Anorexia+Bulimia-very serious eating disorder

O bulimii, anorexii a o příčinách selhávání lékařské vědy při řešení těchto psychických poruch. Jak vyléčit bulimii? Známe řešení!

Budu se věnovat po delší době dalšímu zajímavému tématu lidského duševního zdraví, opět z hlediska vlastního pohledu na člověka jako komplex bytosti s více vědomími aktivně činnými na rozdílných vibračních rovinách… vy, kteří znáte moji práci, již víte, že podkladem pro můj vhled do spleti pochodů lidské psychiky je znalost vzájemných vztahů a o existující či případně neexistující kompatibilitě vědomí zvířecího člověka /ega/, vědomí člověka duchovního /ducha/ a jejich spojením ve vědomí člověka pozemského /duše/ »

Protože půjdeme do oblasti poruch lidské psychiky, bude řeč především o tom, jak to vypadá, když se ti dva v nás, ego a duch, nedohodnou a stojí proti sobě — protože se v tomto případě nejen nemají rádi, ale dokonce ten jeden toho druhého nenávidí… můžeme říci, že člověk nemiluje sám sebe

Horní elipsa, čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; Spodní elipsa, čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – ze dvou činí jedno.
Horní elipsa, čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; Spodní elipsa, čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – ze dvou činí jedno.

Chcete-li tomu porozumět, máte šanci se začíst do ostatních textů zde na webu, zejména pak v rubrice Dvě cesty » a Dualita lidského bytí » ty vás navedou na správnou stopu… jistě vám neublíží, naopak velmi pravděpodobně vám tyto znalosti prospějí…

na řadě je dnes opět velmi ožehavé téma, ve kterém budete mít možnost posoudit spolu se mnou již poněkolikáté velmi kontroverzní úroveň poznání našich specialistů v oblasti „údržby“ lidské psychiky… tedy lidí, kteří se po léta připravovali na vysokých školách na svou práci, aby v ní v řadě případů zoufale selhávali…

a to z jednoho opravdu triviálního důvodu s dalekým dosahem… jsou totiž ve zvoleném oboru mimo mísu díky svému školou zprostředkovanému základnímu vybavení neměnnými materialistickými postuláty tzv. „vědeckého“ a tedy v podstatě ateistického přístupu k předmětu svého studia, tedy k člověku…

povíme si dnes něco o psychických anomáliích, které komplikují zdravotní stav již velmi mladých lidí, zejména žen… specialisté a rádoby „odborníci“ v bílých pláštích nazývají tyto zdravotní problémy termíny „bulimie“ a „anorexie“… věnovat se budeme přednostně bulimii… o jemných aspektech rozdílů mezi tím, co je nazýváno bulimií a tím, co je nazýváno anorexií, si řekneme něco závěrem…

mám za to, že nejlépe bude podívat se na tyto „ne-moci“ nejdříve v konfrontaci s oficiálním informačním tokem na internetu… vybral jsem z dostupných možností ten, který je nám laikům předložen na portálu „ACADEMY Spektrum zdraví“ na adrese http://www.spektrumzdravi.cz/academy/ pod heslem „mentální bulimie“…

podíváme se, co si o mentální bulimii myslí odborníci a podrobíme jejich názory zkoumání z pohledu dlouholetých zkušeností s triádou ego, duše a duch v běžné denní praxi…

a že těch zkušeností nemám za ta léta málo, to bych chtěl předeslat… v řadě případů jsou mé zkušenosti i zkušenostmi těch z vás, kteří jste prošli onou „úzkou“ cestou úprav svého nitra a našli jste svou novou vnitřní rovnováhu mužských a ženských energií podobnou té, ze které jste kdysi vypadli a ponořili se tak do mnoha inkarnací jako lidé této Země…

při případné snaze o verifikaci mnou podávaných informací z jiných zdrojů se bohužel vy ostatní opět nebudete moci obrátit na příslušné prameny v odkazech použité literatury, a to z prostého důvodu… jde totiž o mé vlastní, čistě intuitivní, vnitřní poznání, které v dostupných materiálech kdekoli odjinud /pokud je mi známo/ nemá odpovídající obdobu…

