Dvě šelmy vládnou Zemi 1 aneb co znamená Janovo Zjevení neboli Apokalypsa

Všechno, co jste kdy chtěli vědět o nejtajemnější biblické knize: Zjevení Jana (ale báli jste se zeptat – a vlastně nikdo vám nebyl schopen dát smysluplné a logické vysvětlení). Nu, konečně jste se dočkali. Jste na správném místě v pravý čas!

Výklad Janova Zjevení 1. část

Dovolil jsem si parafrázovat název slavného filmu Woodyho Allena, proto abych vás zaujal a upozornil na fakt, že vám nyní nabízíme aktualizovanou analýzu zmíněné knihy. Starší rozbory jsou samozřejmě již nějaký ten pátek veřejně k dispozici. Přidal jsem ale nová fakta, spoustu obrazů a prohloubil některé pasáže. Neskromně tvrdím, že důkladnější informaci nikde jinde v současnosti nenajdete.

Možná si vážení čtenáři říkáte, proč se stále hrabeme v starých  textech jejichž praktická hodnota je nulová. Možná se budete divit, ale k oprášení těchto informací mne přivedl aktuální politický vývoj na Ukrajině, respektive role církví v ní. Minule jsme sledovali stopy vedoucí od církevních fanatiků na Ukrajině hluboko do historie. A není to jen můj názor, že jisté náznaky propojují dnešní vývoj událostí na Zemi s Janovým Zjevením.

Tento seriál se nejspíš nebude zamlouvat každému, pravděpodobně bude narušovat některé »pravdy« které vám nalil do hlavy vzdělávací systém a většinový názor společnosti okolo.

Vězte že nejsme zaujati proti nikomu osobně, naopak všem bychom chtěli nabídnout poctivou pravdu, k vašemu osobnímu prospěchu. Nefandíme žádné straně ani náboženskému systému, jediné co nás zajímá je nalezení pravdy. A jak řekl kdosi: Pravda osvobozuje. Možná jej znáte…

Zjevení Janovo – tajemná kniha, které není možné porozumět?

Dravé šelmy ze Zjevení 13 jsou prorockými obrazy mocností, které mají vládnout světu v tzv. »době konce věku«. (Někteří jiní autoři používají pro stejnou věc mj. výraz »konec časů« nebo »čas soudu« a já vážené čtenáře prosím jen o jedno — aby neulpívali na slovíčkaření, ale pokusili se vidět principy a symboliku skrytou za psanými slovy.)

Koho tedy představuje první z těchto šelem? Máme dostatek indicií, abychom odhalili její totožnost? Ovlivňuje tato mocnost chod světa už v našich dnech? Proč nás Bible tak důrazně varuje, abychom tuto šelmu neuctívali?

Poslední kniha Bible – Zjevení Janovo – je mnohými považována za velmi tajemnou knihu, které není možné porozumět.

Asi se tomu ani nemůžeme divit. Vždyť je plná nepochopitelných symbolů, zvláštních bytostí a prorockých obrazů a i mnozí studovaní teologové jsou přesvědčeni, že k jejich výkladu chybí klíč. Proč by se tedy měl rozumný člověk touto knihou vůbec zabývat? Má to nějaký smysl nebo je to jen ztráta času? Neměla by tato kniha raději zůstat zavřená?

Podívejme se, jak nám na tyto otázky odpovídá Bible. V prvních verších knihy Zjevení můžeme číst:

Překlad Bible 21: 1 Zjevení Ježíše Krista, které mu svěřil Bůh, aby ukázal svým služebníkům, co se musí brzy stát. Ukázal je skrze svého anděla, kterého poslal ke svému služebníku Janovi 2 a ten vydává svědectví o všem, co viděl – je to Boží slovo a svědectví Ježíše Krista. 3 Blaze tomu, kdo čte, i těm, kteří slyší slova tohoto proroctví a drží se toho, co je v něm napsáno. Ten čas je blízko.

http://bible.com/15/rev.1.1,3.b21

Jiný překlad – SNC: 1 V této knize je zapsáno, co Bůh svěřil Ježíši Kristu o budoucích událostech a co Ježíš odhalil svému služebníku Janovi prostřednictvím anděla. 2 Jan dosvědčuje, že to všechno viděl a zachytil jako Boží slovo sdělené Ježíšem Kristem. 3 A tak, jestliže čteš nebo posloucháš toto proroctví, uděláš dobře, když se podle něho zařídíš; začne se totiž plnit už brzo.

http://bible.com/162/rev.1.1,3.snc

Zvláštní. Poslední biblická kniha se nejmenuje “Tajemství“ nebo “Zahalení“, ale “Zjevení“. Jan vydává svědectví o tom, co se musí brzo stát. Ti, kteří čtou tuto knihu, snaží se jí porozumět a žít podle poznaných pravd, jsou označeni jako „blahoslavení“. Navíc anděl, který k Janovi hovořil o podivuhodných událostech poslední doby, vydal tento příkaz:

