Vážení přátelé, pojďme zase o kus dále v poznávání vlastního lidského nitra a energií, kterými toto nitro žije. Mnozí z vás navštívili na tzv. vnější stezce v rámci poznávání světa Egypt, Spojené Emiráty, Chorvatsko a možná i safari v Ugandě, ale na své tzv. vnitřní stezce, pro sebe sama nesmírně důležité, jste možná ještě neviděli a nevnímali celkem nic. Pokusme se po našich dvou předchozích textech na toto téma dnes vaše znalosti zase o kousek prohloubit. 

Hned zkraje se věnujme energii lásky jako takové z hlediska obou samostatných bytostí ve vás, ega a ducha, i vlivu jejich vzájemných vztahů na vás jako duši /tedy člověka jako takového/. Jistě znáte z vlastního prožívání svého života, že láska je niternou potřebou lidské bytosti a máte-li ji, je vaše vnitřní rovina bytí naplněna spokojeností a štěstím. Nemá-li člověk pocit, že je milován, je to problém. Od pocitů osamělosti k depresím, neklidu a pocitům nenaplněností nebo dokonce zbytečnosti žití. Což je vlastně náplní psychického nastavení života téměř sta procent na této planetě v současnosti žijících lidí.

Prostě láska je základní potřebou člověka a dává lidskému životu ten správný rozměr, aby byl život naplněn. Ovšem jak sami víte, partnerská láska ve vnějším světě nebývá mnohdy /a v dnešní době už vůbec/ věčná a často o ni lidé přichází. Rovněž láska ze strany lidí kolem vás je přelétavá a jen opravdu málokdy má trvalý charakter. A pokud se dostáváte do situace, že vám lidé ve vašem okolí neopětují lásku láskou tak, jak byste si představovali /láska tedy není z vaší a z té druhé strany vyvážená/, začínají vaše problémy s pocity nelásky.

Tento typ lásky, která je závislá na opětování vaší lásky někým jiným z vnějšího světa kolem vás, nazývám lidsky podmíněnou láskou. To proto, abych ji odlišil od Kristovy bezpodmínečné lásky, o které obvykle už mezi lidmi chybí jakékoli povědomí. A my si dnes něco o té bezpodmínečné lásce povíme.

Proč nazývám tuto první lásku láskou lidsky podmíněnou? Protože je to láska, kterou jste jako děti přijímali jako normu již v raném dětství ze strany rodičů a vašich vychovatelů v rámci této společnosti. Chcete příklady? Vzpomeňte si na okamžiky, kdy rodiče podmiňovali splnění vašich dětských tužeb tím, že vy na oplátku uděláte to či ono. Ano, můžeš jít hrát si do písku s bábovičkami, ale nejdříve musíš dojíst polívečku. Když si neuklidíš botičky, nebude žádný večerníček. Na tábor pojedeš pouze v případě, že na vysvědčení nebude žádná trojka.

A to už vynechávám případy, kdy lidé kolem vás svoji lásku k vám přímo podmiňovali něčím, co považovali jako samozřejmé, že jim máte splnit. Tak například: ještě jednou doneseš trojku z češtiny a přestanu tě mít ráda. Pokud neuděláš to či ono, maminka /tatínek/ se na tebe bude zlobit /odmítne ti, byť na přechodnou dobu/ dát svoji lásku.

A vy takto naučeni dáváte v sobě projevům lidsky podmíněné lásky prostor i ve své dospělosti. Nejen že se dopouštíte stejných faulů ve výchově svých vlastních dětí a posunujete tento fenomén lidsky podmíněné lásky /či nelásky/ o další generaci dál, ale podvědomě se snažíte si zasloužit pozornost a pokud možno lásku lidí ve svém okolí tím, že se snažíte jim v problémech pomoci a všemožně vycházet vstříc. Radou, penězi, tím, že za ně něco vyřídíte nebo seženete protekci atd.     