chcete-li, využijte proto prosím možnosti prověřit tyto informace svým procítěním ve svém srdci, máte-li je pootevřeno či zcela otevřeno… tak tomu může být ovšem pouze tehdy, je-li vám tady a teď vlastní vysoká převaha podílu energií ducha k egu ve vaší součtové duši…

pokud ale vaše srdce ještě spí a vaše přebujelé ego stále ještě potlačuje projevy vašeho ducha, najděte si prosím jiný objekt svého zájmu než článek tento a další na mém webu… tento svět vám k tomu dává tisíce příležitostí…

pojďme rovnou k první pasáži textu, který je nám na internetu nabízen… oficiální citovaný text odlišíme od mých poznámek typem písma — kurzivou… začínáme:


Mentální bulimie

Mentální bulimie se řadí mezi poruchy příjmu potravy. Je charakterizovaná opakovanými záchvaty přejídání střídající se se snahou potlačit tloustnutí, nejčastěji zvracením. Postihuje převážně ženy a dívky. Oproti mentální anorexii začíná mentální bulimie později, obvykle mezi 16.–25. rokem života. Často z ní ale vzniká nebo se příznaky obou duševních nemocí mohou střídat. V poslední době výskyt mentální bulimie stoupá, postihuje 3% žen v typickém věku. Slovo bulimie pochází z řečtiny, je to složenina z bous (býk) a limos (hlad). Teprve ve 20. století se ukázalo, že jedná o nemoc psychickou, a byla označena jako žravost psychická (mentální) = mentální bulimie.

Tolik říká úvodem portál ACADEMY Spektrum zdraví ve stati věnované mentální bulimii… započtěme tady lékařské vědě skvělý úspěch… za necelé dva tisíce let po Kristu už ví několik desítek let, že tahle nemoc /ostatně jako každá jiná, s níž si oficiální medicína neví tak docela rady/ je nemocí lidské psychiky…

dá se souhlasit i s jejím označením jako „mentální“ bulimie… prvotní příčinou pozdějších projevů bulimie /ale i anorexie/ je skutečně selhání lidské mysli, tedy selhání v „mentální“ sféře člověka… ale o tom později…

Příčiny mentální bulimie

Přesná příčina u mentální bulimie není známá, etiologie je multifaktoriální. Jedná se o biopsychosociální onemocnění, na jehož vzniku se podílejí faktory biologické, psychologické a sociální. Z biologických příčin se uplatňuje genetika. Je pozorovaný vyšší výskyt bulimie u dívek a žen, u kterých matky nebo sestry trpěly některou z poruch příjmu potravy. Avšak není přesně známo, na jakém principu by k přenosu mělo docházet. Dále se uvažuje o vlivu serotoninu na vznik bulimie. Serotonin je přirozeně se vyskytující chemická látka v mozku, která přenáší informace mezi buňkami a má na starosti mimo jiné také regulaci příjmu potravy. Funkci serotoninu ovlivňují léky – antidepresiva ze skupiny SSRI, která mají protibulimický efekt. Z psychologických faktorů může mentální bulimii spustit trauma, stresová situace jako sexuální zneužití, změna v životě jako stěhování, nové zaměstnání nebo partnerský rozchod. Ze sociokulturních faktorů vznik onemocnění usnadňuje tlak rodiny, vrstevníků, společnosti a médií ke štíhlosti.

Zásadní omyl oficiální medicíny

Skvělý postřeh… právě jsme se dozvěděli, že naše věda je si prakticky jista tím, že etiologie mentální bulimie je multifaktoriální… ten, kdo může, jistě porozumí… kdo ne, nechť se poučí někde ve slovníku… osobně miluji, když se tímto způsobem vylepšuje to, co se dá říct normálně česky… vyjadřovat se tímto způsobem totiž považuji za způsob, jak dělat z lidí voly… nemusím nic znát, hlavně když na pacienta udělám dojem…

hovořit o bulimii jako o psychosociálním onemocnění, na jehož vzniku se podílejí faktory psychologické, je přirozeně možné… rovněž poukaz na faktory biologické a sociální je zde na místě…vše ovšem s určitou a velmi důležitou výhradou…

výhradou proto, že ve výčtu faktorů podle oficiální medicíny vedoucích ke vzniku mentální bulimie, absolutně chybí jakákoli zmínka o roli lidského ducha… a ta, jak si ukážeme, má na příčinách psychického postižení mentální bulimií a tedy i na jejich pozdějších projevech na fyzickém těle rozhodující podíl…

