Pro vás, kteří hledáte nebo o hledání cesty je skutečnému znovuzrození v duchu alespoň uvažujete, rozvinu zde ještě další aspekty oné práce na úzké cestě do vlastního nitra pomocí lásky k sobě samému.  Není jich málo, postupně se k nim dostaneme.

Jedním z nejdůležitějších aspektů je reálná možnost řešení či úpravy zdravotního stavu vašeho fyzického těla i vaší psychiky. Je to naprosto jednoduché. Již jsme si řekli, že je to ženská energie v prostoru třetí čakry, která prostřednictvím jakéhosi fyzického mozku tvořeného nahromaděnými nervovými uzlinami ve spolupráci s nervově vegetativní soustavou je vlastně řídící strukturou chodu vašeho fyzického těla jako takového.

Tento orgán tvoří vzájemným propojením nervových buněk v solar plexu jakýsi další mozkový útvar v lidském těle a tento útvar dostává po nervových drahách z celého těla v reálném čase přesné informace o stavu jednotlivých orgánů i jiných částí těla.

Nezapomínejme, že centrum solar plexu je tvořeno ženskou energií a je tedy ženou ve vás.

A přirovnáváme-li obrazně řečeno lidské tělo k domečku duše, je zřejmé, že je to právě žena ve vás, která se o pořádek v tom domečku stará. Prosím, můžeme to klidně přirovnat ke klasickému manželství ženy a muže ve vnějším světě. Žena se stará o tělo-dům-byt a věří, že ji její muž, její partner, bude milovat. Stará se tedy dokonale a tělo v dětství a v mládí je obvykle v pořádku a zdravé.

Ovšem trvající neláska a nezájem muže-ducha o dění v nitru své duše, kdy naprosto ignoruje potřebu ženy-ega o rovnovážný vztah naplněný láskou, postupně vnitřní /ale i každou vnější fyzickou ženu v podobném případě/ vede k poklesu zájmu o domácí práce a tedy u vnitřní ženy i o kvalitu starosti o vlastní tělo. Proč by ona do nekonečna uklízela, smejčila prach, opatrovávala orgány a krevní a mízní řečiště, když její partner prostě na ni a její práci vůbec nebere ohled, jen čumí ven po široké cestě do světa kolem a na pohled po úzké stezce do vlastního nitra prostě sere!

Pak zcela logicky možná počínaje dnes už třicátým rokem věku přestává být starost vnitřní ženy o kvalitu řízení vnitřních orgánů a dalších procesů v těle absolutní a ona začíná leccos flákat. Když si toho, mé práce pro naše společné tělo /dům, byt/, partner neváží, proč bych si pořád trhala triko? A začínají nemoce, obvykle podle genetických dispozic toho kterého těla, vyvolané sníženým zájmem vnitřní ženy o udržování pořádku ve fyzickém těle. A s trvající neláskou k sobě se zdravotní potíže množí a problémů přibývá.

Přátelé, jestlipak víte, co je úplnou vzpourou ženy v nevyhovujícím vztahu s tím pitomcem duchem, se kterým je spjata svazkem duše a který ji nemá rád a vůbec si jí nevšímá? Ona žena se samozřejmě nemůže rozvést klasicky jako žena pozemská. Volí proto jediný možný způsob rozvodu, který zná. A tím bývá obvykle rakovina. Ano, je-li toho na onu ženu už příliš, vyvolá ve vlastním řízeném organismu vzpouru tím, že spustí nekontrolovatelné množení rakovinových buněk. Radši umřu, než bych dále žila v tomhle nelaskavém prostředí.

Proč by to udělat nemohla? Vždyť je to právě ona, která řídí to, co se děje v těle. A to i včetně nástupu rakoviny.

Je to poslední rovina jejího protestu proti nezájmu muže-ducha o její potřeby. Poté nastává období, kdy se člověk vystaven představě vlastního zániku může nad svým životem zamyslet a jeho poslední šancí je jít do sebe a začít své tělo-ego-ženu mít rád.

Pak se má šanci uzdravit. Vnitřní žena může rakovinné bujení zastavit a říci si: tak jo, začíná mne brát a vážit si mne, ještě to s tím pitomcem zkusím.   