Potom mi řekl: „Nezapečeťuj slova proroctví této knihy, neboť ten čas je blízko.“ (Zj 22,10)

http://bible.com/15/rev.22.10.b21

Z uvedených veršů je zřejmé, že kniha Zjevení není v Písmu jen do počtu, není to kniha, které by nebylo možné porozumět. Naopak – je to kniha, k jejímuž pečlivému studiu jsme vyzýváni. Není zapečetěná. Je nám dána, abychom poznali, co se musí brzo stát

Šelma vynořující se z moře

Apoštol Jan, který byl na konci 1. století pro svou víru poslán do vyhnanství na ostrov Patmos, spatřil ve vidění podivnou dravou šelmu vystupující z moře. Píše o ní následující:

1 Vtom jsem spatřil, jak z moře vystupuje šelma se sedmi hlavami a deseti rohy; na těch rozích měla deset korun a na hlavách rouhavé jméno. 2 Šelma, kterou jsem spatřil, byla podobná pardálu, ale její nohy byly jako medvědí a její tlama jako tlama lva. Drak jí dal svou sílu, svůj trůn i velikou moc.

3 Jedna z jejích hlav vypadala jako smrtelně zraněná, ale její smrtelná rána se uzdravila. Celá země šla v úžasu za tou šelmou 4 a lidé se klaněli draku, který dal té šelmě moc; klaněli se i šelmě se slovy: „Kdo je podobný té šelmě? Kdo s ní může bojovat?“

5 Dostala ústa, jež vedla pyšné a rouhavé řeči, a byla jí dána moc působit dvaačtyřicet měsíců. 6 Ta ústa otvírala, aby se rouhala Bohu a urážela jeho jméno, jeho stánek i ty, kteří přebývají v nebi. 7 Bylo jí dáno, aby svedla boj se svatými a přemohla je. Dostala moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem: 8 Budou se jí klanět všichni obyvatelé země, každý, jehož jméno není od stvoření světa zapsáno v knize života zabitého Beránka.

9 Má-li někdo uši, slyš:10 Kdo má jít do zajetí, do zajetí půjde. Kdo má být zabit mečem, ten mečem padne. Zde je zapotřebí vytrvalosti a věrnosti svatých. (Zj 13,1-10)

http://bible.com/15/rev.13.1-10.b21

Není divu, že je Zjevení Janovo mnohými považováno za tajemnou a nesrozumitelnou knihu. Jak můžeme porozumět tomuto textu? Jak máme zjistit, co všechny tyto symboly znamenají? Jak můžeme odhalit totožnost “šelmy z moře“?

Je jediný správný recept, jak se vyhnout planému fantazírování a nepodloženým dohadům o smyslu uvedených obrazů. Musíme se držet starého pravidla, které nám pomůže dostat se k cíli. Existuje jediná cesta ke spolehlivému výkladu prorockých symbolů – podívejme se na poznávací znaky, které nám Bible dává, abychom mohli totožnost první šelmy odhalit.

Indicie a prorocké symboly pro odhalení totožnosti šelmy z moře

  1. Šelma se vynořuje z moře (Zj 13,1)
  2. Má deset rohů a sedm hlav (Zj 13,1)
  3. Podobá se jiným šelmám (Zj 13,2)
  4. Svou sílu, trůn i velikou moc má od draka (Zj 13,2)
  5. Obyvatelé země před ní klekají (Zj 13,4.8)
  6. Mluví pyšně a rouhavě (Zj 13,1.5-6)
  7. Bojovala proti svatým a zvítězila nad nimi (Zj 13,7)
  8. Měla moc po 42 měsíců (Zj 13,5.7)
  9. Její smrtelná rána se zahojila (Zj 13,3)
  10. Celá země jde v obdivu za šelmou (Zj 13,3)

Netvrdím, že toto jsou všechny poznávací znaky šelmy vynořující se z moře, které je možné z prvních deseti veršů 13. kapitoly Zjevení vyčíst. I tak jich ale máme k dispozici poměrně dost. Můžeme na jejich základě tuto šelmu spolehlivě identifikovat?

Při naší snaze odhalit totožnost šelmy, která se vynořila z moře, nesmíme zapomínat, že aby byl výklad spolehlivý, musí souhlasit VŠECHNY znaky. Díky informacím, které dnes konečně máme k dispozici, můžeme dojít k jedinému, pro mnohé určitě překvapivému závěru. Existuje JEDINÁ mocnost, na kterou sedí VŠECHNY charakteristiky, kterými je popsána šelma z moře.

Výsledek analýzy bude pro mnoho lidí velmi kontroverzní, možná i nepřijatelný… nicméně jediná cesta, jak poznat pravdu, je sám-za-sebe posoudit biblické údaje i historická fakta a sám se svobodně rozhodnout, zda je to pravda nebo lež.

Mějte prosím trpělivost a pokračujte ve čtení. Jen tak zjistíte, jestli jsou všechny tyto informace jen šíleným nesmyslem, nebo zda naopak mají svůj smysl a logiku. Pojďme si tedy jednotlivé indicie rozebrat.