i odkaz na sociální faktor je správný jen do jisté míry… sami diplomovaní odborníci přiznávají, že existují-li zde genetické vlivy /doložené statistikami vyššího výskytu bulimie u dětí podobně postižených matek/, není jim známo, na jakém principu by mělo k přenosu docházet…

tohle by naše experty mělo přestat udivovat… výše uváděné stresové situace jsou totiž pouze částí jiného, komplexnějšího problému lidské psychiky, který je spojen s genetikou velmi vzdáleně nebo dokonce vůbec ne… případný opakovaný vyšší výskyt v některých rodinách je možno přičíst na vrub spíše určité setrvačnosti výchovných metod přecházejících z generace na generaci než jakémusi přenosu geny…

Skutečné příčiny mentální bulimie

Řekněme si, co je tím jiným, komplexnějším problémem, co obsahuje i výše jmenovaná traumata jako svoji součást… na základě svou praxí doložené dlouholeté zkušenosti nazývám tento problém „strachem z nepřijetí tímto světem a lidmi v něm“… tento strach v sobě zahrnuje nejen všechny uváděné příznaky a faktory lékařskou vědou v souvislosti s bulimií zmiňované, ale i řadu dalších aspektů, které s tím lékařská věda vůbec nespojuje…

zmiňme se pro omezený obsah textu jen větou o jednom z těchto aspektů… je jím úzké propojení již zmíněného „strachu z nepřijetí“ se strachem z budoucnosti… příčiny tohoto propojení vyplynou z informací uvedených níže…

jedině řešení samotné bulimie jako problému strachu z nepřijetí světem a lidmi v něm jako celku může vést k úplnému odstranění příčiny mentální bulimie a dokáže trvale ve velmi krátké době s prakticky nulovými náklady garantovat návrat do stavu plného duševního zdraví…

Rizikové faktory bulimie

I když příčina vzniku bulimie není známa, prokázaly se některé faktory, které vyvolávají nebo urychlují její vznik. Pozitivní efekt držení diet s kladnými reakcemi okolí podněcuje k dalšímu držení diet. Epizody hladovění však vyvolají následné přejídání vedoucí k větší snaze o držení diety, až se vyvine bludný kruh. Rizikovým obdobím je puberta, kdy jsou adolescenti zvýšeně citliví ke kritice jejich vzhledu. Rizikovým faktorem je i povolání či kariéra. Zvýšenému tlaku jsou vystaveny modelky, baletky, sportovci, herci a tanečníci.

U tzv. rizikových faktorů vyvolávajících nebo urychlujících vznik bulimie se na chvíli pozastavme… samotná věta „příčina bulimie není známa“ je v podstatě přiznáním neschopnosti lékařské vědy dobrat se pravé příčiny tohoto jevu

je tomu tak proto, že zde není brána zřetel na lidskou multidimenzionalitu v podobě existence oněch tří základních vědomí, o kterých jsem vás již nejednou informoval… a samozřejmě pak logicky není doceněna role vztahových problémů mezi nimi, které se promítají jako zásadní dispozice lidské psychiky…

dobrovolné /a nesmyslné/ tabu „vědeckého“ přístupu k člověku, založené na materialistickém pojetí světa a člověka v něm, je prostě nešťastné, nesprávné a pro medicínu, která si dělá nárok na řešení psychických problémů člověka, představuje handicap, ze kterého cesta ven nevede…

absolutní odmítání existence a role lidského ducha a tím i duality lidské bytosti v její pravé podobě v podstatě dehonestuje lidskou bytost na pouhý biologický objekt, jehož problémy budou v plné míře řešitelné dalším „vědeckým“ zkoumáním /až dozraje čas/…

to, že se tak nikdy nestane, je nejméně tak jisté, jako že si pro křesťany nikdy nepřijde ve svém druhém příchodu Ježíš Kristus, aby jim nabídl vzestup na nebesa…

Ze všech oborů lékařské vědy jsou to právě psychiatrie a případně psychologie, které nejvíce trpí onou /dobrovolnou?/ nevědomostí o struktuře energetických těl člověka…

Moje /velmi, velmi vlídná/ definice psychiatrie jako oboru lidské činnosti, kterým se právě zabýváme, zní takto:

Psychiatrie je velmi drahý luxusní doplněk moderní lékařské vědy, která právě zde díky svému materialistickému přístupu k lidské psychice dosahuje svých maximálních neúspěchů.