A tato lidsky podmíněná láska vás v dospělosti přivádí do řady stresujících události ve vašich vztazích ke svému okolí. Kolikráte se vám už stalo, že právě nejlepší kamarád, kamarádka, člen rodiny, který byl na dně a vy jste mu /jí/ hodně pomohli zpět na nohy, vám nakonec místo vděčnosti a pocitu, že jste za svoji dobrotu milováni, dali najevo, že o vaši další pozornost už nestojí?

A vás to pěkně zraní! A od pocitu lásky k této bytosti do jisté míry nebo zcela se na úrovni citu  i myšlení dostáváte do situace negativního pohledu na tuto osobu, odsuzujete ji na to, že neumí být vděčná a za vaši lásku vám působí zklamání /nevrací vám lásku ve vámi požadovaném či očekávaném množství/. 

Jistě to znáte z vlastní praxe, pokud si to ovšem chcete připustit. Vysvětlení těchto vztahových anomálií při realizaci lidsky podmíněné lásky je poměrně jednoduché, pokud se na ni podíváte z pozice těch dvou vnitřních bytostí ve vás.

Vaše ženská energie /žena ve vás/ podobně jako žena ve vnějším světě touží po lásce vašich mužských energií /muže ve vás/. Tohle je ta základní a naprostou většinou lidí neuvědomovaná touha po lásce. A té lásky se jí, vaší vnitřní ženě /egu/  nedostává z příčin, kterými jsme se zabývali již v minulých vstupech. .

Pro tentokráte snad jen přijmete odkaz na to, že duch, spojující se při spojení duše s fyzickým tělem se znovu setkává skrze své ego a své spojení s ním s energiemi pozemské sféry, které jsou pro něj jako pro někoho, kdo přichází shora z nádherných světů Boha Otce, tak trochu šokující. A on je neustojí a přestane mít rád své tělo a jeho vědomí ega /tedy ženu v sobě, jinak řečeno sebe sama/.

Jen pro přirovnání: duch se v těle cítí asi tak, jak byste se asi cítili vy, když by vás svázali lasem a ponořili až po krk do sraček. Věřte mi, prožívám se svými klienty tato pocity až příliš často, aby se mýlil.

Takže při realizaci své lidsky podmíněné lásky hraje hlavní roli ve vás vaše duchem nemilované ego /žena ve vás/, která touží po lásce svého duálního souputníka, ducha /muže ve vás/, ale když se jí té lásky nedostává, snaží se ji realizovat náhradním způsobem skrze lidi ve svém okolí.

Ano, přátelé, je to tak. Vaše celoživotní snaha mít vedle sebe milujícího partnera je vlastně jen náhražkou za nelásku svého vlastního ducha.

Upnete se k fyzické bytosti druhého pohlaví ve snaze dosáhnou optimální rovnováhy energií jin a jang ve vnějším světě, když se vám nedaří toho dosáhnout ve světě vnitřním. A že projevy lidsky podmíněné lásky jsou záležitostí vašeho ega, je naprosto zřejmé podle pocitu a myšlenek, které vás obvykle cele zaplaví v případě, že váš partner podle vašeho názoru selže v tom, co vy konkrétně považujete za důležité /partnerská věrnost atd./

Partner nesplnil podmínku, pryč s partnerem.

Tahle lidsky podmíněná láska je prací křesťanských církví, zejména té katolické. Ta ve snaze udržet vás pod kontrolou do vás tento způsob lásky hustila v kostelích /případně na hranicích z bukových polen/ po dva tisíce let. A to proto, aby před vámi dokonale skryla způsob, jak je možno milovat bezpodmínečně, tedy bez podmínek.

Vše se dělo ve snaze totálně vymazat z myslí lidí v každé generaci povědomost o skutečném odkazu Kristově tak, jak byl lidstvu podán.

Kristova bezpodmínečná láska je totiž jedině k mání v lidském nitru, v našem vlastním mikrokosmu. A teprve poté, kdy ji dokážete realizovat a prožívat tam, mezi svou vnitřní ženou a vnitřním mužem, ji dokážete přetáhnout a prožívat i ve vnějším světě.