1. Šelma se vynořuje z moře

Tu jsem viděl, jak se z moře vynořila dravá šelma… (Zj 13,1)

Máme před sebou první prorocké symboly, které je třeba rozluštit. Tomu, co se v proroctví skrývá za označením “šelma“, nám pomáhá porozumět starozákonní kniha Daniel:

Šelma čtvrtá znamená království čtvrté na zemi… (Dan 7,23 kral.)

“Šelma“ v proroctví představuje království, národ či mocnost. O první šelmě, která se ve 13. kapitole Zjevení objevuje, můžeme číst, že se vynořila z „moře“. I tento symbol nám vykládá sama Bible:

Tehdy mi řekl: „Vody, které jsi viděl a kde ta nevěstka sedí, jsou lidé a zástupy, národy a jazyky.“ (Zj 17,15 B21)

Když šelma vystupuje z moře, znamená to, že jde o mocnost, která povstala na hustě osídleném území, na území kde je množství lidí, národů a jazyků.

Podle mnoha příznaků se hledaná šelma nápadně podobá té, na kterou ukazuje již známý starozákonní prorok Daniel. Rozbor tohoto proroctví jsme si ukázali už dříve a všechny indicie bohužel poukazují na papežský stát. Předpokládejme přesto na začátku analýzy Zjevení nevinu a poctivě prozkoumejme, zda příznaky sedí či ne.

Uznávám, že první poznávací znak je poněkud obecný, nicméně papežství ho splňuje. Je nepochybně mocností a vzniklo na hustě osídleném území jižní Evropy.

2. Má deset rohů a sedm hlav

Tu jsem viděl, jak se z moře vynořila dravá šelma o deseti rozích a sedmi hlavách; na těch rozích deset královských korun a na hlavách jména urážející Boha. (Zj 13,1)

“Rohy“ v biblických proroctvích představují krále, vládce, případně království (viz. Dan 7,24 a 8,21, Zj 17,12).

Aby při výkladu biblických proroctví nedocházelo ke zmatkům, je dobré si všimnout, že výrazem “král“ může být označován jak panovník, tak i království:

Chlupatý kozel je král řecký a veliký roh, který měl mezi očima, je první král. (Dan 8,21)

Kozel zde představuje „krále řeckého“ – tj. Řeckou říši, veliký roh pak „prvního krále“ – tj. Alexandra Velikého. V prvním případě tedy “král“ představuje celou říši a v druhém jejího panovníka.

Se šelmou, která má deset rohů, se můžeme setkat i v sedmé kapitole knihy Daniel. Šelma, kterou Daniel ve vidění spatřil, představovala Římské impérium, které se rozpadlo na deset nástupnických států, představovaných deseti rohy.

Je možné, aby také šelma, která se v Janově vidění vynořila se z moře, měla něco společného s Římem? Podívejme se, co se o ní můžeme dozvědět dál. V prvním verši Zjevení 13 je psáno o tom, že tato mocnost měla “sedm hlav“. Ve Zjevení 17,9 můžeme číst:

Ať pochopí ten, komu je dána moudrost. Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena sedí, a také sedm králů. (Zj 17,9)

Ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, panující nad králi země. (Zj 17,18)

Podle Bible tedy těchto sedm hlav představuje sedm pahorků, na kterých „ta žena“ (neboli „veliké město“) sedí. Tato informace podporuje myšlenku, že první šelma ze Zjevení 17 má skutečně nějakou spojitost s Římem. Právě Řím je totiž označován za město, které bylo vybudováno na sedmi pahorcích (viz např.  Wikipedie):

  • Capitolium (lebka),
  • Aventinus,
  • Palatinus,
  • Caelius,
  • Quirinalis,
  • Viminalis,
  • Esquilinus.

coin issued by Vespasian-Roma was the goddess that symbolized city of Rome-enthroned upon hills of Rome

Mince vydaná císařem Vespasianem.

Pro posluchače v době apoštola Jana šlo o jasné sdělení. I sama Římská říše se tím označením chlubila. Na minci je římská bohyně Roma sedící na trůnu ze sedmi kopců. Je k tomu třeba něco dodávat? Snad jen se zeptejme sami sebe: Komu se nehodí tato pravda, že je neustále zpochybňována?

Je také sedm králů. Pět jich padlo, jeden je a další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat na krátký čas. A šelma, která byla a není, ta je osmý král; je z těch sedmi a jde do záhuby. (Zj 17,10-11)

Dále tu máme sedm králů. A šelma jako osmý král. Zní to jako pěkná hádanka z Pána prstenů. Zajímavé téma, které si necháme na příště.

Papežství samozřejmě bylo a je spojeno s Římem. Samo přiznává, že navazuje na Římské impérium. Ale k tomu se ještě dostaneme.

