Reinkarnace, aneb převtělování duše — hmotné důkazy: Most času 1

V naší společnosti jsou materialisté — stejně jako členové církví — výchovou naprogramováni k víře, že žijí jediný život na tomto světě. Toto dogma Římské církvi vnutil asi před 1500 lety římský císař ve státním zájmu, na základě své moci nad církví (viz předchozí díly tohoto seriálu). Je to logické, protože nevědomí ovčané, neznající fungování tohoto světa, se daleko lépe ovládají — o mnoho lépe než ti, kteří vědí, že jedinou zodpovědnost mají SAMI vůči SOBĚ. Toto dogma je pevně zakořeněno v nás všech, jak materialistech, tak i církevních věřících.

V tomto seriálu postupně přinášíme důkazy, že toto poznání o převtělování duše bylo nejen součástí původního raného křesťanství » nýbrž, že dokonce i existují reálné, hmotné důkazy ve formě důvěryhodných a mnohonásobně potvrzených svědectví…

Existují mimořádné případy, kdy se lidé spontánně rozpomněli na své minulé životy. Přesvědčivé svědectví přináší mj. kniha „Most času“, v níž se malý chlapec James Leininger rozpomněl na svůj minulý život v období 2. světové války. Pod tlakem vážných důkazů museli i jeho rodiče přiznat, že jejich dítě je doopravdy reinkarnovaným pilotem letadla z 2. sv. války.

Nevěřící rádi „shazují“ tato svědectví poukazem na to, že se dané osoby touží zviditelnit a získat popularitu. Opak je pravdou.

Tyto případy rozpomenutí mají určitý podobný rys — osoby, které je zažily, netouží po senzaci a obdivu. Důvod, proč svůj příběh vyprávějí, nesouvisí s jejich egocentrismem, ale se snahou pomoci, být užitečný.

Ti, kteří se rozhodli svědčit pravdě, naopak v mnoha případech musí čelit útokům ze strany fanatických militantních křesťanů, kteří byli jako ovečky vychováni v slepé víře že nic takového neexistuje.

Smutné, ale fakt.

Každopádně nic se neděje náhodou, a buďme si jisti, že tyto případy se dějí právě proto abychom všichni mohli poznat SKUTEČNOU PRAVDU!

Když člověk dospěje k tomu, že přijímá reinkarnaci jako fakt, přirozeně v něm vyvstane otázka: „Proč si na minulé životy nepamatujeme? Pokud je smyslem života člověka neustálý vývoj a sebezdokonalování, nebylo by jednodušší, kdybychom si vše pamatovali?“

Co si po smrti ze Země odneseme?

Před odpovědí na tuto otázku je třeba zodpovědět ještě jednu – co to je vývoj a sebezdokonalování? Možná si mnozí pod těmito pojmy představí naučené vědomosti, zručnost v řemeslech, znalost několika jazyků a podobně. Z duchovního hlediska je však takové poznání druhořadé.

To, co si člověk po smrti odnáší, jsou především hluboké zážitky, prožití. Rozlišování mezi těmito dvěma schopnostmi – naučeným a prožitým, nemusí být na první pohled jednoduché.

Prožitím jsou ty zážitky, které člověka silně ovlivnily a formovaly jeho charakter. Sem patří například přátelství, láska, soucit, empatie, ale i závist, nenávist, zloba. Všechny naše vlastnosti, sklony a schopnosti jsou duševním vlastnictvím, tvoří povahu člověka a ta člověku po smrti zůstává.

Je třeba žít přítomným okamžikem

Vesmírné zákony pracují tak, aby umožnily člověku získat co nejvíce zážitků, které se do jeho duše hluboce zapíší a formují jej tak, aby byl pro celé stvoření a tvory v něm užitečný. Přitom je velmi důležité, aby člověk plně prožíval přítomný okamžik. Pouze pokud člověk plně prožívá přítomný okamžik, úplně se mu otevře a snaží se ho pro sebe využít, tehdy je „stopa“ tohoto okamžiku dostatečně výrazná, aby ovlivnila jeho charakter a pohled na svět. Můžeme to vnímat zvláště u dětí. Jejich analytické myšlení není ještě dostatečně vyvinuto, proto je schopnost prožívání přítomného okamžiku velmi výrazná. Děje se to samozřejmě nevědomě. Důležité ale je, aby byl dospělý člověk schopen uchovat si část této dětskosti v sobě.

