Co je to duše? A kde se nachází? Dr. Rupert Sheldrake vysvětluje co je morfo-genetické pole a morfická rezonance. Víte že lékaři našli člověka, který žil bez mozku? 3

Aktualizace 24. 9. 2017: Přidali jsme podrobnosti a obrázky o tom,  jak duše působí na tělo.

Minule jsme se podívali podrobněji na energetickou podstatu reality a na vnímání reality v lidském mozku » tak, jak k nim dospěl např. M. Talbot, D. Bohm a S. Grof… Materialisté ve skutečnosti ví „nic“ o podstatě tohoto Univerza. Materialisté jen slepě věří, že tento svět je stvořen z hmoty a jejich slepá víra není o nic lepší než slepá náboženská víra typu katolicismu či islámu.

Ve skutečnosti je totiž hmota jakoby „upletena“ z energetického vlnění s nízkými vibracemi. Podrobněji a ze zcela seriózního vědeckého úhlu pohledu se na tuto otázku podíváme níže a v několika dalších pokračováních. Stejně jako je hmota energetické podstaty, tak je i vědomí lidské duše energetické podstaty, ovšem na daleko vyšších „vibracích“ (frekvencích) — to je také hlavní důvod proč lidský mozek není sídlem vědomí, jak již dosvědčili velmi seriózně mnozí. Některá svědectví naleznete zde:

Sídlí paměť mimo mozek? Pozoruhodné důkazy lze nalézt prostým pozorováním života

Nastal čas na podrobnější rozbor. Podíváme se teď na další důkazy o energetické podstatě vědomí. Aneb kdo hledá najde! Začneme zdánlivě neuvěřitelným až bizarním příběhem ze života. Je charakteristické, že někdy se pravda, která nevyhovuje „materialisticko-náboženským“ fanatikům, objeví spíše v bulvárním tisku než v údajně seriózních médiích — ta totiž nehodící se jim pravdy jednoduše cenzurují… Bulvární tn.cz tedy publikoval následující článek:

Úředník (44) žil celý život bez mozku, nikdo si toho nevšiml

The large black space shows the fluid that replaced much of the patient’s brain (left). For comparison, the images (right) show a typical brain without any abnormalities. Photo: Feuillet et al., The Lancet
The large black space shows the fluid that replaced much of the patient’s brain (left). For comparison, the images (right) show a typical brain without any abnormalities. Photo: Feuillet et al., The Lancet
Magnetic Resonance Imaging (MRI) scans of a 44-year-old man's brain show a huge fluid-filled chamber called a ventricle taking up most of the room in his skull, leaving little more than a thin sheet of actual brain tissue. Photo: Lionel Feuillet, Jean Pelletier and Henry Dufour-Universite de la Mediterranee/Handout
Magnetic Resonance Imaging (MRI) scans of a 44-year-old man’s brain show a huge fluid-filled chamber called a ventricle taking up most of the room in his skull, leaving little more than a thin sheet of actual brain tissue. Photo: Lionel Feuillet, Jean Pelletier and Henry Dufour-Universite de la Mediterranee/Handout

 

Státní úředník měl v lebce místo mozku tekutinu, přesto žil úplně normálním životem. Že mu orgán z větší části chybí, se zjistilo úplnou náhodou. Lékaři z něj byli úplně paf. Čtyřiačtyřicetiletý francouzský státní úředník se dostavil do nemocnice s tím, že pociťuje poslední dobou slabost v levé noze. V rámci diagnózy mu dělali snímky mozku a zjistili, že prakticky žádný nemá. Převážnou část jeho lebeční dutiny vyplňovala kapalina. Z úředníkovy medicínské historie vyplynulo, že v dětství trpěl hydrocefalií a tekutinu mu odsávali, když mu ale bylo 14, tak toho nechali. Tekutina se mu v lebce nahromadila a během let vystrnadila téměř veškerou mozkovou hmotu. Další testy ukázaly, že muž má [pravděpodobně] kvůli tomu podprůměrné IQ 75, dokázal ale vést plnohodnotný život, je ženatý, má dvě děti a neexistence jeho mozku si nikdo nevšiml ani v práci. „Co jsme zjistili, je neuvěřitelné. Čekali byste, že tak nedostatečný mozek je neslučitelný se životem,“ řekl doktor Max Muenke agentuře Reuters. O muži tým lékařů publikoval studii v odborném časopise The Lancet.