3. Podobá se jiným šelmám

Ta šelma, kterou jsem viděl, byla jako levhart, její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. (Zj 13,2)

Pokud šelma vycházející z moře skutečně představuje papežství, měl by podle tohoto verše římskokatolický systém nést určité znaky říší, které existovaly před ním. Samozřejmě, že je to opět Bible, kdo nám objasňuje, o které světové říše jde. Stejné šelmy, o kterých se píše ve Zjevení 13,2 najdeme v již zmiňované 7. kapitole knihy Daniel.

Ty čtyři obrovské šelmy jsou čtyři králové, kteří povstanou na zemi. (Dan 7,17 B21)

Daniel vidí symbolické šelmy představující čtyři říše, které vládly světu od doby, kdy žil, až do pádu Říma. Vidí je v opačném pořadí než apoštol Jan, což je dáno tím, že Daniel se díval dopředu – do budoucnosti (vidění měl kolem r. 553 př.n.l.), kdežto z Janova pohledu šlo o minulost (vidění měl kolem roku 96 n.l.) a díval se tedy zpět. Daniel spatřil mimo lva, medvěda a levharta, o kterých se zmiňuje i Jan ve Zjevení 13,2, také „čtvrtou šelmu. Byla děsivá a hrozná a měla strašnou sílu. Svými obrovskými železnými zuby hltala a drtila a zbytek rozdupávala nohama. Lišila se od všech šelem, které ji předcházely, a měla deset rohů.“ (Dan 7,7 B21)

Z Danielova proroctví o čtyřech šelmách vyplývá, že lev představoval Babylón, medvěd Médo-Persii, levhart Řecko a čtvrtá šelma Řím. (viz. článek Malý roh – maska antikrista stržena). Pro nás jsou zatím důležité první tři říše, jejichž znaky má nést šelma z moře. Které podobnosti mezi těmito říšemi a šelmou z moře můžeme nalézt? Co má společného papežství s těmito starověkými národy?

Jisté je, že můžeme nalézt mnohé spojitosti mezi římskokatolickým náboženským systémem a pohanskými náboženstvími zmíněných mocností. Římská církev přijala a začlenila do své struktury a dále vytříbila mnoho způsobů uctívání a stylů vlády starověkých království.

Médsko-perský panovník byl například považován za neomylného a zákon, který vydal, nemohl být změněn. Co na to Římsko-katolická církev? V Ediktu o papežské neomylnosti můžeme číst:

„Kážeme a určujeme za Bohem vyjevené dogma, že rozhodne-li římský pontifex ex cathedra, to jest, využije-li své hodnosti pastýře a učitele všech křesťanů, dané jeho apoštolskými povinnostmi, vymezí doktrínu víry a morálky závaznou pro veškerou církev, s pomocí Boží, přislíbenou mu blahoslaveným Petrem, vládne neomylností, již svatý Spasitel s potěchou udělil církvi vymezením doktríny o víře a morálce, a tudíž taková rozhodnutí římského pontifa jsou nezměnitelná ve své podstatě a jsou rozhodnutím církve.“

Nejen neomylnost a nezměnitelnost výroků panujícího monarchy, ale i jeho absolutní moc, naprostá podřízenost jeho úředníků, hierarchie elity a mnoho tajných spolků, díky nimž byla upevněna vladařova moc – to vše je dědictvím, které Vatikán přijal od dávných království. Tím to však nekončí.

Obřady a ceremonie převzaté z řeckého a babylónského období tvoří základ většiny liturgií, svátků a obřadů, které Římskokatolická církev dodržuje. Dokonce i tituly používané současnými papeži odpovídají těm, které používala raná pohanská náboženství a později monarchové, považovaní za zástupce bohů a někdy i za bohy samé. (Asi nemusím zmiňovat, že i papež bývá označován za zástupce Boha na Zemi, někdy dokonce přímo za boha. Ale k tomu se dostaneme později.)

Podle Encyclopædia Britannica byl papež Lev I. (440461) první římský biskup s titulem Pontifex Maximus. Titul až do doby vlády císaře Gratiana náležel pouze římským císařům jakožto nejvyšším velekněžím. Jiné zdroje uvádí že titul přešel už na papeže Damase I.

papal medal-LEO X PONTIFEX MAX QVEM CREANT ADORANT ROMAE

Papežská medaile: LEO X PONTIFEX MAX QVEM CREANT ADORANT ROMAE

papal medal-ADRIANVS VI PONT MAXIM QVEM CREANT ADORANT ROMAE

Papežská medaile: ADRIANVS VI PONT MAXIM QVEM CREANT ADORANT ROMAE

Papežové tedy zdědili nejen moc římských císařů, ale také jejich tituly. Nejvýznačnějším z nich byl »Pontifex Maximus«, pohanský titul »Stavitele mostů mezi nebem a zemí«.

Dějiny ukazují, že během pádu Babylóna uprchli jeho kněží do Pergamu v Malé Asii, kde i nadále provozovali babylónské náboženství s jeho obřady, rituály a hierarchií. Pergam se r. 133 př.n.l. spojil s Římem. Poslední pergamský král Attalus odkázal svůj titul Pontifex Maximus, strukturu babylónského kněžství i kněžská roucha Římu. Zmíněný titul užíval původně už římský pohanský velekněz (Papirius byl pravděpodobně v r. 509 př.n.l. první s tímto titulem), pak imperátoři a po nich přešel tento titul na papeže.