Charakter osobnosti

Lidé s bulimií mají určité charakteristiky. Jsou perfekcionisté, více extrovertní, mají nízké sebevědomí a sebeúctu. Jednají impulzivněji, často se u nich střídají nálady, mají potíže s kontrolou vzteku. Jsou velmi ambiciózní, obvykle pocházejí z rozvrácených, konfliktních a nepředvídatelných rodin.

Opět zde se nám na pozadí oficiálního vysvětlení nabízí vyčerpávající a jednoduché vysvětlení paralelní k onomu oficiálnímu… ono samotné označení lidí s bulimií jako perfekcionistů a extrovertů se současně nízkou úrovní sebevědomí a sebeúcty je přinejmenším zavádějící…

jak může být extrovertem /cizí slovo extravertní, extrovertní – živě reagující, přístupný podnětům, komunikativní, snadno navazující kontakt/ někdo, kdo nemá sebevědomí a sebeúctu?…

pokud to připustíme jako možnost, pak se nutně jedná pouze o masku, kterou si dotyčný člověk chrání své nitro před důsledky traumat v něm uložených na své prožívání sebe v okolním světě tady a teď… toto trauma je obsahem podvědomí /tedy samostatného vědomí zvířecího člověka/ a onen strach z nepřijetí, o který tady jde, je uložen a prožíván na této úrovni…

je prožíván tak, jakoby v pozadí existence člověka trpícího tímto strachem zněla smuteční hudba, která determinuje jeho každodenní přístup k sobě a světu… občas tlumená, občas vše přehlušující… právě bulimie je projevem fáze života člověka, který je ne-mocen tento svůj vše přehlušující strach zvládat…

okamžiky funkčnosti nasazené masky se proto u bulimika propadají velmi často, nekontrolovaně a rychle do okamžiků depresí při vzplanutí těchto záchvatů strachu z nepřijetí… takto postižený člověk tohle střídání nálad nedokáže ovládat a to prostě proto, že neví, co se v něm vlastně děje a jak to v něm funguje… řečeno slovy některých esoteriků si prostě nedokáže řídit svůj život…

ateistickou ideologií vybavení páni doktoři sice léta studují, ale bohužel /neznajíce pojem lidský duch a tudíž skutečnou podstatu lidské psychiky/ tohle jim nutně uniká a proto samozřejmě peníze ze sociálního pojištění, které do svých kapes plnými hrstmi stahují, nejsou doprovázeny odpovídajícími výsledky v podobě existence sílícího duševního zdraví naší populace…

spolupráce lékařské vědy a nadnárodních koncernů, produkujících stále nová /a stále dražší/ psychofarmaka, lidské zdraví těžce poškozující, je přesto stále širší a stále výnosnější… psychiatrická praxe je ideálním způsobem, jak zajistit rostoucí odbyt a prosperitu tohoto průmyslového odvětví…

Anorexia+Bulimia-very serious eating disorder

a počty lidí závislých na psychiatrické péči díky praktické realizaci této ne-péče rostou a rostou do rozměrů epidemie… tohle není můj výmysl, takhle to stojí v oficiálních statistikách…

Průběh mentální bulimie

Mentální bulimie je chronické psychické onemocnění trvající zpravidla 10–15 let. Porucha se vyvíjí postupně. Epizody přejídání jsou navozovány stresem nebo se objevují po sérii neúspěšných pokusů o diety. Postupně vedou ke vzniku posedlosti s rozvojem závislosti. Dlouhodoběji má příznivější průběh než mentální anorexie, nezpůsobuje zvýšenou úmrtnost. Léčba nedokáže chorobu zcela odstranit. U třetiny pacientů však dojde k přechodnému vymizení příznaků (tzv. remisi), více než 40% osob se ne-úplně uzdraví a další třetina má nepříznivý průběh.