24letá žena s „dírou“ v mozku

A hole at the back where the cerebellum should be. Photo: Feng Yu et al
A hole at the back where the cerebellum should be. Photo: Feng Yu et al

Zde máme další podobný příběh, který ukazuje kompletně chybějící podstatnou část mozku a je dalším důkazem k tomu, co bude rozebírat dále Dr. Rupert Sheldrake — totiž že naše vědomí rozhodně nesídlí v mozku: IFLScience reported on the ninth known case of someone living without a cerebellum. This is the part of the brain that controls a number of important functions such as balance, motor movements and motor learning. The 24-year-old Chinese woman went into a hospital complaining of nausea and vertigo, and doctors discovered that she suffered from a rare condition known as cerebellar agenesis. … However, in this woman, the missing cerebellum resulted in only mild to moderate motor deficiency, and mild speech problems such as slightly slurred pronunciation.

Tyto příběhy jsou dalším důkazem toho, co si rozebereme dále. Především zapomeňte na nesmysl, že lidské vědomí sídlí v mozku! Vědomí se nachází v energetickém poli okolo těla, tzv. auře tak, jak o tom učí na Východě. Mnozí jsou také schopni auru i energetická centra (tj. čakry) lidské duše vnímat »

Horní elipsa, čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; Spodní elipsa, čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – ze dvou činí jedno.
Horní elipsa, čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; Spodní elipsa, čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – ze dvou činí jedno.

 

Tento známý energetický model lidského těla dobře vysvětluje i druhý výše citovaný lékařský případ, kdy v mozku zcela chybělo tzv. cerebellum odpovědné za motoriku — dotyčná žena přesto docela dobře tělesně fungovala. Centrum vědomí lidského těla se totiž nachází na 3. čakře v solar plexu! Sídlí zde tzv. ego, neboli malé já »

Jedna linie důkazů už byla rozebrána dříve, když jsme v této rubrice mluvili o vědecky dokázaných případech reinkarnace. Lze to shrnout takto: Vzpomínky lidí na minulé životy logicky nemohly být uloženy v mozku, který se následkem jejich minulé smrti dávno rozpadl v prach. Dále např. mnoho lidí zažilo stav oddělenosti od těla (tzv. out of body experience). Ukázali jsme mj. i vědecky jasně dokázaný případ lékaře Ebena, který cestoval v duchovním světě v čase, kdy byl jeho mozek dokazatelně nefunkční »

Dr. Rupert Sheldrake a jeho vědecké důkazy — je možné, aby naše vzpomínky ve skutečnosti přebývaly v prostoru mimo naši fyzickou tělesnou konstrukci?

Rupert Sheldrake-The Sense of Being Stared At

Ani po desítkách let výzkumu nejsou „vědci“ schopni vysvětlit, proč neexistuje část mozku, která by měla na starosti ukládání vzpomínek. Většina lidí předpokládá, že naše vzpomínky musí existovat někde uvnitř hlavy, ale ať už lékařští badatelé zkoumají jak chtějí, nemohou určit, která oblast mozku ukládá to, co si pamatujeme. Ani holografická teorie, která mluví o tom že snad mozek jako celek si pamatuje, ani ona nemá přesvědčivý argument…

Biolog, publicista a výzkumník Dr. Rupert Sheldrake poznamenává, že hledání mysli se vydalo dvěma různými směry. Zatímco většina vědců hledá uvnitř lebky, on se dívá mimo ni. Podle Sheldraka, jenž napsal řadu vědeckých knih a článků, nesídlí paměť v žádné z geografických oblastí velkého mozku, nýbrž v energetickém poli, které mozek obklopuje a prostupuje jím.

Samotný mozek pracuje jako dekodér pro příliv informací vytvářených interakcí člověka s jeho okolím.