A toto je také nejspíše důvod k tomu, proč Kristus říkal svým žákům: „buďte jako děti“!

Co kdybychom si pamatovali svůj minulý život?

Pokud by se člověk rozpomněl na svůj minulý život, je velmi pravděpodobné, že by zbytek života prožil v očekávání a strachu, pocitech viny, nebo naopak, v lehkovážném nicnedělání. Příliš by ho totiž mohly zaměstnávat vzpomínky na minulost. Vezměme si extrémnější případ. Někdo by se rozpomněl na to, že v minulém životě zavinil vlastní nedbalostí smrt několika lidí. Takové poznání by mohlo člověka zcela paralyzovat a vyvolat obrovský strach před odplatou. Právem by totiž mohl očekávat, že bude v tomto životě zabit nedbalostí jiného člověka. Takové emoční stavy by ho úplně vzdálily od reality, mohly by vyvolat panickou poruchu a další patologické stavy.

Vlastně nám to ukazuje i Most času. Fakt, že malý chlapec James začal prožívat svou minulou smrt stíhacího pilota, způsobil obrovské trauma nejen jemu, ale rodičům. Společně probděli velké množství nocí… a jak každý jistě uzná, takto se prostě žít nedá!

Pokud se nad tím zamyslíme, pochopíme moudrost přírodních zákonů, které dovolují člověku „zapomenout“. Tak totiž vytvářejí ty nejlepší podmínky, aby se člověk ze své viny vykoupil. Pokud se rozhodne být lidem prospěšný, bude to z jeho vlastní vůle, nikoli proto, aby vyrovnal dluh. A jeho pomoc bude nezištná a pravá.

Pokud člověku nebylo dáno vědět, kým v minulém životě byl, je nezodpovědné snažit se to zjistit například psychickou regresí, ve které je člověk uveden do hypnotického spánku a hypnotizérem je vyzván k tomu, aby se rozpomenul na okolnosti svého minulého života. Takový zážitek může mít vážné psychické následky, přestože se terapeuti odvolávají na snahu pochopit motivy činů svých pacientů prostřednictvím vazby na minulý život. Ze všech metod hypnózy má regresní terapie nejzávažnější vedlejší účinky. Klinické studie popisují chronické bolesti hlavy, deprese, chorobně úzkostné reakce. Obnovují se také vzpomínky na dávná traumata, vracejí se asociativní epizody, objevuje se psychóza.

A my už dnes víme, že stará karma vstupuje do současného života v přesně definovaných okamžicích — třeba prostřednictvím negativního působení rodičů a rodinných nesouladů… vůbec není třeba se vracet do minulých životů! Ve většině případů stačí pracovat s tímto životem.

Tušení stínu v minulosti

Každý vnímavý člověk, může do jisté míry tušit, kým kdysi byl a na jakém místě žil. Indicií k tomu mohou být jeho vlohy, také jeho koníčky a zájmy z dětství. Mnoho mu může napovědět zvláštní, ničím nevysvětlitelný vztah k místu, kultuře nebo národu, který nemá zjevnou souvislost s jeho nynějším prostředím.

Fobie a strachy mohou člověku napovědět, jakou smrtí v minulosti zemřel. Téměř každý má také zkušenost, že při seznámení s některým člověkem měl pocit, jako by ho už někdy viděl, znal, ačkoli to v nynějším životě mohl zcela vyloučit.

Zapomenutím na minulý život nás ale příroda učí, že není důležité, kým jsme kdysi byli, protože ve skutečnosti záleží jedině na tom, kým jsme nyní.

Zpětné vzpomínky na roky štěstí vyvolají pocit nostalgie, ale ne štěstí samotné. Stejně tak je zbytečné truchlit a úpět nad minulými chybami a proviněními, protože skutečný čas je jen „nyní“ a tento čas nám dává možnost změnit se a tím změnit svou budoucnost.