Augustus as Pontifex Maximus, marble statue, c. 20 bce, in the Vatican MuseumsChristoph Weigel-Clemens XI. Pontifex Maximus

  1. Augustus as Pontifex Maximus, c. 20 bce, Vatican Museum
  2. Clemens XI. Pontifex Maximus, by Christoph Weigel

Pontifex Maximus, at Rome, the head of the college of pontiffs. The position was one of great dignity and importance, exercising control over the whole state religion; it was held by Julius Caesar and by all the emperors down to Gratian (who dropped the title in AD 382). http://www.answers.com/topic/pontifex-maximus

PopesPiusXIIandPaulVI

A tady vpravo máme dokonce dva v jednom: rybí hlava i trojitá koruna. Že mu to ale sluší! Jen by se neměl brát tak vážně.

Římská církev přejala i další atributy pohanských náboženských systémů. Trojitá koruna, kterou nosí papež, je perského původu. Ten, kdo jí byl korunován, byl prohlášen za “krále nebes, země a podsvětí“. Není velkým překvapením, že spolu s trojitou korunou si papež nárokuje i tento pohanský titul.

„Papež je korunován trojitou korunou, jako král nebes, země a podsvětí.“ (Lucius Ferraris, Prompta Bibliotheca, vol. VI, Papa II, str.26)

Dagon-fish-godAž do současnosti nosí papež i katoličtí biskupové a kardinálové stejná roucha jako kněží pohanského boha Dágona, včetně mitry ve tvaru rybí hlavy. Babylónský velekněz byl Dágonovým zástupcem, byl považován za neomylného a oslovován “Vaše svatosti“. Národy podrobené babylóňany musely líbat prsten a obuv babylónského krále – boha. Tutéž moc a stejné tituly si dodnes přivlastňuje papež.

Symbolem papežství se staly také klíče pohanských bůžků v mužské a ženské podobě, stejně jako hůl, která je symbolem hada a kterou nosili starověcí vládci od dob Babylóna, přes Egypt až po Řím. Zmíněné klíče se proměnily v “klíče Petrovy“ a hůl se stala holí pastýřskou. Tyto pohanské artefakty tak získaly křesťanský ráz.

Pohanští kněží žili v celibátu, měli tonzuru (vyholené temeno) a byli údajně obdařeni mocí obětovat za živé i mrtvé. Stejnou moc si nárokují i římskokatoličtí kněží. Uctívání “Královny nebes“ (Marie) má také kořeny v pohanských náboženstvích, stejně jako uctívání slunce (svěcení neděle, sluneční kruhy, svatozáře, hostie…).

Je málo známé že obelisky mají svůj původ v Egyptském slunečním kultu.

Monolity byly původně umisťovány poblíž Egyptských chrámů boha Slunce Ra, často v párech, a údajně měly sloužit k magické ochraně chrámů. Evidentní jsou dvě jejich části: Tělo monolitu a tzv. pyramidon na špičce. Nejzajímavější je přitom fakt, že často byly z Egypta dokonce přímo dovezeny, papežství jen pyramidon doplnilo křížem. Obelisky jsou artefakty, které spojují první šelmu s druhou, která je také ráda staví. Také byste rádi znali skutečný důvod jejich vztyčování? Proč je šelmy mají tak rády? Tolik úsilí! Kvůli čemu? To vážně stojí za zamyšlení.

sun-obelisksObelisk vlevo: Washington, USA
Obelisk vpravo: St. Peter’s Square, Vatican, Rome, Italy

Není popsán a neví se, který faraon jej původně postavil. Císař  Augustus nařídil jeho vztyčení v Juliánském Fóru v Alexandrii, kde byl až do A.D. 37. Caligula jej pak nechal přesunout do Vatican Circus v Římě.

san-giovanni-laterano-obelisk-2Obelisk: Piazza S. Giovanni, Laterano, Rome, Italy
Postavil: Tuthmosis III (vládl v letech 1504–1450 B.C.)

Lateránský obelisk stál původně v Egyptě v Karnaku. Constantius (A.D. 317–361) jej přesunul do Říma. Jde o nejvyšší monolitický obelisk na světě, současně i jeden z nejstarších díky egyptskému původu.

Pročpak asi papež Sixtus V. věnoval tolik úsilí znovu-postavení egyptských artefaktů s hieroglyfy po celém Římě?

Copak má tohle společného s křesťanstvím? Nebo nám snad něco zapomněli říci?

Velmi pikantně vyznívá ptačí pohled na Vatikánské náměstí, položený vedle znaku Babylonského Slunečního boha. Nezapomeňte při prohlížení obrázků na to, že uprostřed Vatikánského náměstí stojí výše popsaný obelisk.