Ve své studii nazvané „Mysl, paměť a archetypy morfické rezonance a kolektivního nevědomí“ uveřejněné v odborném časopise „Psychologické perspektivy“ Sheldrake přirovnává mozek k televizoru, aby vysvětlil, jak mysl a mozek vzájemně spolupracují: „Když vám poškodím televizor, abyste nemohli přijímat určité kanály anebo televizor přivedu do afázie tím, že zničím tu část, která má na starosti tvorbu zvuku, abyste se pořád mohli dívat, ale neslyšeli zvuk — tak to nedokazuje, že zvuk nebo obraz jsou uloženy uvnitř televizoru. Jen to ukáže, že jsem zasáhl do ladicího systému, abyste nemohli chytit správný signál. Stejně tak ztráta paměti v důsledku poškození mozku nedokazuje, že paměť je uložena uvnitř mozku. Ve skutečnosti je většina ztrát paměti dočasných — například amnézie po otřesu mozku je často dočasná.“

„Toto opětovné získání paměti se konvenčními teoriemi vysvětluje velmi těžce: Pokud jsou vzpomínky zničeny v důsledku zničení paměťové tkáně, pak by se neměly znovu vracet. Přesto se vrací,“ píše Rupert.

Sheldrake při vyvracení názoru, že paměť je obsažena v mozku, rovněž hovoří o klíčových pokusech, o kterých se domnívá, že byly špatně vyloženy. Při těchto experimentech si pacienti jasně vybavili scény z minulosti, když se jim elektricky stimulovaly jisté části velkého mozku. Tam, kde materialističtí vědci došli k závěru, že stimulované oblasti musí logicky obsahovat paměť, Sheldrake nabízí rozdílný pohled za použití televizní analogie: „… kdybych stimuloval ladicí obvod vašeho přijímače a on by přeskočil na jiný kanál, nedokázalo by to, že informace byla uložena uvnitř onoho ladicího obvodu,“ píše badatel.

Pozn. redakce: Tato otázka skutečně úzce souvisí se znalostí reality reinkarnace, kterou lidstvu ukradla drakoniánská církev. Dokázali jsme pomocí oficiální církevní literatury, že tuto realitu ještě znal mj. Origenes, který přibližně v roce 200 sepsal první křesťanskou teologii. V příslušné rubrice jsme již navršili hromadu důkazů a svědectví o znovu-vtělování »

A je logickou pravdou, že pokud si někteří dokazatelně a ověřitelně vzpomínají na minulý život, v jiném hmotném těle — dokonale logicky z toho následně vyplývá, že tato dlouhodobá reinkarnační paměť rozhodně nemůže být spojena s hmotným mozkem — ten přece zaniká s odumřením těla!

Morfogenetické pole — energetické informační pole propojené s organizmem

Většina lidí mylně předpokládá, že naše vzpomínky musí existovat někde uvnitř hlavy.

Pokud ovšem paměť „nebydlí“ v mozku, kde se nachází? Sheldrake má za to, že všechny organizmy jsou napojeny na vlastní typ druhové, rodové rezonance, což má být určité energetické pole existující jak kolem organizmu, tak uvnitř něj, které mu dává instrukce — vzorce chování a podobu fyzické schránky, tedy těla. Morfogenetický přístup vidí organizmy jako úzce spojené se svým odpovídajícím polem a s hromadící se pamětí, kterou živočišné druhy jako celek zažily v minulosti. Tato pole jsou čím dál víc charakterističtější a utvářejí pole uvnitř polí, kdy každá mysl a dokonce každý orgán mají svou vlastní rezonanci a jedinečnou historii a na základě minulých zážitků řídí organizmus.

„Klíčovým pravidlem morfické rezonance je, že podobné věci ovlivňují zase podobné věci napříč prostorem a časem,“ píše Sheldrake.

„Moje teorie morfických polí předpokládá, že sebe-organizující systémy — včetně společností, lidí, koček, rostlin, krystalů a molekul — obsahuje propojenou paměť a jsou spojeny tímto polem do propojeného celku… Genetikou nelze vše vysvětlit…“

Pozn. redakce: Z fyziky je dobře známo že pole, resp. energetické vlnění, resp. vibrující energie nese informaci. Čím vyšší frekvence, tím více informací takové vlnění může nést. Zde je odpověď na otázku „kde“!