Kniha Most času: Fascinující svědectví — SKUTEČNÝ životní příběh REÁLNÝCH existujících rodičů a jejich syna

JamesHuston-Leininger-most-casu-1Tahle kniha rozhodně NENÍ vymyšlený románek o krásné, úspěšné a šťastně zamilované baletce ;-) …ani knížka o pilotech z 2. světové války! Je legrační, že občas tento reálný příběh ze života můžeme v knihkupectvích najít v kolonce beletrie. Celá západní společnost je natolik ovlivněná církví, že jí realita reinkarnace prostě většinově připadá příliš neuvěřitelná… příliš nereálná ;-)

Tato knížka je absolutní materiální důkaz o tom, že se naše duše na Zemi vrací opakovaně. Vrací se sem tak dlouho, dokud se nenaučí dost a neuspěje při závěrečných zkouškách v této kosmické škole. Člověk je duch, který se přišel učit na Zem proto, aby žil věčně »

Svědectví z této knihy je jednoznačný důkaz reinkarnace duše — působivější o to víc, vezmeme-li v úvahu, že oba rodiče hlavního hrdiny byli poctiví křesťané pod silným vlivem církevních dogmat a církevně naprogramovaným popíráním faktu převtělování duše…

Jejich syn James se narodil v roce 1998 a díky tomu mohli rodiče při hledání jeho minulosti používat výdobytků moderní informační techniky, jako třeba Internet. Nalezená fakta mluví jasnou řečí, která neponechává prostor pochybnostem… přes naprosto jednoznačně dokázané svědectví si mnozí i nadále odmítají připustit tuto realitu… tak obrovské škody na duších zanechala 2000letá církevní manipulace. Vskutku ďábelské dílo.

Vyprávění, které se čte jedním dechem

Dvouletý James náhle začne mít noční můry a ze spánku vykřikuje podivné věci jako „letadlo hoří“ nebo „nemůžu opustit stroj“. Bruce a Andrea Leiningerovi NEVĚŘÍ v převtělování, ale jejich syn je nutí změnit názor. Když se matka synka zeptá, co se mu vlastně zdá, dozví se, že malého Jamese sestřelila japonská protiletadlová obrana.

První šok pro tatínka nevěřícího — poctivě věřícího křesťana — nastane poté, co mu malinkatý syn sdělí jméno letadlové lodi. Když — ve snaze označit synovy výpovědi za výmysly — zadá na Internetu do vyhledávače dotaz na jméno „Natoma Bay“, vypadne mu následující informace:

Letadlová loď U.S.S. Natoma Bay
Letadlová loď U.S.S. Natoma Bay

A když se posléze chlapci dostane do rukou válečná kniha, ukáže na obrázek ostrova Čičidžima s tím, že právě tady bylo jeho letadlo sestřeleno.

Dvouletý chlapec kreslí smrtelné letecké souboje nad Japonskem
Dvouletý chlapec kreslí smrtelné letecké souboje nad Japonskem

James v řeči používá podrobné technické specifikace válečných letadel a příležitostně mluví o svých „spolubojovnících“. Rodiče začnou ve věci pátrat a zjišťují, že to, co jejich malý syn říká, odpovídá skutečnosti — od názvů bitevních lodí přes rozdíly mezi typy letadel až po jména vojáků sloužících za války v dané letce.

Nakonec se jim podaří vypátrat, že v bitvě o Iwodžimu zahynul americký letec, který kompletně odpovídal popisu, jejž jim dal jejich syn. Byl to jmenovec malého chlapce, jedenadvacetiletý James M. Huston, sestřelen 3. března 1945…

Pamětní deska letadlové lodi U.S.S. Natoma Bay, James Leininger-Huston, jednoznačně dokázaný případ reinkarnace.
Pamětní deska letadlové lodi U.S.S. Natoma Bay, James Leininger-Huston,
jednoznačně dokázaný případ reinkarnace.

Krok za krokem se chlapcovi rodiče snaží tuto záhadu objasnit a s každým dalším detailem, s každou další informací, která jako díleček zapadá do naprosto neuvěřitelné skládanky, se jejich původní nedůvěra rozplývá.