Sun God Babylonian, early 9th century BCSun-God-Babylonian-in-Vatican-Square-aer-b

  1. A meeting of gods on the Tablet of Shamash shows the Sun god Shamash on the throne, in front of the Babylonian king Nabu-apla-iddina; British Library room 55; found in Sippar (Tell Abu Habbah), in Ancient Babylonia; 9th century BC
  2. St. Peter’s Square, basilica at top and Egyptian obelisk in the centre of the Sun disc, Vatican, Rome, Italy

V katolicismu se můžeme setkat s mnoha dalšími symboly používanými v pohanských náboženských systémech, jako jsou například rovnostranné trojúhelníky s Hátorovým okem, posvátná srdce, posvátné stromy, symboly plodnosti, modlitební korálky, pohanské kříže atd.

S křesťanstvím nemá nic společného ani uctívání mrtvých a jejich ostatků (relikvií), což je také součástí katolických náboženských praktik. Věděli jste například, že mše může být vysluhována pouze tehdy, pokud je oltář spojen s nějakou relikvií? Bez kusu mrtvoly nemůže být oltář posvěcen. Další spojitostí mezi papežstvím a pohanskými zvyky starodávných říši jsou pokřesťantštěné pohanské svátky (např. vánoce a velikonoce).

vlk-lebka-vaclav
S uctíváním kusů mrtvol se můžeme setkat i u nás
(kardinál Vlk a lebka sv. Václava)

Římskokatolické doktríny jako je křest nemluvňat, kropení při křtu, učení o nesmrtelnosti duše, modlitby k mrtvým a uctívání jejich ostatků, opakované modlitby za použití růžence, učení o odpustcích, o očistci a věčném utrpení v pekle, učení o spasení ze skutků, o pokladnici zásluh mrtvých “svatých“, mše, svěcení neděle atd. jsou přímo převzaté ze starověkého Babylóna. Zkrátka – když ve 4. století Konstantin sloučil pohanství s křesťanstvím, otevřel tím dveře falešným doktrínám, které se postupně a plíživě začlenily do církevního systému.

Je náhoda, že papež vypadá jako velekněz starobylých pohanských náboženství? Proč nosí stejný titul, obléká stejné kněžské roucho a pokračuje ve stejných rituálech, které se praktikovaly v pohanských kulturách?

Jak už jsem zmínil, v Danielovi 7 je (mimo jiné) řeč o čtvrté šelmě, která byla „děsivá a hrozná a měla strašnou sílu“, a která je obrazem Římského impéria. Uvedl jsem také, že určité narážky na tuto velmoc je možné najít i ve Zjevení 13 (viz bod 2 – sedm hlav a deset rohů). Můžeme objevit ještě více důkazů o spojitosti šelmy vystupující z moře a Říma?

4. Svou sílu, trůn i velikou moc má od draka

A drak jí dal svou sílu i trůn i velikou moc. (Zj 13,2)

Kdo nebo co je tímto drakem, od kterého šelma, která se vynořila z moře, získala svou sílu i trůn i moc?

Bible identifikuje draka jako „toho dávného hada, jenž je ďábel a satan“ (Zj 20,2 B21).

V originálu této analýzy je nabídnuta i druhá možnost výkladu dračí symboliky. Ve Zjevení 12 můžeme číst:

1 Na nebi se ukázalo veliké znamení: žena oděná sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na hlavě měla korunu dvanácti hvězd. 2 Byla těhotná a křičela bolestí, neboť začínala rodit. 3 Pak se na nebi ukázalo jiné znamení: hle, veliký rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy, a na těch hlavách sedm korun. 4 Jeho ocas vlekl třetinu nebeských hvězd a svrhl je na zem. Tento drak se postavil před ženu, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile ho porodí. 5 Ale když porodila syna, muže, který má pást všechny národy železnou holí, byl její syn vytržen k Bohu a jeho trůnu. (Zj 12,1-5)

http://bible.com/15/rev.12.1-5.b21

Vyvozuje se v této starší analýze také, že tímto synem – mužem, který má pást národy železnou holí – je Kristus, kterého chtěla »sežrat« římská říše prostřednictvím Heroda. S tím ovšem nelze souhlasit. Prorok mluví o budoucnosti — nelze najednou skočit do minulosti a ztotožňovat ji s proroctvím, stejně jako nelze porovnávat »jablka s hruškami«. Nehledě na to, že Ježíš se před Herodem zachránil zcela jinak.

Jednoduše: ona žena není Marie a zmíněným synem nemůže být Ježíš.

Spíše si pod drakem můžeme představit obecně antikristovskou sílu, která působí v pozadí dění a o které mluví mnozí zasvěcenci.  Obě šelmy jsou jen jejími loutkami, jakýmisi dlouhými prsty.