Pole se stále vyvíjejí

Morfogenetická pole působí podle vlivových předloh na jinak nahodilé nebo nedeterminované aktivity. Morfogenetická pole se stále vyvíjejí (jiné je pole současných psů a jiné bylo u jejich divokých předků). Jak se tato pole dědí? Rupert Sheldrake se domnívá, že jsou přenášena z minulých členů druhů prostřednictvím ne-lokální rezonance, které nazývá „morfické rezonance“. „Morfická pole sociálních skupin propojují členy skupin dokonce, i když jsou od sebe mnoho kilometrů a poskytují komunikační kanály, jejichž prostřednictvím mohou členové skupiny zůstat v kontaktu – i na dálku. Tato pole také koordinují chování jedinců v rámci skupin – např. chování ryb nebo ptáků. Morfická rezonance také dodává spojenou paměť polím na všech úrovních složitosti. Každý morfický systém, např. veverek, se nalaďuje na předchozí podobné systémy, v tomto případě na předchozí druhy veverek. Každá jednotlivá veverka se tak může na pole připojit a naopak do této kolektivní nebo sdílené paměti přispívá. V lidské sféře tento druh kolektivní paměti koresponduje s „kolektivním nevědomím“ (C. G. Jung).

Morfické rezonance lze dokázat

Morfické rezonance by měly být zjistitelné v oblasti fyziky, chemie, biologie, chování živočichů, v psychologii a společenských vědách. Nové sloučeniny mají tendenci krystalizovat tím snadněji, čím častěji jsou tvořeny. Chemici to obvykle vysvětlují tak, že se jedná o krystalická „semena“ z nových krystalů, která se šíří po celém světě jako neviditelné prašné částice ve vzduchu nebo tím, že sami chemici naučili druhé, jak to dělat. Ale hypotéza morfických polí předpovídá, že toto by se mělo dít vždy za standardních podmínek, dokonce i když budou prašné částice ze vzduchu odfiltrované.

Telepatie jako funkce morfických polí

Snadnější způsob, jak testovat morfická pole přímo, je pracovat se skupinami organismů. Je možné jednotlivé živočichy od sebe oddělit tak, aby spolu nemohli komunikovat normálními smyslovými způsoby. Jestliže mezi nimi informace i nadále putují, naznačuje to existenci spojení typu těch, které poskytují morfická pole. Přenos informací morfickými poli by mohl pomoci vysvětlit telepatii, která se typicky projevuje mezi členy skupin, kteří mezi sebou mají sociální a emocionální vazby. „Nikdo neví, jak dochází ke koordinaci mezi společenstvími termitů, jak je možné, že tento malý, slepý hmyz může stavět složité sítě komplikované vnitřní architektury,“ upozorňuje Sheldrake. Pokud bychom chtěli s největšími termitišti porovnat lidskou stavbu, byl by to mrakodrap téměř dva kilometry vysoký, který by pokrýval osm městských bloků a stavěl by ho milion slepých lidí.) Nikdo také neví, jak mohou ptačí nebo rybí hejna měnit rychle směr, aniž by se jeho členové mezi sebou domlouvali. Výzkum prokazuje, že jejich reakce jsou příliš rychlé na to, aby stačilo jednotlivým jedincům v tomto hejnu sledovat pohyb druhých. Spíše to je tak, že si tyto informace stahují přes morfické pole.

Pokusy s upřeným pohledem

Pokud věříme, že všechny naše myšlenky jsou ukryty v hlavě, tak by mohlo být zprvu poněkud matoucí přijít s myšlenkou, že by naše paměť mohla být ovlivněna odněkud zvenčí našeho mozku.

