jin-jang-1

Psychiatrie kouzla zbavená aneb nenechme už ze sebe dělat blázny a všechny své fobie odhoďme v dál 01

Vážení čtenáři, vraťme se v tomto textu k naší rubrice Psychiatrie kouzla zbavená. Mám za to, že právě nyní, kdy na tomto webu jsou zveřejňovány doklady o neskutečně falešném působení církví v historii tohoto lidstva, bude také dobré připomenout i určitou oblast tzv. lékařské vědy, která si „kvalitou“ svého působení a postoji k nám občanům jako pacientům s onou církevní falší příliš nezadá.

Je na místě vás upozornit, že podobných oblastí, v nichž je váš život řízen touto společností směrem do nejhlubší řiti tohoto vesmíru, je všude kolem vás nepočítaně. Váš pád to tohoto přesně vymezeného prostoru je dán především tím, že stále přijímáte obecný konsensus o blahodárnosti tzv. křesťanských kulturních hodnot západního světa jako fakt.

Na tomhle webu bylo už nesčetněkrát zdůrazněno, že si tady po tisíciletí hraje na pastýře tlupa zákeřných entit /nejen v lidských tělech/ snažících se vás za každou cenu udržet pod kontrolou. A mnozí z vás, aniž byste si toho byli vědomi, žijete obluzeni totálně falešnými křesťanskými tradicemi, které vás zotročují a zbavují svobody.

Je nutné, abyste konečně odhodili — nikoli Krista — ale jeho falešné barvotiskové podání v provedení mocných tohoto světa. Protože vás skrze přijímání onoho falešného obrazu dostávají přesně tam, kde vás chtějí mít.

Manipulují vás totiž od kolébky do hrobu do pozice, kdy vaše srdce spí a hlava je zahalena v neprůhledných závojích iluzí o tom, o čem to tady na tomto světě i mimo něj je. Je nejvyšší čas, abyste trhli tou oponou, která vám brání ve výhledu a pohlédli na sebe, svůj život, i svět v celé jeho nahotě, která před vámi nic neskrývá. Budete šokováni, ale konečně se opět stanete sami sebou.

Je ale věcí vaší svobodné vůle, zda chcete slyšet skutečný hlas Pravdy o sobě, o svém nitru i o tom kolem vás. A zda-li na základě této znalosti chcete něco udělat pro ukončení své, mnoho inkarnací trvající, výcvikové mise zde na Zemi. Je to jen a jen o tom, zda stojíte o návrat tam, kde jste původně byli doma. Protože ti druzí vám v tom chtějí za každou cenu zabránit.

A ve hře dnes není nic menšího než skutečně reálná možnost opustit tento koncentrační tábor smrti směrem vzhůru do vibračních světů určených ke svobodnému životu, v němž smrt již nemá své místo. Je tomu tak proto, že žijete ve chvíli, kdy se k tomu otevírá časové okno v souvislosti s tzv. koncem věku se vším všudy, co ho provází.

Kdysi před dvaceti lety mi bylo řečeno, že mám připravit pozemskou nádobu a ovládnout stavidla pomyslné čisté lásky nepotřebné pro další vývoj tohoto vesmíru.

Připravit nádobu v biblické češtině znamená připravit tělo k přijetí energií bytosti vysokých světů, která má tady na Zemi něco na práci. Ovládnout stavidla oné pomyslné čisté lásky nepotřebné pro vývoj tohoto vesmíru neznamená nic jiného než to, že je nutno připravit vlastní psychiku člověka na to, aby mohla reálně fungovat i při vědomí, že ne všem lidem bude možno pomoci. Lépe řečeno pracovat s okolím s vědomím, že většina lidí tohoto světa je pro tuto novou dimenzi života již ztracena.

Udělal jsem to. Na vás je jen zodpovědět si otázku: tyhle věty, tahle slova, komu patří? Pavlu Karpetovi nebo případně oné bytosti, která už do oné připravené nádoby sešla?

Odpoví vám vaše intuice. Poslechněte své srdce, protože to má vždy pravdu. Na rozdíl od vaší mysli, která se často mýlí a bývá klamána.

Svůj osud máte ve svých rukou

Nenechte se smést z povrchu této Země spolu s ostatními. Máte to skutečně ve svých rukách. I tyhle řádky vás, chcete-li, mohou probudit a ukázat vám cestu z hlubin marasmu katolicismu, do kterého jste jako věřící, i jako ateisté, stále až po kořínky vlasů ponořeni.

Ukazuji vám už pár let cestu do vašeho vnitřního vesmíru, kde je vše, co potřebujete znát a umět k tomu, abyste mohli dále i po konci tohoto věku svobodně žít.

