům a jejich islámskému vyznání nálepku fanatiků. Islám je výsledek pokusu o christianizaci /resp. mocenského ovládnutí/ arabských zemí. Temné a děsivé postavy křesťanských spiklenců v černých sutanách rozvrátily veškerou víru v přirozený řád věcí po celém jižním a východním pobřeží Středozemního moře » Stály u zničení Alexandrie, její světoznámé knihovny a pokladnice vědění, učinily konec starověké kultuře orientu, který nebyl s to přijmout Krista jako syna Božího.

Poznámky autora článku:

1) Po konci zlatého věku (geologicky jde o konec pleistocénu a začátek holocénu způsobený přírodním kataklyzmatem, k němuž se vztahují legendy o potopě světa a zániku Atlantidy), kdy bohové žili mezi lidmi a každý měl jako „integrální osobnost“ – jako osa mezi nebem a zemí – přístup k vyššímu (kosmickému) řádu, se v historické době vytvořily kasty žreců (volchvů, druidů), které si uchovávaly znalosti a do jisté míry i schopnosti svých božských předků. Zprvu ochranný prvek přeživších rodů „zachránit“ z Tradice „alespoň něco“ postupně v souladu s involučním charakterem dějin a se ztrátou rasové čistoty jejích nositelů (slovansko-árijské rasy) degeneroval v lidský blábol typu hinduismu, buddhismu apod. Elitářsko-parazitický charakter těchto kast ovšem zavedl teprve judaismus a posléze křesťanství podle egyptského vzoru, jehož předlohou byla právě Atlantida, jak o ní píše Platón. Jde o typický fenomén degradace idejí a principů, pokud jsou osvojeny nižší sortou lidí, než u jaké vznikly. Je proto zcela pochopitelné, že christianizace Slovanů musela probíhat násilnou cestou.

2) Nejpravděpodobnější variantou vysvětlení původu egyptské civilizace je exodus obyvatel z Atlantidy. Atlanťané měli mimozemské předky, od jejichž učení odpadli a své znalosti a schopnosti využívali k tomu, aby zotročili nižší kasty lidí ve vlastní prospěch. Jiné teorie tvrdí, že starší dynastie faraonů a hierofantů byly samy mimozemského původu. Nic z toho ovšem nelze spolehlivě ověřit.

3) Je s podivem, nakolik je v současném myšlení problematický pojem objektivní reality. Existují dokonce směry myšlení, které objektivní realitu popírají.

Starověk nerozlišoval subjektivní a objektivní svět. Ve skutečnosti vše, co existuje a pokud to existuje, existuje objektivně.

Jsoucno je objektivní kategorie, čili existence existuje a nemá nic společného se schopností subjektu vnímat její projevy. Jsoucno zahrnuje viditelné i neviditelné jevy jednoho celku, hmotu i její duchovní aspekt.

Obrazem existujícího jevu je forma. Tato forma může být vnímatelná z hlediska subjektu či nikoliv. Tím ovšem končí role subjektu z hlediska přístupu k objektivní realitě, tedy k jsoucnu jako takovému.

Rovněž subjektivní představa existuje objektivně, nemusí být však ve shodě s objektivní realitou. Každý jsoucí objekt je nositelem informace, která určuje jeho pohyb, změnu a vývoj. Časoprostor vyjadřuje naši představu jsoucna, tudíž není sám o sobě objektivní realitou. Rovněž tak pojmy hmota a energie pocházejí z říše představ a nevyjadřují objektivní realitu přímo, nýbrž jsou jejím subjektivním zprostředkováním, naším chápáním objektivní reality daným způsobem, jak jsme schopni ji vnímat. Bůh, tak, jak je chápán křesťany, nemá a ani nemůže mít projev v objektivní realitě, proto nemůže být jsoucnem, tudíž neexistuje. Existuje pouze představa o něm, jde tudíž o zavádějící a manipulativní pojem. Naopak vyšší princip určující kosmos, tedy řád světa, je mírou objektivní reality jako celku, čili obecně a věčně danou informací a je invariantem veškerého jsoucna.

4) Každý proces v přírodě i ve společnosti má objektivní charakter, což znamená, že probíhá o sobě a nezávisle. Vnější zásah člověka ho může pouze přibrzdit nebo zastavit. Může tedy být pod více či méně úspěšným vlivem vnějšího subjektu. Subjektivní procesy v tomto smyslu neexistují. Je jen subjektivní pohled na procesy a subjektivní snaha je ovlivnit ve svůj nebo obecný prospěch.