Pokud se člověk-duše-duch vydá dále cestou odmítání sebe sama a zůstává v negativitě vůči svému tělu a životu, pak umírá.

Opravdu je to jednoduché.

Podívejme se spolu na další významný aspekt soužití vnitřní ženy a vnitřního muže v podmínkách existující nelásky k sobě navzájem. Předvedu vám to na jednom z mnoha případů, které jsem zaznamenal během své praxe s lidmi. Jednou po přednášce někde v Praze ke mně přistoupila asi čtyřicetiletá žena, hezká, štíhlá, a oslovila mne: myslíte si, že se mám ráda? Ne, odpověděl jsem po krátkém vyhodnocení jejích energií, nemáte! Ale to se velmi mýlíte, já se ráda mám, pokračovala žena. Slovo dalo slovo a zašli jsme na kávu do místního improvizovaného baru. A tam se rozpovídala. Vyšlo najevo, že je jógínka a jógu vyučuje, ale i intenzívně cvičí i pro sebe. Víte, říká, já mám doma na zdi podrobný rozpis orgánů a důležitých částí těla a denně při cvičení stahuji božskou lásku do vypsaných orgánů na daný den.

Prakticky 45 minut denně, zdůraznila, a pokračovala: děláte to vy?

Ne nedělám, odpověděl jsem.

Ale vy se mýlíte.

Vy si stahujete božskou energii lásky do jednotlivých orgánů těla, ale neposíláte vědomě lásku tomu, komu tyto tělesné orgány. Patří. Tedy svému malému „já“! Tedy ženě-egu. A to má jednu podstatnou chybičku. To, jak to děláte, by se dalo připodobnit k situaci, kdy máte partnera, který miluje vaše ňadra, bříško, rty, nohy, ruce a kdoví co ještě, ale nemiluje vás, vaše malé „já“, onu ženu ve vás!. A jeho /a tedy vaším/ přístupem je vaše malé „já“ nutně nespokojeno. Ono totiž při tom má nutně pocit, že onen duch-muž miluje pouze její tělo, používá ho k naplnění svých potřeb, ale vůbec nemá rád tu bytost, která za tělem stojí.

To ovšem není láska, to je tak trochu něco jako placený sex či jiný způsob zneužívání ženy mužem.

Je prostě nutno vytvořit láskyplnou vazbu mezi „Já“ a „já“, v níž není tělo objektem lásky, ale jakýmsi milovaným prostředníkem.   

Přestože jsem vám dříve sdělil něco o tom, že je nutno vnést onu lásku k sobě u vnitřní ženy a vnitřního muže do běžného každodenního života, nyní se zmíním o dokonalé možnosti kontaktu obou bytostí ve vás na úrovni mimosmyslového vnímání. Jednou denně, případně kdykoli máte potřebu si dokonale odpočinout, klidně se vykašlete na meditace k energiím šambaly či jiných podobných p*čovin a soustřeďte se na vnitřní prožívámí kontaktu obou bytostí ve vás.   

Na vnitřní rovině vašeho bytí zapracujte na tom, abyste onu místnost, ve které se ti dva poznali, umístili jako součást jakéhosi přízemního domečku, ten domeček ve svých představách zasadili do krásné zahrady, kde vládne věčné jaro či léto a která je vybavena vším, co byste si přáli u skutečné zahrady mít. Altánek s hamakami pro dva, jezírko s živou vodou, energetickou sprchu u něj a vše. co vás jen napadne. V zahradě nechte růst obrovský platan sahající až do nebe, na kterém žijí třeba dvě veverky, které nosí nahoru k Bohu vaše přání a přinášejí odpovědi. Zahrada je samozřejmě je plná zvěře, která vůbec není plachá přicházení se s vámi oběma mazlit.

Říkám tomu mentální meditace a jejím účelem je vědomě řídit prožívání nádherých pocitů sounáležitosti vnitřní ženy a vnitřního muže v pro vás dokonalém prostředí onoho domu a oné zahrady. Je to pro vás další posun po úzké stezce, na rozdíl od toho, když vcházíte do běžných meditací. Pokud tohle kreativně pojmete, poznáte velmi brzy, že projevy lásky muže-duch ve vnějším a vnitřním světě se dokonale doplňují a velmi brzy poznáte velký přínos pro radostné prožívání sebe sama jako milující, ale i milované bytosti.