Přidávám stále nové a nové informace a pohledy do lidského nitra, do vašeho mikrokosmu, který devadesát devět procent lidí této Země nezná. Uchopte je, nikdo jiný to za vás neudělá.

Ptáte se, proč byste měli? No přece protože tu jste právě proto! Nechte jiné žít podle jejich představ a žádostí. Je to jejich volba! Pojďte se stát těmi bytostmi, kterými jste dříve byli! Pojďte se stát těmi, kterými ve skutečnosti stále jste!

Pomohu vám. Roztáhneme oponu nad vaší iluzí o kvalitě zdravotní péče v oblasti, kde jde právě o vaše lidské nitro. Pojďme se podívat na to, co se stane, když se tzv. věda postaví zdánlivě proti církvi, aby pak vylila s vaničkou skutečné špíny křesťanství i dítě ducha, kterým také jste.

Pojďte se přesvědčit o tom, že jako věřící, i jako ateisté, jste uzamčeni do informačního vězení, které vás činí nesvéprávnými otroky ve velké hře, kterou s vámi /v předstírané vzájemné nevraživosti/ hrají všichni ti, kteří stojí v pozadí jak církve, tak vědy.

Podívejte se se mnou na to, jak je možno tyto informační okovy manipulace se sebou samými lehounce odhodit. Podívejte se se mnou, co pro to musíte udělat.

Vy, kteří čekáte na můj „manuál“, nečekejte a pracujte na sobě. Protože je už tady, i onde, ten „manuál“,v mých textech. V tomhle je zcela zřetelně.

Byl to Ježíš Kristus, zasvěcenec, bytost shora, která vstoupila do na Zemi připraveného těla a který v církvi zavrženém Tomášově evangeliu » kdysi řekl /cituji/:

Nepřestávat se svým hledáním má ten, kdo hledá, dokud nenalezne. A až nalezne, bude otřesen a když bude otřesen, bude se divit a stane se pánem nade vším, co jest. /Tomáš 2/

Venku jste hledali už po mnoho inkarnací a nacházíte jen zmar a faleš. Změňte směr svého pohledu, pohlédněte do svého nitra, seznamte se s těmi, kteří tam žijí a budete těmi, kdo našli. Pak si už budete vědět rady.

Stál jsem uprostřed světa a zjevil jsem se jim v těle, řekl kdysi Kristus. Všechny jsem je našel opilé. Nenašel jsem mezi nimi jediného žíznivého a má duše pocítila bolest nad lidskými syny, že jsou slepí ve svém srdci, že přišli na svět prázdní, a hledají zase, jak by prázdní vyšli ze světa. Teď jsou opilí. Až setřesou své víno, budou činit pokání. /Tomáš 28/

Nebuďte už prázdní. Naplňte své nitro vnitřním životem, na který jste v opilosti církevní podlostí a brutalitou po dva tisíce let zapomínali. Setřeste své okovy víry a pojďte cestou poznání. Setřeste své víno, staňte se střízlivými a naplňte své dříve prázdné srdce bezpodmínečnou láskou k sobě.

Pak můžete dělat v sobě samých zázraky, o kterých vám už dlouho a podrobně vyprávím.

Řeč dnes bude o sociální fobii a některých jejích odstínech a o tom, co nám v té souvislosti oficiální věda nabízí. Tuto nabídku údajně vysoce kvalifikovaných odborníků na lidskou psychiku si porovnáme s tím, co je pro kohokoli z vás možno udělat doma s nulovými náklady pro naše veřejné zdravotnictví. Samozřejmě za podmínky, že naplníte své dříve prázdné nitro onou bezpodmínečnou láskou.

Pozor prosím, důležité upozornění

S ohledem na obecně neradostný stav represívních a soudních orgánů tohoto postkomunistického státu, které rády stíhají nepohodlné názory svých občanů, upozorňuji všechny čtenáře, že je správné vydat se v případě psychické poruchy přednostně do rukou odborníků v rámci zákonem stanovené péče.

Protože jsou to jistě právě oni, kteří jsou naprosto upřímně připraveni učinit z vašeho psychickými problémy hroutícího se života procházku růžovým sadem. A to kdykoli a kdekoli, i s nasazením všech dostupných terapeutických metod a na vaše psychické i fyzické zdraví samozřejmě blahodárně působících psychofarmak. Teprve takto chráněni pak prosím věnujte pozornost mému osobnímu pohledu na věc, který zde prezentuji.

Rozumíme si, že ano?

A já vám podám teď rovnou nový důkaz o tom, že  cesta hledání pomoci u lékařské vědy je onou neslavnou širokou cestou k Bohu, která nikam nevede a přesto jí jdou stovky milionů lidí.