Tzv. virtuální realita je dnes již docela pokročilá a v podstatě je dalším důkazem tvrzení o tom, jak náš mozek pro nás vytváří iluzi vnějšího 3D světa, který lidé mylně považují za jedinou "realitu". Současná virtuální realita totiž vytváří velmi realistické zážitky tak, že nahradí vstupní signály z lidských 5 smyslů těmi, které generuje počítačová simulace. A pokud jsou simulované signály stejně kvalitní jako ty z matrixu Země, tak váš mozek nepozná rozdíl... v tom je ten vtip!  Ještě jinak řečeno: Celý vnější svět tvoří směs "upletená" z vlnění na různých frekvencích.  PS: Jak známo v praxi dnešní počítačové VR se většinou nahrazují jen 2 smysly — zrak a sluch — ale protože jejich působení je nejsilnější, zážitky jsou realistické i tak...
Tzv. virtuální realita je dnes již docela pokročilá a v podstatě je dalším důkazem tvrzení o tom, jak náš mozek pro nás vytváří iluzi vnějšího 3D světa, který lidé mylně považují za jedinou „realitu“. Současná virtuální realita totiž vytváří velmi realistické zážitky tak, že nahradí vstupní signály z lidských 5 smyslů těmi, které generuje počítačová simulace. A pokud jsou simulované signály stejně kvalitní jako ty z matrixu Země, tak váš mozek nepozná rozdíl… v tom je ten vtip! Ještě jinak řečeno: Celý vnější svět tvoří směs „upletená“ z vlnění na různých frekvencích.

 

Sheldrake ve svém článku „Pokusy s upřeným pohledem“ píše: „…při čtení této stránky procházejí světelné paprsky ze stránky do vašich očí, kde tvoří obrácený obraz na sítnici. Tento obraz je detekován buňkami citlivými na světlo, a jejich nervové impulzy vedou ke složitým elektrochemickým pochodům v mozku. Všechno tohle se detailně zkoumalo technikami neurofyziologie.

Ovšem teď přijde ta záhada. Nějak si vybavíte obraz stránky. Zažijete ji mimo sebe, před vlastní tváří. Z hlediska konvenční vědy je tento zážitek iluzorní. Ve skutečnosti by měl být ten obraz ve vašem nitru, stejně jako zbytek vaší duševní činnosti.“

Yin-Yang: Vše je jak Yin (přijímající ženská energie) tak Yang (expanzivní mužská energie). Tečky uvnitř obou polovin Taoistického symbolu reprezentují aspekt svých protikladů. Tao (tzn. Cesta) představuje rovnováhu a harmonii protikladů. // Everything is both Yin (receptive feminine energy) and Yang (expansive masculine energy). The dots within the Taoist symbol represent aspects of each other. The sacral chakra embodies the energy of Taoism; for it balances the feminine and masculine within us. Tao, (“the way”) embodies the harmony of opposites.
Yin-Yang: Vše je jak Yin (přijímající ženská energie) tak Yang (expanzivní mužská energie). Tečky uvnitř obou polovin Taoistického symbolu reprezentují aspekt svých protikladů. Tao (tzn. Cesta) představuje rovnováhu a harmonii protikladů. // Everything is both Yin (receptive feminine energy) and Yang (expansive masculine energy). The dots within the Taoist symbol represent aspects of each other. The sacral chakra embodies the energy of Taoism; for it balances the feminine and masculine within us. Tao, (“the way”) embodies the harmony of opposites.

 

Zatímco hledání paměti zpochybňuje tradiční biologické chápání DLOUHODOBÉ paměti jako funkce mozku, badatelé jako Sheldrake se domnívají, že DLOUHODOBÁ paměť ve skutečnosti sídlí v prostorové dimenzi, kterou nelze pozorovat našimi omezenými 5 smysly. Tato myšlenka je v souladu i s ideami jako např. Jungovo „kolektivní nevědomí“ nebo taoistický způsob uvažování, který lidskou mysl a duševno vidí jako odvozeninu z různých zdrojů nacházejících se jak uvnitř těla tak mimo něj, a to včetně energetických vlivů několika různých orgánů (samozřejmě s výjimkou mozku).

Pozn. redakce: Mozek lze také přirovnat k bio-počítači, který zpracovává nízko-vibrační signály z hmotného 5smyslového 3D světa a umožňuje komunikaci mezi naší „malou“ a „velkou“ polovinou. Materialisté ve svých úvahách ovšem zásadně ignorují ono velké JÁ, naši světlou polovinu! Proto jsou jejich teorie nefunkční!

Dalšími jevy, které jsou pomocí této teze vysvětlovány, je například to, že člověk je schopný vycítit, že na něj někdo jiný zírá, aniž by tu danou osobu mohl vidět.

Tento jev se materialisté snaží vysvětlit jako jakýsi program mozku pro přežití » …ovšem je to jako když se tonoucí stébla chytá. Jejich vysvětlení stojí na vodě a dává podstatně méně smyslu než Rupertovy ideje.