Řešení bulimie existuje, když pochopíte příčiny

Navažme na mnou výše uvedené skutečnosti a odmítněme výše zmíněné konstatování o neschopnosti tento problém lidské bytosti vyřešit… to je specifickým problémem lékařské vědy, že to vyřešit nedokáže a možná nechce…

její odmítání celé poloviny energetického potenciálu lidské bytosti v inkarnaci v podobě existence duchovního vědomí je trestuhodné…

to, co je problémem pro školené specialisty, ovšem není problémem pro toho, kdo vnímá realitu mnoha prolínajících se světů s daným komplexem vztahů mezi nimi… je až neuvěřitelné, jak se lidstvo dopouští pořád stejných chyb… připomeňme to, co je skutečně podstatné:

příčinou všeho dění kolem většiny psychických problémů člověka — a bulimie i anorexie zvláště — je absence bezpodmínečné lásky ducha k samostatné bytosti živé přírody této Země — egu, které s ním v lidském těle spolubydlí…

z této nelásky se totiž uvnitř toku psychických energií lidské bytosti v inkarnaci rekrutuje onen strach z nepřijetí a to v prvé řadě jako strach z nepřijetí vědomí ega vědomím vlastního ducha

tento stresující faktor je klíčovým spouštěcím faktorem při vzniku mnohem komplexnějšího stresu z nepřijetí tímto světem a lidmi v něm… dohromady tady již v prenatálu a útlém věku vzniká obrovský blok, který neřešen zasahuje lidskou bytost od kolébky až do hrobu… bulimie a anorexie patří jako projevy tohoto strachu mezi ty velmi závažné…

nechme pro tento případ stranou logickou otázku, proč lidský duch, který přichází od Boha a je proto vybaven programem „lásky a sjednocení“, nemá rád své partnerské ego… v každém případě za neláskou či dokonce nenávisti vnitřní bytosti ducha k vnitřní bytosti ega stojí fakt, že skrze vzniklé spojení duch-duše-tělo se již na počátku prenatálního období k vědomí ducha dostává ze strany rodičů a okolí poměrný nezájem, mnohdy lhostejnost či dokonce odmítání rostoucí bytosti v děloze matky… namísto tolik potřebné energie bezpodmínečné lásky!

Více informací je k dispozici v další rubrice:

http://www.ragauian.cz/mate-radi-sami-sebe-umite-prijmout-sami-sebe-bez-vyhrad-pojdte-se-se-mnou-podivat-na-to-jak-na-tom-vlastne-jste-2/

Duch přicházející z vysokých jemnohmotných světů, který v období mezi inkarnací žil mezi sobě podobnými bytostmi převážně láskou a jen málo egem, si odvykl a doslova zapomněl na to, s čím se může na Zemi ve spojení s duší a tělem zasazeným do zdejších vibrací setkat…

je v šoku a odvrací se od svého zvířecího parťáka, protože k němu právě díky spojení s egem ty nechutné a sobecké /lásku postrádající/ energie proudí…

tento přístup ducha ovšem ponechává rodící se osobnost ega bez duchovní opory, což představuje první impuls do galonu pocitů nepřijetí, který se pak rozvíjí v naprostý psychický blok… a protože člověk je stvořen „k obrazu Božímu“ — tedy je energeticky vnitřně strukturován k obrazu svého ducha — je potřeba rostoucího ega ve věci příjmu energií lásky skutečně vysoká a pokud není naplňována, vede nutně ke strachu z toho, jak to bude dál… viz poznámka ke strachu z budoucnosti výše…

malinké ego /postupně spolu s fyzickým tělem stále více rostoucí a formující se/ žije ve trvalém stresu z nedostatku lásky, kterou ke svému zdárnému vývoji potřebuje… a prožívá jako na magnetofonové smyčce nahrané pocity typu: ještě nejsem narozeno na Zemi a už teď mne nikdo nemá rád tak, jak bych potřebovalo… co bude pak, až přijdu na svět, jak mne ten svět a ti lidé v něm přijmou?… a máte tu strachy z nepřijetí a jeho provázející strach z budoucnosti jako vyšité…

Obr. 1: Reálný průběh strachu z nepřijetí lidmi a tímto světem
Obr. 1: Reálný průběh strachu z nepřijetí lidmi a tímto světem