Jeden z fascinujících momentů v této knize je ten, když taťulda Jamesovi říká něco v tom smyslu, že je rád že má takového syna… a malý James na to bezelstně reaguje (pro taťuldu šokujícím) prohlášením, že on je také rád, proto si je oba s maminkou na té pláži u růžového hotelu vybral… Promiňte mi teď prozrazení malého kousku z knihy: Zmíněný růžový hotel, je zcela reálný, dodnes fungující hotel na Havaji, kde Jamesovi rodiče strávili jistě úžasně vzrušující a romantické líbánky ;-)

James had told Bruce that he saw Bruce and Andrea when they were vacationing at the Royal Hawaiian Hotel in Honolulu. Little James called it the “big pink hotel” in Hawaii, which the Royal Hawaiian is.
In fact, Bruce and Andrea were at the Royal Hawaiian 5 weeks before Andrea become pregnant with James. Bruce and Andrea never told James about their Hawaiian vacation. As such, little James knew about their stay at the Royal Hawaiian by paranormal means. I would suggest that the soul of James Leininger was indeed able to observe his future parents from the spirit world and that the souls of Andrea, Bruce and James all agreed to, that is planned, to create the family that they did.
Royal Hawaiian Hotel in Honolulu, Hawaii
Royal Hawaiian Hotel in Honolulu, Hawaii

Na konci příběhu se James setkává se sestrou z minulého života, která dosvědčuje, že malý kluk zná věci, které mohli znát jen rodinní příslušníci!

JamesHuston-Leininger-most-casu-2

Bruce a Andrea Leiningerovi dnes bydlí se svým synem Jamesem (nar. 1998) v americkém městečku Lafayette ve státě Louisiana.


Další informace:

Nové video — aktualizace 4. 10. 2015

Carol Bowman says about this video: Suzanne Stratford, from FOX TV-Cincinatti, put together these interviews she did with the Leiningers and me. It’s a great short piece that talks about this amazing case I started working on in 2001. I spent years working with the Leiningers, at first guiding them when James had his terrifying nightmares, and then reassuring them along the way that what they were experiencing was real, and then standing back in awe as they discovered who their son had been in a previous life.

Kniha vyšla v češtině a většinou je již vyprodaná, ale někde ji lze možná ještě sehnat:

12 komentářů u „Reinkarnace, aneb převtělování duše — hmotné důkazy: Most času 1“

  1. Fakta jsou prostě fakta…napsal ,,Me“.Souhlasím a proto cílem tady pod články s podloženou reinkarnací,není štouraní se v důkazech,či jejich zpochybňování,je to pokus rozvinout diskuzi v otázkách reinkarnace pro lidi,kteří tohle berou jako nedílny fakt spojený s naším opakovaným vtělením se na Zem…

  2. V teoriích o reinkarnaci jsem nikdy nepochopil, tuto věc.
    Jak je možné, že pokud jsou všichni lidé jen zemřelé a opět
    do života vrácené osoby, dochází k takovému nárůstu počtu
    lidí na zemi. Budu vděčný za srozumitelné vysvětlení. Děkuji.

    1. V zásadě je to vlastně jednoduché, podle mně dostupných informací:

      1. duše jsou tvořeny „ve vlnách“… tj. vznikne jedna velká skupina, která pak má k dispozici vhodný systém s vhodnými „těly-nosiči“
      2. to že třeba dnes bojujeme s přelidněním se vysvětluje prostě tím, že žijeme v přelomové době, kdy je možno mnoho zažít… a také udělat hodně pro svůj duchovní vývoj… proto se všichni (nejspíš docela pochopitelně) chtějí inkarnovat právě teď… mně to intuitivně dává dokonalý smysl.

      BTW… tady je k dispozici můj oblíbený příběh o „Zrození duše“ a krásně napsaný principiální popis »
      http://www.ragauian.cz/pracovnici-svetla-a-zrozeni-duse-a-vyvoj-zivota-a-vedomi-na-zemi-2/

      1. Mimochodem, Newton píše o regresní terapii… mezi průkopníky téhož patří třeba i Joel L. Whitton a jeho kniha Život mezi životy: Vědecké zkoumání prostoru oddělujícího jednu inkarnaci od druhé…

        Jak jsme už ale upozorňovali, regresí vyvolané vzpomínky nejsou bohužel 100%spolehlivé… dále je třeba jasně upozornit že existují autoři, kteří varují před používáním hypnózy, jelikož může být nebezpečná pro duši…