Závěr aneb jak duše působí na tělo

Mozek je jakoby převodník resp. procesor resp. přijímač-vysílač informace. Ještě přesnější by bylo mluvit o celém lidském těle, které je tím přijímačem — protože tělo má oněch základních 5 smyslů, které jsou potom (mozkem) zpracovány a pro konkrétního člověka je vykreslena ona iluze reality! Ano vážení a milí čtenáři, důkazů je tolik, že pokusy materialistických fanatiků pokoušejích se nám nakecat, že lidské vědomí a paměť sídlí v mozku, jsou prostě směšné… Náboženství hmoty je jednoduše neobhajitelné a nevědecké!

A jak tedy působí duše na své tělo?

Vše se stane velmi zřejmým, podíváte-li se na anatomickou mapu těla — zjistíte pak, že energetická centra těla, tak jak jsou viděna mnoha duchovními vizionáři, jsou prostorově umístěna přesně na místech tzv. žláz s vnitřním vyměšováním. A zde máte odpověď! Přesně na těchto bodech dochází k řízení těla ze strany vaší energetické, nehmotné podstaty — to jest duše!

Energy body, Chakra and human body 2

Použijeme-li přirovnání mozku a těla k bio-počítači, jak to někdy dělají materialisté, není to úplně mimo, nicméně je třeba mít na paměti, že se jedná o nízko-vibrační systém schopný pracovat pouze se signály z hmotného 3D světa. Ano. To je ego, nebo též zvířecí člověk v nás, naše tmavá polovina spojená s emocemi a často zmítaná pudy. Toto přirovnání rádi dělají materialisté, nicméně ignorují přitom vaše velké JÁ, vaši světlou polovinu! Mozek je přitom místem, kde se jakoby „setkávají“ obě vaše já a spolu řeší aktuální problémy — a u nevědomých lidí se také spolu často „hádají“. I proto vám jak ragauian, tak Kristus neustále zdůrazňují: Uzavřete mír v jednom domě, mezi těmi dvěma co v něm bydlí, a pak získáte sílu pohnout „horou“ »

Horní elipsa, čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; Spodní elipsa, čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – ze dvou činí jedno.
Horní elipsa, čakry 5–7 patří duchovnímu člověku, duchu; Spodní elipsa, čakry 1–3 patří hmotnému člověku, egu; 4. čakra lásky mezi nimi tvoří most – ze dvou činí jedno.

-pokračování-


Zdroje:

  • http://www.epochtimes.cz/2012041219390/Sidli-pamet-mimo-mozek-cast-1.html
  • http://www.epochtimes.cz/2012041519402/Sidli-pamet-mimo-mozek-cast-2.html
  • https://www.sheldrake.org/participate

2 komentáře u „Co je to duše? A kde se nachází? Dr. Rupert Sheldrake vysvětluje co je morfo-genetické pole a morfická rezonance. Víte že lékaři našli člověka, který žil bez mozku? 3“

  1. Mozek je pouze translokační orgán, vytvářející zpětnou vazbu v rámci energetického okruhu vědomí lidské bytosti. Skutečný mozek je vlastně nefyzický útvar ve fázovém posunu 18 stupňů k frekvenční relaci fyzického těla. Jde o plástvovitý útvar, který je členěn do tkzv. výkoných bloků. nachází se v úhlu 42 stupňů mezi 2 a 3 hodinou ve vertikální ose našeho těla směrem doprava ve vzdálenosti 144 cm.
    Jeho průměr 165 cm a je tvořen 16,55 kvintilióny buňkových svazků. Útvar je napojen na neuronovou síť této galaxie (Adora) a všech hvězd vývoje a může sdílet s nimi všechny zkušenosti. Tento mozek se nachází v 15 dimenzi galaktického uspořádání univerza.

    1. zajímavá informace… bylo by dobré znát zdroj… osobně jsem si jist, že pravda je někde úplně jinde… mozek je určen pro potřeby této dimenze… je převodovou pákou mezi vědomím duše a realizací jejího rozhodnutí v hmotné realitě… samotné myšlení a intelekt jsou na mozku jako fyzickém útvaru zcela nezávislé… to je můj pohled na věc…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>