Strach z nepřijetí zůstává aktivní i po narození a nijak neřešen je potencionálně přítomen v lidském životě trvale… propuká vždy ve větší či dokonce vysoké míře vždy, je-li člověk vystaven výrazným životním změnám, jako např. změně partnera, rozvodu, stěhování či změně zaměstnání — viz modré negativní špičky na grafu…

jeho řešení psychofarmaky v aktivní fázi, která může přijít kdykoli /a období bulimie a anorexie je takovou životní fází/, je stejně účinné, jako vymetání ďábla belzebubem… utlumí váš strach na čas, to ano, ale s kvalitou vašeho života a s psychofarmaky podlomeným zdravím těla to jde hezky rychle z kopce…

Shrnutí: Příčinou vzniku strachu z nepřijetí je nedostatek lásky k sobě — to jest lásky ducha k egu

Takže si to zopakujme: Příčinou vzniku strachu z nepřijetí tímto světem /a lidmi v něm/ je výrazný nedostatek disponibilní lásky poskytované rozvíjejícímu se egu dítěte již v prenatálním období, navíc na pozadí nelásky a odmítání téhož ega s ním spojenou bytosti duchovního člověka…

vše, co zde nemůže být pro omezený rozsah dovedeno k úplné spokojenosti čtenáře, je do podrobna popsáno v mých textech zde na www.ragauian.cz např. v rubrice „Dětství a vznik bloků v něm“ a nebudu se proto nyní nijak zvlášť opakovat…

podívejme se na problém mentální bulimie a jeho nepochopení za strany psychiatrie ještě trochu jinak…

samozřejmě není v mých silách provést vlastní široký průzkum mezi lidmi postiženými bulimií… jsem si ovšem na základě pátrání mně dostupnými prostředky prakticky jist tím, že z hlediska základního poměru prostupnosti energií ega a ducha do součtové duše trpí bulimií pouze ti, kteří tento poměr mají nastaven vysoce ve prospěch převahy ducha…

jinak řečeno, bulimie je skutečnou vzácností mezi těmi, kteří jsou v jádru lidmi sobeckými… nutně tomu tak musí být proto, že vzhledem k jejich založení je potřeba prožívání lásky ze strany rodičů a okolí v prenatálním stádiu vývoje nepoměrně menší než u skupiny lidí s vysokým podílem energií ducha oproti energiím ega v součtové duši… důsledky prožívání nelásky jsou proto u lidí s vysokým podílem energií ega ve společné duši násobně nižší…

Horní elipsa, čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; Spodní elipsa, čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – ze dvou činí jedno.
Horní elipsa, čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; Spodní elipsa, čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – ze dvou činí jedno.

Jak se můžete dočíst zde na webu, vědomí ega sídlící v oblasti třetí čakry je propojeno s předním mozkem, vědomí ducha sídlící v oblasti čtvrté čakry je pak spojeno se zadním mozkem » Lidská svobodná vůle pak představuje jakousi schopnost lidské duše zařadit nebo zvolit do prožívání duše buď program ega /sobectví a oddělenost/ nebo program ducha /láska a sjednocení/…

při nevyrovnanost duálních energií /tedy při neexistenci vzájemné bezpodmínečné duální lásky ducha k egu a naopak/ je prožívání součtové duše vysoce negativně ovlivněno právě stresem vědomí ega z nelásky vědomím vlastního ducha…

je to právě tento stres, který /i podle „odborníků“ v bílých pláštích/ vede k potřebě přejídání a tedy k přibývání na váze ve chvíli, kdy lidská duše zvolí svou svobodnou vůli program nízkých vibrací nemilovaného ega…

naopak, při volbě pozice vědomí ducha, dochází k situaci, kdy lidský duch se staví k egu povýšenecky a odmítavě /ty tlusté, ošklivé tělo, nepřijímám tě, donutím tě se změnit, musím tě potrestat/… a člověk — tj. ona součtová duše — vedena energiemi ducha sahá k charakteristickému chování odmítání potravy a všech dalších nešťastných projevů bulimie — tak, jak je popisuje naše lékařská „věda“…

pozorovat příznaky „věda“ sice umí… ovšem s pochopením příčin je to už slabší… velmi slabé!