Jen u nás je v podle odhadu odborníků v ordinacích psychiatrů registrováno přes půl milionu lidí. A to je jen špička ledovce.

Podám vám důkaz i o tom, že cesta dovnitř sebe, kterou si zde znovu z jiného úhlu pohledu přiblížíme, je tou úzkou, jistě pracnou, ale správnou a pravou cestou, kterou byste měli jít, pokud slovo Bůh chápete jako skutečný život ve svobodě svého bytí bez manipulace jinými.

Jen tak na okraj: Při čtení myslete i na to, proč asi určité tajemné /?/ síly v naší společnosti připravují intenzívně zákon pro zákaz činností spojených s jakoukoliv zdravotní pomocí lidem… Zákaz činnosti pro ty, kteří nejsou tímto státem uznanými odborníky…

Co je sociální fobie?

Definice sociální fobie najdeme např. na webové adrese zdravi.e15.cz, která sama sebe charakterizuje jako lékařský speciál výhradně pro „zasvěcené“. Zní takto:

Sociální fobie je častá, chronická a handicapující porucha, charakterizovaná sociální úzkostí a vyhýbavým chováním. Lidé trpící sociální fobií cítí nervozitu a napětí ve společnosti jiných lidí. Takový člověk se obává hodnocení, které by se týkalo jeho vzhledu, chování nebo charakteru, má obavy o to, co si druzí o něm budou myslet.

V doprovodném textu jsme podle vlastního vyjádření autorů webových stránek upozorněni na to, že tam uvedené poznatky nejsou v žádném případě určeny nám laikům. Samozřejmě nechybí varování o tom, že  pokud se i přes toto upozornění rozhodnete pokračovat ve vstupu do tohoto informačního „prostředí“,  berete tím na vědomí, že dále uvedené slouží pouze lékařům a jiným lékařským profesionálům. A to se všemi důsledky z toho plynoucími včetně případného břichabolu z chybné interpretace uvedených informací, za který si pak ovšem můžete vy sami.

Takže, podle všeho se právě vloupáváme někam, kde bychom jako laici rozhodně neměli co dělat.

Vloupáváme se do svatého hájemství spolku vybraných entit, který se ostře /podobně jako křesťanské církve/ vymezují vůči nám „laikům“ a snaží se nás vehnat do pozice těch, kteří bezvýhradně respektují jejich často ničím nepodložená a mnohdy mylná dogmata.

Dogmata, která ovšem zajišťují svým tvůrcům či nositelům společenské postavení a vysoce nadstandardní příjmy z našich daní.

Co tedy nám říká naše lékařská „věda“ o sociální fobii?

Lidé trpící sociální fobií údajně cítí nervozitu a napětí ve společnosti jiných lidí. Nejčastěji jde o strach z odmítnutí, kritiky nebo hodnocení druhými. Takový člověk se obává hodnocení, které by se týkalo jeho vzhledu, chování nebo charakteru, má obavy o to, si druzí o něm budou myslet. Vesměs touží po tom, aby udělal dobrý dojem, je však přesvědčen o tom, že udělá dojem nejhorší. Proto se raději vyhýbá situacím, ve kterých si myslí, že to hrozí. Člověk trpící sociální fobií se bojí společenského styku s jinými lidmi. Nemůže v jejich přítomnosti mluvit, jíst, psát, telefonovat, zpívat apod. Jádrem tohoto strachu je obava ze zvědavých či pátravých pohledů jiných lidí. Obvykle se dají určit konkrétní sociální situace, ve kterých člověk pociťuje větší strach – např. když se má zúčastnit nějaké důležité schůze či setkání, a naopak situace, kde je strach menší, např. mezi příbuznými.

Mnoho lidí, kteří trpí sociální fobií, se často navíc obává, že se v dané sociální situaci zcela přestanou ovládat, že je jejich strach zcela přemůže a začnou panikařit nebo ještě něco horšího. Tento strach bývá spojen s touhou vyhnout se dané situaci. To vede k vyhýbání se pobytu ve společnosti, zejména v malých skupinkách. Nejraději jsou doma, nechodí mezi lidi, odmítají pozvání do společnosti, nezvou návštěvy apod. Mohou mít také potíže s nakupováním v obchodech, kde prodavačka obsluhuje za pultem osobně.

V zaměstnání se vyhýbají setkáním personálu, schůzím i neformální zábavě s kolegy po práci. Situace mohou být velmi specifické (tj. omezující se např. na jedení před druhými nebo mluvení na veřejnosti, setkání s neznámým, telefonování, užívání veřejné toalety apod.) nebo difúzní (tj. zahrnující téměř všechny sociální situace mimo kruh rodiny).