Církev po dva tisíce let a dnešní mocní finančního světa se snaží dělat všechno pro to, abyste /když už jste jednou kdysi jako lidstvo na to zapomněli/ si dnes na to, že máte nějaký vlastní mikrokosmos, si už určitě nevzpomněli. Měli jste a máte možnost podle nich pokud možno zůstat i po mnoha inkarnacích na vnitřní linii ego-duch, jak jsem to popisoval v minulých textech, vibračně co nejníže, to znamená co nejblíže své vlastní zvířecí podstatě. A na kvality svého ducha, který z vás činí člověka, vám brání jen pomyslet.

A už ani to jim dnes nestačí, těm mocným. Kdo trochu sledujete koronavirus a fakt, že i na nově spouštěnou epidemii opičích spalniček opět připravují /a dokonce v předstihu už mají připraveny/ očkovací látky Johnsou-Johnsou a Pfizer, vězte, že pomocí nanotechnologií jsou do vakcín vpraveny technologie, které ve vaší krvi, která je v těle nositelkou ducha, zlikvidují možnost kontaktu mezi egem /vaší vnitřní ženou/ a duchem /vaším vnitřním mužem/.

A bude vymalováno. Snaze o dosažení původního stavu jednoty je či bude brzy u velké části lidstva odzvoněno, ti dva v nich už pravděpodobně nikdy nerealizují svou vnitřní lásku k sobě, budou ve velkém umírat a ti, kteří zůstanou, budou snadno ovladatelní skrze moderní technologie ovládání mas.

Církev nad vámi povětšinou /alespoň tady u nás doma/ svou schopnost ovládat vaše cítění a myšlení ztratila, ale zcela ji v této roli nahradily masmédia a naše vlády. Dělají vše, aby vaše ega zahltily strachem, jen aby vám zabránili najít „sami“ „sebe“, svou pravou přirozenost nesmrtelné duše a ponechali vás v přesvědčení, že jedině vaše hmotné tělo a uspokojování jeho potřeb je pro vás důležité.

Dovolte mi poznámku k tomu, jak dokonale některé zdánlivě duchovní a rozšířené praktiky vás zavádějí totálně na scestí, takže se spousty lidí se svojí skutečnou duchovností zcela míjejí. Mám na mysli koncept tzv. dvojplamenu lidských duší. 

O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení.

Dvojplameny /někdy také zvané jako párové duše/ jsou teorií, která vykládá samotné znovuzrození v duchu jako projev znovunalezení vzájemné lásky muže a ženy po řadě inkarnací, kdy se fyzický muž a fyzická žena jaksi v čase a prostoru míjeli. Teorie dvojplamenů sice poměrně správně uvádí, že řešením pozemského znovuzrozování duše je nalezení lásky a spojení dvou kdysi rozdělených energií muže a ženy, ale na rozdíl od toho, co vám předkládám já, vykládá to nikoli jako spojení vnitřního muže a vnitřní ženy, ale jako znovu nalezení spojení nějakého hmotného muže a hmotné ženy, kteří údajně kdysi byli spolu, pak se ztratili a teď se mají opět najít. A ti dva pak vytvoří kompletní duši, která se otevře cestě k Bohu.

Tento princip, či koncept, či jak to chcete nazvat, je kompletně zavádějící na scestí zejména pro duše fyzických žen, které tvoří skupiny či sekty těch, které tomu setkání s vyvoleným mužem věří a jsou pro tento případ rozhodnuty opustit i stávajícího partnera a rodinu, aby došly fiktivního spasení. Měl jsem možnost nahlédnout do zákulisí tohoto hnutí a nedělám si žádné iluze. Víra těch, kteří takto „duchovně“ žijí, je tak neotřesitelná, že jakákoli snaha o změnu jejich myšlení je házením perel sviním. Tady pomůže k probuzení jen negativní zkušenost.

Koho tento koncept zajímá blíže, vyhledejte si můj článek „Vztah dvojplamenů, tzv. karmických duchovních dvojčat, je ideálním způsobem, jak elegantně a s noblesou zmást hledající na duchovní cestě. Nechte si raději vyprávět tu o Červené Karkulce, poučíte se a aspoň nebudete nikomu za idioty“. Najdete ho v rubrice „Různé“.