u člověka, kterého tato společnost /zejména díky vražednému podřízení se ideologii falešného papežského náboženství, které lidstvu vnutilo a stále vnucuje pokroucenou verzi původního Kristova učení/ naprosto nevybavila informací, jak řídit vhodným způsobem své vnitřní energetické procesy mezi egem, duchem a duší — u takového člověka je změna vedoucí role ega či ducha dána čistě vlivy z okolí…

je-li právě onen strach z nepřijetí tímto světem a lidmi v něm rozvinut, v závislosti na skutečných či předpokládaných reakcích z okolí se tyto „nálady“ duše /změny ve vedení egem či duchem/ zrychlují a stávají se často až frenetickými se všemi důsledky tak, jak je lékařské věda poměrně dobře zachycuje…

Trvalý souboj ega a ducha

Běží to jako na horské dráze… jednou jsi dole, jednou nahoře… vznikají tak opakované epizody přejídání, při nichž je v krátké době zkonzumováno velké množství jídla… mysl člověka propadlého bulimii se na bázi programu spojení ega a předního mozku neustále zabývá jídlem, má po něm neodolatelnou touhu… běžná denní činnost a pracovní povinnosti jsou stále narušovány myšlenkami na jídlo…

při jedné epizodě přejídání je člověk trpící bulimií schopen spořádat obrovská kvanta jídla… někdy ani neví, jak dlouho jedl a kolik toho snědl… člověk jako vědomí součtové lidské duše je v těchto chvílích ovládán nemilovaným a neláskou k sobě vystresovaným vědomím ega

po uspokojení této potřeby, kterou obvykle ukončí až silná bolest břicha z přejedení, ale přichází únava ega z hektického úsilí při konzumaci potravy a… ego přepouští vedoucí roli v součtové lidské duši duchu… ten ovšem začíná protiútok a jeho opovržení vlastním nedokonalým egem ho vede k akcím obvykle popisovaným po tomto přejedení…

má obavy z přílišného tloustnutí a vyvíjí snahu napravit to, co /podle jeho názoru to nízké a jemu odporné/ ego způsobilo… extrémně kritický a vědomí těla /ego, tělo/ nemilující duch je k vědomí těla ve své odmítavé reakci nemilosrdný a okamžitě podniká kroky k odstranění důsledků těch okamžiků, kdy o dění v životě součtové duše rozhodovalo to /z jeho pohledu pitomé/ ego!… taková duše se pokouší odstranit důsledky přejídání např. oním typickým a dobře zdokumentovaným úsilím o vyvolání zvracení atp… a to do té doby, než vládu zase převezme ego…

o tom to prostě je…

dovolím si vás upozornit na vyjádření mé klientky v textu nazvaném „Venovať svoju pozornosť sebe samé znamená byť jednoducho tu a teraz… skvelý a jednoduchý zpósob, ako dobre žiť…“ v rubrice „Pohledy klientů“.

píše tam mj. /cituji/:

Dobrý deň pán Karpeta, pred týždňom sme spolu riešili moju nelásku k sebe. Priznám sa, že veľa z toho, čo ste mi porozprávali, som už nejakú dobu vo svojom živote vnímala, len som to potrebovala počuť zvonka. Už nejaký čas som v sebe vnímala jedného, ktorý často konal zo strachu a druhého, ktorý sa na to pohŕdavo díval a často sa na tom aj škodoradostne zabával. A toho prvého si veľmi nevšímal, len keď ho mohol povýšenecky hodnotiť.

nejste-li psycholog nebo psychiatr, odkojený lety zbytečných studií o ničem, jistě jste v obraze o tom, o čem ona paní píše…

dříve prožívala řečeno jejími slovy střídavě strach jednoho a kriticky povýšenecký /a v případě lidí trpících bulimií i nemilosrdně donucující/ postoj druhého… teprve nyní se tyto souboje v jejím nitru spolu s přijetím bezpodmínečné lásky ducha ke svému egu zmírňují a vytrácejí…

až tak je to jednoduché… skutečně stačí projít lekcí zrodu bezpodmínečné lásky v lidském nitru a bulimie rychle mizí…

podívejme se na to ještě z této stránky: lidská duše je duší součtovou a mísí se v ní nabídky programů obou základních /skutečných/ samostatných vědomí v člověku, tedy ega a ducha… duch /a to logicky zejména u děvčat/ si v dětství libuje v útlosti a křehkosti dětského tělíčka…