        A v neposlední řadě, většinu psychických problémů duše lze terapeuticky řešit bez vstupů do minulých životů, jelikož karmická energie vždy vstupuje do aktuálního našeho života v přesně definovaném konkrétním okamžiku… a od toho se odvíjí řešení…

        Viz sekce Kontakt…

    2. Mozna proto,ze nejsou na Zemi inkarnovany vsechny duse:) co kdyz je vesmir plny zivota a duse mohou menit planety? Co kdyz je v celem vesmiru inkarnovana jen polovina dusi a zbytek je neinkarnovanych ale pripravenych k tomuto pocinu? To by bylo rezerv… Co duse zvirat a jine energie – ty do cloveka vstoupit nemohou,jsou snad tvoreny z cela jine substance? Nejspi ne…akorat asi budou v lidskych telech zacatecniky a potom to tam muze vypadat (viz chovani dnesnich imigrantu…)

      1. Erine, odpověď na tyto otázky má v zásadě dvě hlavní části:

        /1/ Jak funguje reinkarnace?

        Důležitá otázka se týká mechanismu reinkarnace…

        Duši vyvíjejícího se dítěte v těle matky přitahuje energie duše matky. Tento děj se odehrává zhruba v polovině těhotenství (je to přímo spojeno s oběhem krve, tedy když začíná bít srdce zrozence…) a podléhá zákonu přitažlivosti stejnorodého a zákonu zpětného působení, není to svévolný proces.

        Důkaz tohoto tvrzení obzvláště dobře vidíme u případů reinkarnace dvojčat. Ian Stevenson popsal 26 výborně zdokumentovaných případů dvojčat….

        … Z toho jasně vyplývá, že se k sobě obě tyto duše dvojčat nějakým způsobem hodí a že tento vztah vznikl už v předcházejícím životě. … atd.

        http://www.ragauian.cz/reinkarnace-aneb-prevtelovani-duse-hmotne-dukazy-v-serioznim-vedeckem-vyzkumu-dr-ian-stevenson-a-tom-shroder-3/

      2. /2/ z bodu 1 vyplývá, že na Zemi do lidského těla se mohou inkarnovat jen duše v jistém rozsahu energií… jinak řečeno na určitém stupni vývoje… píše o tom mj. Origenes v první křesťanské teologii, kterou církev před lidstvem zatajila — dokonce se ji pokusila zničit:

        http://www.ragauian.cz/origenovo-dilo-de-principiis-prvni-systematicke-vyliceni-krestanske-verouky-aneb-prava-originalni-podoba-krestanstvi/

        …zjednodušeně, duše procházejí postupně velmi širokým (vibračním) spektrem světů… život je nesmírně rozmanitý… i když pro nás, co momentálně žijeme v hrubohmotném těle na Zemi, asi i většinou nepochopitelný…

        …cílem je (nejen podle Origena) návrat do vysokých (nehmotných) úrovní. Všeobecným cílem ve stvoření je tzv. „apokatastasis“, t.j. návrat všech věcí na místo, odpovídající jejich podstatě.

        …apokatastáze se uskutečňuje v mnoha etapách a stupních. Pro člověka to znamená proputovat mnoho vývojových stupňů!

      3. PS: duše zvířat se skutečně zásadně energeticky liší, nejviditelněji v absenci svobodné vůle… POSTRÁDAJÍ TOTIŽ ONU DUALITU duch-ego.

        Ego je v podstatě „zvířecí člověk“, který se vývojem na Zemi musí zkultivovat… proto se méně vyvinuté národy skutečně občas chovají podobně zvířátkům, jelikož v jejich duši skutečně zatím vládne zvířecí složka… více viz

        http://www.ragauian.cz/stvoritel-satan-a-studijni-program-lidske-duse-v-hmotnych-svetech-1/

    3. Jedna z teorií navazuje na tvrzení, že každá osobnost má v sobě obsaženou mužskou a ženskou část. Podle ní je duchovně vyzrálá osobnost po smrti rozdělena na tyto dvě části a v příští reinkarnaci se vrací na svět v mužské i ženské podobě. Když se podaří, že se tyto dvě části dokážou znovu nalézt, zažijí ryzí lásku v její skutečné podobě, naleznou svoji Druhou část.