5) Na možnou otázku po zdroji této informace je nutné odpovědět jednoduše: Každé vpravdě esoterické učení je proto esoterické, aby se nedostalo k sluchu jiným lidem, než zasvěceným. Existují ovšem zprostředkovaná, často nechtěná, svědectví lidí, kteří byli nebo jsou součástí tajných církevních řádů a náboženských sekt zasahujících do veřejného dění.

6) Pojmem feudalismus je zde míněn středověký vlastnický řád výrobních prostředků (především půdy — hrabství, šlechtická léna) a dělba moci mezi šlechtou a církevními velmoži.

7) Přirozené zákony lidského života vycházejí ze skutečnosti, že člověk je přírodní výtvor a součást přírody (universa). Vztahují se proto na něj zákony druhu a všechny zákony universa. Jmenujme alespoň některé: Zákon cyklické obnovy (inkarnace), zákon nezávislé vůle (svoboda volby), zákon kauzality (karma), zákon zhmotnění myšlenek v čase (všeho do času), zákon míry (všeho s mírou), zákon jednoty v mnohosti (vše souvisí se vším), zákon reciprocity (něco za něco), zákon selekce (svůj k svému).

Skalní dóm muslimové nazývají Vznešená a ušlechtilá svatyně. — Skála v centru Dómu je podle ortodoxního judaismu místem, kde Abrahám podstoupil zkoušku, která měla prověřit jeho oddanost Bohu tím, že měl obětovat svého syna Izáka (Gn 22,1–19). Muslimové věří, že se tato událost týkala jiného Abrahámova syna, Izmaela — což je právě ten velký podvod o kterém mluví jezuita Rivera. — Tato skála byla také pravděpodobně tou, na které spočívala Archa úmluvy během Prvního chrámu.
Skalní dóm muslimové nazývají Vznešená a ušlechtilá svatyně. — Skála v centru Dómu je podle ortodoxního judaismu místem, kde Abrahám podstoupil zkoušku, která měla prověřit jeho oddanost Bohu tím, že měl obětovat svého syna Izáka (Gn 22,1–19). Muslimové věří, že se tato událost týkala jiného Abrahámova syna, Izmaela — což je právě ten velký podvod o kterém mluví jezuita Rivera. — Tato skála byla také pravděpodobně tou, na které spočívala Archa úmluvy během Prvního chrámu.

8) Původ islámu je opředen mýty a tajemstvím. Z toho jasně plyne, že nebylo v zájmu katolické církve, aby se svět učil o jeho pravém původu. Proto zničila nebo utajila všechny prameny, z nichž by se dalo spolehlivě čerpat. V oblasti vzniku islámu, na Arabském poloostrově, se již dříve rozšířilo křesťanství, o tom není pochyb, a to jak pravá katolická víra, tak i různé heretické proudy, z nichž bylo nejsilnější nestoriánství. Rozhodně nelze vyloučit ani působení různých gnostických sekt. A na tuto scénu přichází autor koránu. Odborníci se dodnes přou, jaký z výše uvedených náboženských směrů měl na vznik Mohamedovy nauky největší vliv. Celá řada z nich poukazuje na židovský původ islámu (Thery, Bonnet-Eymard, Calmel, Koneczny). Historik náboženství Mircea Eliade uvádí, že islám vychází z judaismu a požidovštělého manicheismu. Nelze rozhodně přehlédnout, že islám má stejný kámen úrazu jako judaismus: božství Ježíše Krista. Korán několikrát opakuje, že Ježíš, syn Marie, není Bůh, a s neskrývaným zápalem se snaží vyvrátit nauku o Svaté Trojici. Mohamed také nejprve za svaté město volí Jeruzalém, teprve později jej mění na Mekku. Někteří považují islám za křesťanskou herezi (Belloc) a nutno říci, že jsou nejblíže k pravdě. …

Pozn. redakce: Je to malinko jinak s islámem, než si myslí pan Lhoták — ve skutečnosti byl islám stvořen a od začátku manipulován Vatikánem — a to právě v zájmu ovládnutí oveček, které odmítaly katolicismus. Dalšími důvody byla likvidace původních gnostických křesťanů » a ovládnutí Jeruzaléma. Poměrně přesnou informaci o skutečných kořenech islámu prozradil bývalý jezuita Rivera — jeho informaci rozebíráme v textu Vznik islámu a tajné dějiny křesťanství aneb jak vznikl islám doopravdy, kdo stvořil korán a proč papežský Vatikán kamarádí s muslimy? »