odpovídá to mnohem více jeho vlastní představě o sobě jako té původně éterické bytosti, kterou před svým spojením s hmotným tělem nutně byl…

problém může proto nastat kdykoli, kdy se výrazně podoba těla začne měnit… proto je obvyklé, že se bulimie /podobně jako anorexie/ nejčastěji začíná projevovat mezi dvanáctým a snad patnáctým rokem věku…

dívčí tělo se mění, ramínka se rozšiřují, boky taktéž, raší prsa a v době dnešní poměrné hojnosti přibude nějaké kilíčko navíc…

lidský duch se toho děsí a protestuje… začíná mít své tělo ještě méně rád než dříve… jeho vnitřní tlak spojený s neláskou k egu zesiluje zoufalství vědomí ega, které se propadá do hlubších a hlubších depresí…

zesiluje tak již existující strach z nepřijetí lidmi a tímto světem… jak to ti v okolí přijmou, kdy se mé tělo tak mění… co si o mně budou myslet?… jak budu v očích jiných lidí vypadat?… a lidská bytost je v tom kolotoči energetického zápolení ega a ducha ponořena až po uši… stres a deprese až na půdu…

a papáme a papáme a papáme…

duch ve chvíli, kdy přejímá vládu nad součtovou duší, začíná šílet a počítat a také vyčítat egu každý gram výživy… touží si uchovat onu původní éterickou podobu a nepřipustit nežádoucí změnu… hluboce se to dotýká jeho odporu k fyzické formě, která rychle přechází v plnohodnotnou pozemskou podobu… a děláme vše, abychom se stravy a často i jen pomyslných kil zbavili…

a jsme u rychlého střídání záchvatů žravosti a následné snahy o zbavení se nepotřebných kalorií…

Takže? …co s tím, ptáte se?

Především dejte postiženému bulimií informaci o tom, co se skrývá za skutečnou realizací bezpodmínečné lásky k sobě…

bezpodmínečná láska znamená lásku a pochopení k projevům vlastního ega a k exteriéru vlastního těla v té podobě, jaké skutečně je… z jednání ducha ve společné duši se láskou vyřazuje odpor k projevům hmotného těla a tento odpor je nahrazen pochopením a respektem…

a necháme způsobem, který vám mohu doporučit, reálně onu lásku ducha k egu duši postiženého bulimií prožít… bude se v něm onen získaný stereotyp chvíli bránit, ale pod vedením zkušeného terapeuta se projevy bulimie vypaří jako dým…

závěrem ještě slovo k rozdílnosti stavu poruchy energetického proudění v lidském nitru v případě označovaném jako bulimie a v případě označovaném jako anorexie

Když víte jak psychika funguje, je to naprosto jednoduché… a řešení je vám k dispozici!

anorexia-1

U bulimie se duch a ego střídají ve vedení duše poměrně rovnoměrně v čase… jde o protichůdné energie, které duši /člověka/ jednou táhnou s egem hot a vzápětí s duchem čehý… poměr vstupních energií ducha oproti energiím ega do součtové duše je zhruba 1:1…

u anorexie má duch nad egem výraznou převahu.. proto fáze přejídání pod vedením nemilovaného ega prakticky mizí a jsou zde mnohem intenzívnější projevy odmítání hmotné stravy pod taktovkou ducha… proto je  anorexie životu více nebezpečná, protože tělo je odpíráním stravy silně oslabováno…

nenávist ducha k tělu je tedy v případě anorexie výrazně silnější než v případě bulimie…

nevěřím, že by se stal zázrak a někdo z těch „odborníků“ v bílých pláštích projevil o mé zkušenosti s lidskou psychikou zájem… za prachy, co berou, bych taky neriskoval případnou nevůli kolegů k prosazování novot v tak krásně fungujícím vypisování receptů na stále dražší a dražší léky…

nemluvě o provizích z jejich prodeje, viďte, páni specialisté na vlastní lidskou duši… vy prostě víte, co je pro vás dobré…

každopádně vy, co trpíte bulimií či anorexií… vy, kteří máte takto ne-mocné dítě a máte těch v bílých pláštích a jejich medikamentů už opravdu dost, ozvěte se… být zase zdravý je nádherné…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>