Povšimněte si prosím pěkně také podobnosti a současně rozdílnosti mezi drakem ze (Zj 12,3) a šelmou ze (Zj 13,1): Viděl jsem, že se z moře vynořila šelma a měla také sedm hlav a deset rohů jako drak. Královskou korunu však měla na každém svém rohu a na každé hlavě božský titul urážející pravého Boha. (Zj 13,1 SNC). Připomeňme si: Roh je prorocký symbol pro krále, vládce, případně království, jak jsme dokázali výše v bodu 2. Koruna je zřejmě symbolem státu s absolutistickým státním zřízením a moci soustředěné v osobě jednoho panovníka.

  • šelma… 7 hlav, 10 rohů, 10 korun
  • drak….. 7 hlav, 10 rohů, 7 korun

7 V nebi nastal boj: Michael a jeho andělé bojovali s drakem. A drak bojoval, i jeho andělé, 8 ale nic nezmohli. Na nebi už se pro ně nenašlo místo 9 a ten veliký drak – ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět – byl svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním. (Zj 12,7-9 B21)

Mimochodem, povšimněte si prosím v této souvislosti zajímavého údaje: Drak byl svržen na Zem! Leccos by to mohlo vysvětlit. Máme k dispozici zajímavá fakta o tzv. Fatimském zjevení, které mělo údajně být upozorněním na tyto události. Fatimská událost rovněž tak údajně byla jediným pravým moderním zjevením. Jedna věc je jistá: Je to s tímto zjevením samozřejmě zcela jinak, než bylo oficiálně z Vatikánu oznámeno. Téma je dosti obsáhlé, hromada údajů i fotografií – můžete se těšit na další odhalování skryté skutečnosti někdy v budoucnu na tomto webu.

V kontextu Zj 13.2 šelma z moře získala svou sílu, trůn i velikou moc od Říma. Jak jsme již uvedli výše, proroctví o šelmě je natolik důležité že jej přinesli s velkým časovým odstupem dokonce dva proroci – aby nemohlo v žádném případě dojít k omylu nebo potlačení pravdy. Tím druhým je samozřejmě známý Daniel:

Když jsem ty rohy pozoroval, hle, začal mezi nimi růst jiný, malý roh a tři z těch dřívějších rohů byly vyvráceny, aby mu udělaly místo. Na tom rohu jsem spatřil jakoby lidské oči a ústa, jež vedla pyšné řeči. (Dan 7,8)

Těch deset rohů je deset králů, kteří povstanou z toho království. Po nich povstane jiný král, odlišný od těch předešlých, a ty tři krále sesadí. (Dan 7,24)

http://bible.com/15/dan.7.8,23-25,28.b21

Jedině papežství splňuje tuto informaci o třech vyvrácených královstvích. Tato nástupnická království původního Říma, která neuznávala papežovu autoritu byla nemilosrdně zničena. Herulové byli rozdrceni v roce 493, Vandalové v roce 534 a Ostrogóti v roce 538. Tato vítězství posílila pozici papežství a papež Vigilius (který mimochodem vůbec nebyl křesťan) mohl být v roce 538 dosazen na papežský trůn, kde vládl pod vojenskou ochranou generála Belisaria. Nezávislá papežská moc je tedy datována od roku 538.

Je historickým faktem, že papežství je jediná mocnost, která povstala a přisvojila si římskou moc krátce po pádu Římské říše. Proč myslíte, že se tato církev jmenuje ŘÍMSKO-katolická?

Anglický historik Thomas Hobbes napsal: „Když se člověk zamyslí nad původem tohoto velkého církevního panství, snadno si uvědomí, že papežství není nic jiného, než duch mrtvého Říma, sedící na jeho hrobě s korunou na hlavě.“

I další zdroje potvrzují, že papežství přímo navazuje na padlé Římské impérium:

„Ne, (katolická) církev nesestoupí do hrobu. Přežije Impérium… Povstane druhé impérium a vládcem tohoto impéria bude Papež – více než to, bude vládcem Evropy. Bude diktovat svá nařízení králům a oni ho budou poslouchat…“ (Andrea Lagarde, Římská církev ve středověku, 1915)

„Je tedy zvláštním skutkem Božské Prozřetelnosti, že při pádu Římské říše a jejím rozdělením na jednotlivá království, římský Pontif, kterého Kristus udělal hlavou a středem celé své církve, získal světskou moc.“ (Papež Pius IX., Apoštolský list Cum Catholica Ecclesia, březen 1860)

„Před dávnými časy, když po zanedbávání západními vládci byl Řím vydán na pospas barbarským hordám, se Římané obrátili o pomoc a ochranu k jedné postavě a požádali ji, aby jim vládla; …a tak … začala neomezená světská moc papežů. Tak, když náměstek Kristův pokorně nastoupil na trůn Césara, převzal žezlo, před nímž se měly po mnoho let sklánět císařové a králové Evropy.“ (The American Catholic Quaterly Review, duben 1911)

Jak se můžeme přesvědčit, sama Římsko-katolická církev přiznává, že po pádu Říma získala jeho trůn i moc.