      1. Ano, samozřejmě že každý člověk má v sobě mužský i ženský princip. Kdo není slepý a neuzavírá se před poznáním pravdy, tak to jednoduše vidí. Říká to jasně také taoismus…

        Symbolizuje to Yin-Yang: Vše je jak Yin (přijímající ženská energie) tak Yang (expanzivní mužská energie). Tečky uvnitř obou polovin Taoistického symbolu reprezentují aspekt svých protikladů.

        A říká to ještě jasněji i ragauian:

        http://www.ragauian.cz/category/dualita-lidskeho-byti/

        Přišel na to mj. Jung (viz anima, animus) …i když on jung není moc přesný a často se mýlí.

        Skutečně existují páry duší, které k sobě mají výjimečně blízko, nicméně toto je úplně jiné téma, tam je to trochu jinak než je uvedeno v předchozím komentáři…

        Je třeba jasně říci, že KAŽDÁ JEDNA lidská duše v sobě nese uvnitř onu základní jin-jang dualitu těla a ducha, tak funguje každá duše. Proto nedává smysl aby se mužská a ženská část duše rozdělila na dvě různá těla. A úzce to souvisí s tím proč jsme tady na Zemi inkarnováni. ragauian to říká pomocí podobenství a archetypálních příběhů principielně zhruba takto:

        Lidská duše se kdysi na cestě za poznáním rozdvojila /vypadla z původní Jednoty/ a jedna z jejích částí se z vlastního rozhodnutí dobrovolně ponořila od hlubin vibrací hmotných světů. Vezmeme-li v úvahu, že původní duše před rozpadem na dvě samostatné poloviny představovala dokonalé duální spojení ženské a mužské energie v harmonické rovnováze, pak se nabízí otázka, která část opustila tu druhou, aby mohla jít za poznáním /vydala se dobrovolně do hájemství Satana spolu s ním tvořit hmotné světy/…

        http://www.ragauian.cz/stvoritel-satan-a-studijni-program-lidske-duse-v-hmotnych-svetech-1/

        Mluví o tom jasně také např. Origenes:

        http://www.ragauian.cz/origenovo-dilo-de-principiis-prvni-systematicke-vyliceni-krestanske-verouky-aneb-prava-originalni-podoba-krestanstvi/

      2. fyzické ženy často šílí nad tvrzením, že přišla doba, kdy se bůh smíří s bohyní… a touží po své ideální půlce, rozhlížejí se kolem sebe, očekávají zázrak, že se onen muž konečné v jejich životě objeví… a ten zázrak je přitom absolutně míjí… protože onen proces smíření boha s bohyní je naplňován nikoli dějem zvenčí, ale dějem vnitřním, dějem ve vlastním mikrokosmu… člověk v inkarnaci má lidské zvířecí vědomí ega a duchovní vědomí ducha, které jsou propojeny v součtové duši… a pro vztah těchto dvou vědomí v době v době Kalí- Yugy platí, že bůh /čistý duch, nadvědomí, muž/ je vibračně velmi vzdálen bohyni /ego, podvědomí, žena/… duch ve vás prostě nemá rád a dokonce obvykle nenávidí své ego /muž ve vás nenávidí ženu ve vás/… proč tomu tak je, o tom vám mohu povyprávět při osobním kontaktu… tuto zásadní vadu na kráse vašeho vnitřního vztahu k „sobě“ „samému“ vyřeší až osvojení si skutečné lásky k sobě… naučíte-li vy, člověk /jedno či fyzicky muž nebo žena/ jako součtová duše vědomí svého ducha milovat vědomí svého ega, dosáhnete po krátkém čase základní rovnováhy svých mužských a ženských energií /smíříte v sobě boha s bohyní/… i tohle vás mohu naučit… protože tenhle život v čase konce věku právě o tom to kkkk…. je… další možnost již pravděpodobně / a prakticky zcela jistě/ nebudete mít… mít či nemít rád „sám“ „sebe“ bezpodmínečnou láskou je o tom, zda budete žít v „nebi“ nebo si budete vyhřívat kosti v onom biblickém jezeře síry…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>