Sociální fobie jsou obvykle spojeny s nízkým sebehodnocením, obavou z autorit a strachem z kritiky /viz tab.1/
Tab. 1 – Příznaky sociální fobie. Autor: Postgraduální medicína
Tab. 1 – Příznaky sociální fobie. Autor: Postgraduální medicína

Nic proti tomu popisu příznaků psychické poruchy z rukou lékařských autorit. Popis poměrně dobře vystihuje to, s čím jsem se v letech své spolupráce se svými klienty v určitých oblastech jejich potíží setkával.

A copak nám naše věda řekne o příčinách tohoto stavu?  Tady to máme:

Rozsáhlá studie NCS (National Comorbidity Survey) údajně zjistila životní prevalenci 13,3 % a roční prevalenci 7,9 %. Je stejně častá u žen a u mužů. V klinické praxi tvoří sociální fobie asi 30 % všech fobii a 18 % všech pacientů léčených pro úzkostné poruchy.

Dále se zde píše, že: ...etiologie není dosud plně známa. Podobně jako u jiných úzkostných poruch se předpokládá dysfunkce serotonergního, noradrenergního a dopaminergního systému a geneticky podmíněná zranitelnost. Pacienti se sociální fobií mají oploštělou reakci růstového hormonu na provokaci klonidinem, což může svědčit pro noradrenergní dysfunkci podobnou jako u panické poruchy. Přesto, že byla zjištěna dobrá účinnost SSRI u sociální fobie, důkazů pro dysregulaci serotonergního systému je málo. Pacienti se sociální fobií v dalších studiích údajně nevykazovali alteraci míst pro zpětné vychytávání 5-HT na krevních destičkách ani abnormity v reakci prolaktinu na podání m-CPP. Zdá se také, že sociální fobie může být spojená s poklesem centrálního dopaminergního tonu, jak ukazuje její rozvoj po podání léků blokujících centrální dopamin a účinná léčba inhibitorem reuptake dopaminu bupropionem. Sociální fobie byla také spojená s 20% poklesem denzity dopaminového transportéru ve striatu na SPECT(8) a podobně se snížením potenciálů dopaminových D2-receptorových míst.

Joj, také jste v šoku? Neošidil jsem vás ani o jediné slovo! To je mouder, viďte! Takže na to, o čem to je, na to vlastně nemáme žádnou šanci přijít. A to i kdybychom dali tisíc našich skopových laických hlav dohromady, nemáme na to. A tak to má být. To by tak bylo, abychom my idioti viděli do karet vyvoleným.

Nevím jak vy, přátelé, ale já osobně mám při čtení těchto řádků takový jakýsi oploštělý pocit, asi právě z možné nepříznivé kombinace poklesu centrálního dopaminergního tonu spojeného s 20, možná i více procenty poklesu denzity dopaminového transporteru ve striatu na SPECT.

Nebo že by příčinou mého rozladění a pocitu počínající sociální fobie z toho, že takhle blbej přece nemohu mezi lidi, byla absence léků blokujících centrální dopamin a nebo že by mi chyběla účinná léčba inhibitorem reuptake dopaminu bupropionem?

Ale ne, je to dobré. Drobný štípanec do hřbetu levé ruky mne přesvědčil, že jsem to já, kdo je tu normální a chci vám říci, že už v tomhle výše uvedeném případě můžete vidět nepřehlédnutelný důkaz o tom, jak mocní tohoto světa splétají ony závoje iluzí, abyste nemohli nahlédnout do jejich cinknutých karet.

A že naši „cvokaři“ mají karty cinknuté pořádně, o tom si budeme dále povídat a snášet důkazy. Ne náhodou je psychiatrie nejčastěji zneužívanou složkou medicíny represívními orgány všech autoritativních režimů tím fašistickým počínaje a komunistickým konče.

A totéž nepochybně platí i pro fakticky nastupující „demokratický“ fašismus amerického typu současné západní civilizace, do kterého naši vládní představitelé tak usilovně kormidlují lodičku naší státnosti.

Z podobných praktik vývinu specifického jazyka, kterému nemá /a nesmí/ nikdo nezasvěcený rozumět, si dělal legraci již Jan Werich blahé paměti ve své dvoudílné komedii o pekaři a císaři. Myslíte si také spolu s tímto velikánem české kultury, že když někdo nemluví, jak mu zobák narost, něco tají a je podezřelý?

Buďte si jisti, že je. O tom jak, si budeme vyprávět příště.

-pokračování-


Další informace:


Tento článek je součástí série Psychologie člověka »