5. Obyvatelé země před ní klekají

klekali před drakem, protože dal té šelmě svou moc, a klekali také před šelmou a volali: „Kdo se může rovnat té dravé šelmě, kdo se odváží s ní bojovat?“ (Zj 13,4)

…budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života, v knize toho zabitého Beránka. (Zj 13,8)

To, že před šelmou z moře klekali a dosud klekají obyvatelé Země, znamená, že jí vzdávají božskou poctu, že ji uctívají. Z toho vyplývá, že nejde pouze o politickou mocnost, ale také o mocnost náboženskou. Je myslím zcela zřejmé, že také tuto charakteristiku Vatikán splňuje naprosto dokonale. Všichni víme, že není pouze státem, ale zároveň i církví.

Máme tu ještě jednu hádanku mimo soutěž, která sice není pro výsledek analýzy směrodatná, ale je přesto hodně zajímavá: Šelmu už známe, ale je psáno že také „klekali před drakem„. Jak se kleká před Církví víme — ale kde je ten drak?

Dle mého názoru by mohl být skryt v pohanských kultech, které církev převzala a vesele je používá — jen pod jinými názvy, když přemalovala „vývěsní štíty“ na římských kultech. Počínaje slunečním kultem, rybím bohem Dagonem atd. atd.

Vatican_Museum_courtyard2Nádvoří Vatikánského muzea: Šelma si je už natolik jistá sama sebou, že vystavuje dračí symboly veřejně. Samozřejmě, že tomu neříkají Dračí oko…

Vatican-Jesus being resurrectedVatikán, papežský sál: Proboha, tohle má být vzkříšení Krista? Intuice spíše napovídá něco o pekle. Pod pláštíkem moderního umění je tu ukrytý další drak. Ale samozřejmě je to jen náhodná hra světla a stínu…

Je mi to fakt líto. Co by na to asi řekl Ježíš, jehož jména se bezostyšně zneužívá k maskování zla? Další potvrzení této identifikace šelmy můžeme najít ve Zjevení 17, kde můžeme číst následující:

Anděl mě odvedl ve vytržení ducha na poušť. Tu jsem spatřil ženu sedící na dravé šelmě nachové barvy, plné rouhavých jmen, o sedmi hlavách a deseti rozích. Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a nečistoty svého smilství a na čele měla napsáno jméno – je v něm tajemství: „Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi.“ Viděl jsem tu ženu, zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji viděl. (Zj 17,3-6)

Pokud by někdo byl barvoslepý, nechť si zalistuje v oficielních církevních předpisech pro formální oblečení kléru.

Velice jsem užasl, když jsem viděl nápis na koruně (tiáře) Pia IX: IESV CHRISTI VICARIO INFALLIBILI ORBIS SVPREMO IN TERRA RECTORI REGVM ATQVE POPVLORVM PATRI. Anglicky: To the Infallible Vicar of Jesus Christ. To the Supreme Governor of the World on Earth. To the Father of Nations and Kings.

Povšimněte si, že se šelma ze Zjevení 17 nápadně podobá šelmě vycházející z moře. Je plná rouhavých jmen, má sedm hlav a deset rohů. Už víme, že šelma představuje národ, státní moc. Všimněte si také ženy, která na této šelmě sedí. Žena je v biblických proroctvích obrazem církve nebo Božího lidu, nevěstka pak symbolem padlé církve. Takže tento obraz ukazuje na politickou mocnost, na které „sedí“ církev, tedy na mocnost, která má zároveň světskou i náboženskou moc.

Tato nábožensko-politická mocnost má být uznávána obyvateli světa, mají před ní poklekat, vyjadřovat jí zbožnou úctu. Děje se to v případě papežství? Objektivně řečeno ano, desetkráte ano!

John Paul II at Shea Stadium, Queens, N.Y., October 1979Definice modlářství nám říká, že jde o náboženské uctívání čehokoliv, jedno zda zlatého telete či osoby.

Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, který tě vyvedl z Egypta, z domu otroctví. Neměj žádné bohy kromě mne. Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. (Exodus 20,1-7)

http://bible.com/15/exo.20.1-7.b21

Vzpomínáte, jaký byl v Exodu trest za zlaté tele? Jen o pár veršů dále? Drastický a okamžitý…

Pope kiss stone and wood and call it holyLíbáme kamení, dřevo a hadry a říkáme tomu svatost.

Modlářství, nebo ne? Můžete hádat třikrát. Třeba je za to také svatořečí… A co svědomí? Vyzpovídají se z toho? A dostanou rozhřešení? Pokud by snad někomu k posouzení nestačil přiložený důkazní materiál – pro nevěřící Tomáše jsme k 3. a 5. bodu shromáždili další fakta z tzv. mainstreamových seriózních médií.

A nikomu na zemi nedávejte jméno »Otec«: jediný je váš Otec, ten nebeský. (Mat 23,9)

Mimochodem, určitě jste si všimli, že si papež i kněží libují v označení »Svatý otec«. Zajímalo by mne, jak se papež a katoličtí věřící vyrovnávají s tímto jasným biblickým příkazem…

-pokračování-